James Horner


 Aliens (Varese, 41 min)

ber-tram: "Ze série vetřelců beru jakžtakž na milost pouze třetího, a to jen proto, že adoruji Goldenthala. Ostatní díla respektuji, na vybrané akční pasáže se dokonce i čile soustředím, leč jako celek jsou pro mě tyto soundtracky - teď konkrétně verze základní (41 min.) i k Aliens z r. 1986 - předzvěstí kratší temnoty a dirigovaného hluku."  **   (23.11.2012)

Milhaus: "Na radu známého, abych si Aliens pustil přes sluchátka, jsem vyhrabal walkman a zaposlouchal se. Měl pravdu, je to íplně o něčem jiném. Hlavně ty pomalé ponuré pasáže získávají přes sluchátka íplně jiný rozměr,spoustu zvuků jsem normálně ani nepostřehl. Co se týká akčních částí, čekal bych vzhledem k žánru něco moc neposlouchatelnýho, ale opak je pravdou. Skvělá íderná, pestrá, chvílemi až vojenská (jak jinak že...) melodie, k tomu ty pomalé strašidelné pasáže s občasným leknutím dělají z Aliens vyjímečný zážitek na poslech, zejména večer po tmě. "  ****   (20.5.2003)
 

 Aliens (bootleg, 69 min)

Gimli: "Vynikající a velmi originalni dilo. Sice vychazi z Golsmithova prvniho Vetrelce, ale to je jenom dobre. Hornerovi Vetrelci jsou vice akcnejsi a rekneme melodictejsi. Goldsmith nas zavedl do sveta napeti a strachu, Horner do sveta napeti a akce. Jeho hudba k Vetrelcum je novym a opet originalnim pohledem do prostoru, kde neni slyset vas krik."  *****

pepak: "V podstate plati totez, co uz jsem napsal o Aliens (deluxe). Hudba se skoro nelisi, jen na konci chybej alternativni verze z deluxe, naopak Preparing for the Drop se mi z nejakyho duvodu zda na bootlegu o neco malo lepsi - ale to asi bude jen saleni smyslu."  ***   (9.12.2002)
 

 Aliens: The Deluxe Edition (Varese, 75 min)

ber-tram: "Jak říkám: ze série vetřelců beru jakžtakž na milost pouze třetího, a to jen proto, že adoruji Goldenthala. Ostatní díla respektuji, na vybrané akční pasáže se dokonce i čile soustředím, leč jako celek jsou pro mě tyto soundtracky - teď konkrétně verze deluxe (76 min.) k Aliens z r. 1986 - předzvěstí delší temnoty a dirigovaného hluku."  **   (23.11.2012)

pepak: "Pomerne rozporuplnej soundtrack. Do filmu asi sedne, ma nekolik docela hezkych stop, ale celkove je pro me temer neposlouchatelnej. Lepsi hodnoceni ma jen diky ctyrem stopam: Preparing for the Drop, Futile Escape, Ripley's Rescue a Bishop's Countdown, a to se jeste prinejmensim tri z nich v prakticky nezmeneny mire vyskytujou v prinejmensim jednom dalsim soundtracku, resp. v Planetach. Peknej zacatek poslechu novyho autora, jen co je pravda :-)"  ***   (9.12.2002)

Stanley: "Varesákům se výjimečně něco podařilo. Patnáct let od doby, co nezapomenutelní Vetřelci spatřili světlo světa, vydali konečně kompletní soundtrack obsahující všechnu hudbu z filmu, přidali i pět skvělých alternativních skladeb na konec CD, trochu obohatili booklet a výsledek je perfektní. Proč to neudělali už tehdy před lety s prvním vydáním, místo aby si odpustili původně vydanou dost ošizenou 40min verzi, toť záhada."  ****
 

 All the King's Men

ber-tram: "Leccos slyšeno v autorově archivu (jásá optimista) versus vše slyšeno v autorově archivu (bručí skeptik). Je to klidnější, melancholické, poslouchavé, tudíž se i v r. 2006, kdy to bylo složeno, víc přidržím optimismu."  ***   (20.3.2013)
 

 Amazing Spider-Man, The

ber-tram: "Domnívaje se, že se stěží průměrným Avatarem uzavřu i svoji družbu s Hornerem, netušil jsem, jak náhle se uzavře jeho život, což mi dodalo cynickou motivaci jeho diskografii přeci jen postupně zkompletovat. Začal jsem tímto titulem, který poodhaluje, že poslední tvůrčí pětiletka skladateli poměrně vyšla. Ne že by zažehl revoluci, ale spíše už sám od sebe neměl co ukrást, takže nezbývalo než napsat něco trochu inovativního, jako obvykle velkoplošného (77 min.). "  ****   (25.1.2016)

zaplos: "Tentokrát mě Horner potěšil. Složil na něj neotřelé album, které se dá velmi slušně poslechnout, i když nutno uznat, že jen některé skladby bych si pustil opakovaně. Přesto konečně jde aspoň o trochu jinou hudbu než co jsem za posledních let od Hornera slyšel. Nebo mi to aspoň tak přijde. "  ****   (29.12.2012)
 

 American Tail, An (MCA)

ber-tram: "Klady i zápory animovaného žánru se projevují libostí posluchače nad temperamentními, optimistickými melodiemi a nelibostí nad infantilními zpívánkami. Není jich tu sice přehršel, avšak epickou fazónu soundtracku narušují."  ***   (20.11.2012)

pepak: "Velice prijemnej soundtrack ze serie Hornerovy "pohadkovy tvorby". Prijemnej hlavni motiv ve stylu Land Before Time rozhodne stoji za poslechnuti, trochu vadi premira pisnicek."  ***   (9.12.2002)
 

 American Tail: Fievel Goes West, An

ber-tram: "Celé album patří Hornerovi, včetně tří písniček. V instrumentální části jsem sice čekal westernové řádění, když tentokráte Fievel Goes West, leč ne až tak moc živelné a polopatické. Jakoby mi unikalo, že jde o doprovod ke kreslenému filmu, tudíž nadsázka a průhlednost se promítla i do hudby."  ***   (19.12.2012)

pepak: "Tail 2 navazuje na motivy z jednicky (to delaj i originalnejsi autori nez Horner :-)), ale dava jim westernovej nadech, kterej uz pro Hornera tak moc typickej neni - a moc hezky se to posloucha. Ani tech pisnicek ted neni tolik..."  ***   (9.12.2002)
 

 Another 48 Hrs. (20 min)

pepak: "Jestli si pamatujete prostredek Red Heat, tak vite uplne presne, jaky je Another 48 Hours. Jedinym svetlym mistem je, ze, i kdyz jde o LP transfer, je kvalita zvuku velmi slusna."  **   (9.12.2002)
 

 Apocalypto

ber-tram: "Pokud je The New World (2006) křehce esoterický, pak tento výtvor, ač také přírodního ražení, pouze amorfní a živočišný, doslova apokalyptický. Pramálo skýtá k nabuzení euforie, dost na průzkum a srovnávání (např. vokály ve stejné interpretaci jako ve Four Feathers)."  ***   (22.3.2013)

Salahadin: "Hornerova snaha o nevykrádání? Těžko...sugestivní hudba, v níž se "nic neděje", slyšíte mužské bručení, přírodní zvuky (použité i v New World), dokonce dojde i na jakési tradiční jihoamerické zabarvení hudby s typickými píšťalami, ale vše se děje velmi táhlým a dlouhým stylem, hudba působí jako natahovaná žvýkačka...žádný leitmotiv, žádný hlavní motiv (což by nevadilo), jakési rozproudění a vytržení z bezbřehé hudby přinese až Sacrificial Procession s mohutnými bubny a vokály a druhá půle se nese přesně v tomto duchu. Přesto na mě dílo působí uceleným dojmem, vrstevnatým, složitějším na poslech, Horner si hraje se zvuky, s perkusemi a asi ho to bavilo...a mě bavily jeho bubny. Závěrečná To The Forest je asi nejlepší skladba..."  ***   (12.12.2006)
 

 Apollo 13 (MCA)

ber-tram: "Úsečné promluvy astronautů jsou sugestivní neb vtahují do děje, písničky únosné neb dokreslují atmosféru doby, nicméně však - mít promo obsahující pouze score, katapultovalo by to tento soundtrack z poschodí čtyřhvězdičkového až na vrchol. O tom nepochybuji, tudíž holt budu shánět."  ****   (1.2.2013)

Lavran: "Bohužel musím s předchozím komentářem souhlasit. Skladba celého alba je opravdu děsivá a velmi mě zklamala. Snad se mi někdy dostane do rukou promo verze, kde je vše jaksepatří napraveno...:)"  **   (12.4.2007)

pepak: "Ukazkovej priklad, jak absolutne znicit pomerne dobrou hudbu. Osm debilnich pisnicek v samostatnych stopach by se jeste dalo prekousnout - teda pokud si soundtrack poustite na pocitaci, kde se da playlist nastavit jednou provzdy, ale zamichani dialogu do temer kazdy stopy (usetreny tohoto zmrzaceni jsou jen dve posledni) je zrudnost, za kterou by se melo veset. Existuje sice i alternativni oficialni verze, kde jsou udajne i dialogy v samostatnych stopach, ale kdo to ma hledat mezi hromadama tech ostatnich zmetku?
No, a ted k hudbe. Je vyborna. Hlavni motiv je vynikajici, a pokud si vzpominam, Horner ho ani nikde jinde nepouzil, a snad ho i sam vymyslel. Bohuzel, ani to nestaci k prebiti toho desivyho slozeni CD. Nekupovat!"  **   (9.12.2002)
 

 Apollo 13 (promo)

Lavran: "Tak konečně jsem se dočkal a jsem maximálně spokojený. S čistým svědomím musím konstatovat, že jde o jeden z nejlepších OST od Hornera. Každá skladba mi přišla vypilovaná k dokonalosti a nikdy ne podobná té předchozí. Škoda jen, že Hornerovi se podobně originální kousky daří tvořit jen opravdu pomálu...:)"  *****   (17.4.2007)

pepak: "... Jeste stesti, ze je tady promo (nebo taky izolovany score se stejnym obsahem), ktery nema zadny ruchy a pazvuky (dialogy a pisnicky). Dokonce ma nekolik stop navic, i kdyz, uprimne receno, mi ve srovnani s tema puvodnima prijdou jako zdaleka nejslabsi."  ****   (9.12.2002)

Rehaki: "Konečně bez písniček, takže jeden ze 3 nejlepších Hornerových soundtracků!"  ****
 

 Apollo 13 (bootleg, 82 min)

ber-tram: "Sice bez keců a písniček, ale ne promo, leč lisovaný bootleg. Nabízí haldu kratších tracků, pokrývajících asi všechno, co zaznělo k filmu (i trailery, loga), patrně v jiném uspořádání než na ofiko albu. To se farizejsky vystříhalo disharmonií, tady upřímně nějaké jsou. Působí to celé jaksi rozdrobeně, zdlouhavě."  ****   (4.8.2015)
 

 Avatar

ber-tram: "Ústřední motiv je vskutku podmanivý, nejvíce upomíná na Titanic, ale jinak se toho na soundtracku moc neděje. Jinými slovy, nelze mluvit o motivech vedlejších, aspoň já jsem žádné nezaznamenal. Čili na to, o jaký trhák se jednalo, se skladatel moc nepřetrhl, a dodal klasickou výplň kombinující dusající orchestr a sbory."  ***   (26.3.2013)

zaplos: "Hudba je vskutku monumentální, Horner přesně tak, jak ho známe, ve vrcholné formě. Kupa vokálů a zpěvů, hodně tzv. jiné hudby, ale také hodně pánově-prstenovských megaskladeb. Posluchače to rozhodně nemůže nudit, jen to vše tak nějak zní, jako bychom to už někde slyšeli. "  ****   (20.2.2013)
 

 Avatar (iTunes, 99 min)

zaplos: "Nevidím potřebu poslouchat o pár skladeb delší verzi něčeho, co už v kratší podobě je tak akorát snesitelné. Bohatě stačí slyšet klasický 14ti trackový soundtrack a ne o trochu delší tuto verzi. "  ***   (20.2.2013)
 

 Balto (MCA)

ber-tram: "Neponechávám stranou fakt, že toto CD se neshání zrovna za nízký peníz a přitom láká představou zdařilé dobrodružné jízdy příznačné pro kreslený žánr. A výsledek? Výdaj za CD s rozpočtem spolehlivě zacloumá, leč kýžená představa zaníceného poslechu se úplně nesetká s realitou. Náplň je temperamentní, dynamická, vitální, což o to, ale prostá nějakého velkolepého zlatého hřebu či dojemného leitmotivu."  ***   (31.1.2013)

pepak: "Horneruv zacatek abecedy je docela v pohode, sice jsou tam hrozny Aliens, ale pak nasledujou samy pekny score. A jednim z nich je Balto, dalsi animak s pomerne originalni, jinde nepouzitou (pokud si spravne vzpominam) hudbou. Celkove vzato to mezi vsema vyslyma soundtrackama neni az takova bomba, aby si to zaslouzilo ctyri hvezdicky, ale je to na rozhrani..."  ***   (10.12.2002)
 

 Batteries Not Included (MCA)

ber-tram: "Aby swingového trojčení nebylo poskrovnu, hrdinně soupeří s pasážemi mimozemskými, korespondujícími obalu alba. Swing tu zřejmě vyjadřuje pozemšťanskou omezenost, protože je to styl notně primitivní a otravný, a sekvence jakoby z jiného světa přesně evokují onu nezbadatelnost a rozpínavost vesmíru. O míře primitivismu a otravnosti návštěv z neznáma ještě naštěstí nevíme."  ***   (28.3.2013)

pepak: "Nemastnej, neslanej soundtrack, nejak mi pripada, ze v tech jeho 45 minutach neni zadnej obsah. Ale kupodivu je docela originalni (opet - Horner si asi svoje originalnejsi soundtracky setri do filmu zacinajicich na pismena ze zacatku abecedy)."  **   (10.12.2002)
 

 Battle Beyond the Stars

ber-tram: "Vnucovat fanatikům Star Treku či Star Wars, že existují i jiné obdivuhodné soundtracky k béčkovým sci-fi, není třeba; ti vnímaví dobře vědí a nadto - dobré zboží se prodá samo. Nevím, zda v roce 1980, kdy uzřela světlo světa, vyvolala revoluci, to spíše ne, ale i po třech destiletích zní tato kompozice mimořádně svrchovaně, přesvědčivě a přitom nedomýšlivě. Snad to je tím, že se jí chopil autor čerstvý, talentovaný, v době vzniku ještě zhola nezatížený vlastními klišé."  ****   (24.10.2012)

pepak: "Asi nejsem sam, kdo povazuje Hornerovy zacatky (a v podstate celou jeho tvorbu 80. let) za postatne lepsi nez zbytek jeho kariery. No a BBTS je spolu Krullem z tech zacatku nejzacatkovejsi :-). Opravdu vybornej hlavni motiv je trochu kazenej mizernym orchestrem (coz je ostatne duvod, proc Horner nechtel tenhle soundtrack nikdy vydat - i kdyz v poslednim roce uz se zrejme nechal umluvit, kdyz mohlo BBTS oficialne vydano...). Nijak zvlast me neprekvapuje, ze bylo BBTS odrazovym mustkem, po kterym dostal Horner nabidku na Star Trek 2..."  ****   (10.12.2002)

VanTom: "Hornerova vstupenka do vyšší ligy - na základě tohoto soundtracku dostal možnost skládat Star Trek - The Wrath of Khan. Battle Beyond Stars je melodická, na motivy a jejich variace bohatá hudba, která nepřipomíná příliš současného Hornera - a to hlavně svou hravostí, radostí ze skládání a zmíněnou spoustou různých motivů."  ****
 

 Beautiful Mind, A

ber-tram: "Svůdné vlastnosti Čisté duše (2001) lákavě poodhalují již Sneakers (1992), Searching For Bobby Fischer (1993) a Bicentennial Man (1999). Tvář hodnoceného soundracku formují éterické pasáže jemného klavírního perlení s povlakem dívčího vokálu, zde v okouzlujícím podání Chralotte Church. Protikladně, leč nikoliv nesourodě působí zamračené úseky odrážející rozdvojenost nitra hlavního hrdiny. Ani po x-tém poslechu nevznáším jedinou výhradu, jde o konzistentní, promyšlený, filmu nesmírně prospívající doprovod, i bez obrazu zasluhující plný počet."  *****   (28.2.2013)

Milhaus: "Na mým celkovým dojmu hodně dělá nádherný ženský hlas, bez něho by to byl průměr, ale takhle jde o svěží dílko příjemné na poslech. Jak už to tak bývá, první slkadba je vždy nejlepší a to i v tomhle případě, ale i zbytek stojí za to. Občas sice uslyším náznak Statečného srdce, ale to by nesměl být Horner:-)"  ****   (13.4.2003)

pepak: "Narozdil od ostatnich recenzujicich vubec nemam pocit, ze by se v B.M. Horner nejak vic opakoval. Jiste, svoje oblibeny pasaze z Aliens si neodpustil ani tady, ale je jich jen docela malo. Vetsina soundtracku mi prijde vcelku originalni, nektery motivy (zejmena) na zacatku mi navic pripadaj naprosto uzasny. Celkove by si soundtrack zaslouzil hodnoceni 3.5, ale kdyz musim pouzit celej pocet hvezdicek, priklonil jsem se spis k nizsi hodnote - prece jenom, kvalit vtyrhvezdickovyho soundtracku B.M. nedosahuje."  ***

pepak: "Prvnich pet stop je naprosto uzasnych, uz samy o sobe delaj CD vhodnym kandidatem na koupi. Zbytek uz je takovej nijakej, neurazi, ale ani nijak zvlast nezaujme."  ***   (10.12.2002)

Rehaki: "Horner se stále opakuje. Pokud však bude nadále skládat tak ladnou a současně i tak depresivní (2.polovina) hudbu, tak jen ať v tom pokračuje!"  ****

VanTom: "Přestože je to jeden z nejméně originálních soundtracků, co jsem kdy slyšel (zcela jasně se vám při poslechu vybaví třeba Deep Impact, Perfect Storm, Sneakers, Titanic...), je to zároveň velmi příjemný poslech bez akčních pasáží. Navíc se Hornerovi podařilo vytvořit dokonalou (smutně tragickou, ale ne bezvýchodnou) atmosféru. A z tohoto důvodu se Beautiful Mind řadí k tomu lepšímu, co Horner složil."  ****
 

 Beyond Borders

ber-tram: "Soundtrack je dle filmu chronologicky lokalizován do Etiopie, Kambodže a Čečenska, tzn. rozdělen na tři etnické části, které bych ovšem jen podle hudby sotva lokalizoval. Afriku reprezentuje úvodní pomatené halekání (nu, řekněme zpěv), Jihovýchod Asie elektronický bambusový ambient a Zakavkazskou oblast rozlučková balada. Ať žije ponurá world music v pojetí J. Hornera!"  ***   (6.3.2013)
 

 Bicentennial Man

ber-tram: "První skladba The Machine Age je návnada jako hrom! A další jsou doslova školácké nápovědy po Legendě o vášni a před Čistou duší. Lidi, mě ta filmová hudba dojímá čím dál víc! Tenhle neskutečně éterický, nadpozemský soundtrack, byť v druhé půli trošku ztrácí šťávu, si suverénně sahá pro stříbro (a touží po zlatě)."  ****   (20.2.2013)

pepak: "BM (Bicentennial Man) je slozenej podobne jako BM (Beautiful Mind) - zacatek vybornej, zbytek naprosto nevyraznej, i kdyz vcelku prijemnej. Je to skoda, protoze ta prvni stopa opravdu vypada moc hezky - ale urcite se rozviti myslenek z ni docekame v nejakym novym Hornerove soundtracku ;-)"  **   (10.12.2002)
 

 Black Gold

ber-tram: "Úvodní exotické halekání a tetelení (to je radosti...) se postupně přetaví v procítěnou kaskádu melodií občas ochlazenou zase halekáním, ale naštěstí už umírněným. Pokud zde kdosi pociťuje vliv ze Zorra, budiž, proč ne, ovšem ani ne tak v motivech, jako v atmosféře. Další post-avatarský počin, který se Hornerovi povedl!"  ****   (11.3.2016)

zaplos: "Takových soundtracků už jsme od Hornera slyšeli nespočet. Absolutně nic nového, sem tam se mihne jakoby Zorro, jinde pár dalších povědomých skladeb, onde zase nic moc říkající melodie. Zcela zbytečné album nepřinášející pro Hornerovi znalce vůbec nic nového."  ***   (1.10.2012)
 

 Bobby Jones, Stroke of Genius

ber-tram: "Jářku, velmi laskavé a sametové pohlazení, únosných 63 minut a zjištění, že tyhle sportovní nostalgie v notovém provedení zpravidla fungují: slyšte Newmanův Přirozený talent či Portmanové Legendu o slavném návratu a pak se s vervou pusťte do Bobbyho Jonese!"  ****   (11.3.2013)
 

 Bopha!

ber-tram: "Morgan Freeman jako režisér a Danny Glover jako herec (oba ´afroameričané´) přibližují dramatický boj za svobodu v Jižní Africe. Jeden ze tří komentářů na ČSFD říká - HUDBA: James Horner. Ano, černošskou atmosféru vcelku vystihuje, přestože se nedá moc poslouchat. Pozornost zvýší akorát úvodní a závěrečné zpívané téma Amandla!"  **   (14.1.2013)

pepak: "Co pomuze jeden celkem uchazejici motiv, kdyz je zbytek naprosto neposlouchatelnej a bohuzel taky priserne dlouhej..."  *   (10.12.2002)
 

 Brainstorm

ber-tram: "Kombinace London Symphony Orchestra + The Ambrosian Singers je dráždivá, byť se projevuje pouhou půlhodinku, během níž dojde na pasáže málem éterické, nesené hlavně sborem, jakož i momenty, kdy se nezasvěcený posluchač ptá: To ještě ladí? Ne, to už hrajou! A že orchestr párkrát zahřmí nepříjemně!"  ***   (25.2.2015)

pepak: "V Brainstormu autor (nebo kompilator CDcka, kazdopadne to posluchace vyjde nastejno) dovedne poskladal priserny a pekny stopy tak, aby ty pekny tvorily co nejmin souvislej celek. Stopa 4 treba za poslechnuti stoji, naopak stopy 3 a 5 jsou prisernosti, ktery se Hornerovi natolik zalibily, ze je pozdeji pouzil prinejmensim v sesti dalsich soundtracich, mimo jine treba v Red Heat nebo Another 48 Hours."  **   (10.12.2002)
 

 Braveheart

ber-tram: "Nezlobte se, ale až na pár souvislých partií a osvícených momentů (např. při For The Love Of The Princess se dojetím svírá hrdlo a nenaděláte s tím nic) je tahle kdožvíproč opěvovaná látka vcelku nepovedený dýchavičný mišmaš. Takřka nulová gradace, dlouhé jak týden do výplaty, prostě nuda. Klidně si mě kamenujte, ale je to slabota."  ***   (29.1.2013)

Dominicus: "Soundtrack k filmu Braveheart, tak uz aj ako samotny film je jeden z mojich najoblubenejsich. Horner v tomto pripade nesetril vyraznou bojovou hudbou, ktora sa podpisala pod uspech filmu. Soundtrack sa javi ucelene a snad len skladba Princess pleads for Wallace's life je istym sposobom ina ako ostatny styl hudby. Presvedcivo emotivna hudba a skvele zapada do deja filmu, co mu napokon vynieslo aj Oscara. Co dodat? Hornerovsky soundtrack..."     (3.1.2003)

pepak: "Vynikajici soundtrack, vlastne prvni kompletni, kterej jsem od Hornera mel (a shodou okolnosti taky ctvrty CD, ktery jsem koupil), celej ve stylu tech irskych/skotskych/keltskych (podle toho, kdo o tom mluvi) motivu. Prvni pulka je dost bohata na motivy, nalada se mezi stopama docela meni, moc hezky se to posloucha. Druha pulka uz je takova jednotvarnejsi, stopy jsou moc dlouhy a navzajem si dost podobny, presto pekny."  *****   (11.12.2002)

Ulrik: "Zvláštní hudba...první cca třetina OST je perfektní, ale poté hudba sklouzává do monotonnosti...takže těžké hodnotit...ale pro mne vcelku zklamání..."  ***
 

 Casper

ber-tram: "Casper zní bez okolků podmanivě: dovádivě, teskně, hekticky i strašidelně. Vnímám také zvukovou jinovatku pohodového vánočního času. Díky proto za každou takovou nahrávku, jejíž osvěžující poslech je milým, nezbedným dárkem."  ****   (30.1.2013)

Lavran: "Pravda, nic úžasného to není, ale hravost a elegance s kterou nám Horner svou látku předkládá je...když už nic alespoň milá.:) Album v sobě snoubí opravdu spoustu motivů různých nálad a vše kombinuje do kompaktního celku. Není to sice OST, na který budete stále vzpomínat, ale rozhodně se může zařadit do Hornerových nejlepších. A swing na konci mě po již docela se opakující hudbě velmi překvapil a přidal do desky nový nádech, podobně jako to udělal Jerry Goldsmith u The Edge s hlavním tématev v novém kabátu.:)"  *****   (18.4.2007)

pepak: "Ze by byl Casper nejak zvlast objevnej soundtrack, to se rict neda. Ale celkove je "peknej". Bohatej na motivy, ma par vrcholu, na ktery se clovek muze tesit, celkove patri k tomu lepsimu, co Horner v 90. letech skladal. Akorat ten swing na konci si mohl odpustit."  ****   (11.12.2002)

Salahadin: "Už jako malému dítěti se mi hudba v krásném dojemném příběhu o malém duchovi velmi líbila...především obrovsky smutný motiv znějící např. ve skladbách 10, 12 nebo 15. A tenhle motiv ve mně rozkmitává srdeční molekuly melancholické nálady a stejně jako ve filmu mě prostě silně dojímá. Zbytek pomalejší hudby taky není vůbec špatný, ta hravější a rozpustilejší hudba mě zato moc nechytla...ale nenásilně doplňuje album a vytváří nutné vložky, jejichž absence by album zařadila do kategorie: opakující se, po delší době nudné."  ****   (25.11.2006)
 

 Class Action

ber-tram: "Přestože Class Action ze splínu rozhodně nevyburcuje, má moje sympatie. Látka je utkána z repetitivních klavírních smyček obkreslujících většinou mollové tóniny. Jelikož CD zabírá pouhou půlhodinku, není nebezpečí únavy materiálu tak akutní."  ***   (7.12.2012)

pepak: "Slepenec romantickych motivu a Red Heatovsky akcni "hudby" vytvari naprosto neposlouchatelnej celek."  *   (12.12.2002)
 

 Clear and Present Danger

ber-tram: "Beru Jasné nebezpečí jako volné pokračování Vysoké hry patriotů, přestože hudební charakteristika obou děl se rozchází. Akční ráz ´patriotů´ těží ze zjemňujících etnických prvků, kdežto ´nebezpečí´ je kultivováno vojenskou ukázněností akčních sekvencí. Dávám za tři a myslím na čtyřku."  ***   (24.1.2013)

pepak: "Hruza. Prvnich cca 30 sekund je peknych, a pak se to cely po...kazi. To, co bylo v Commandu pekny a v Red Heatu se zatatyma zubama jakz takz snesitelny je v Clear and Present Danger naprosto nesnesitelny, ke vsemu je to vsechno koncentrovany do devitiminutovy stopy, kterou je utrpeni poslechnout do konce. A i dal je hudba dost nic moc."  **   (12.12.2002)

zaplos: "Klasická Hornerovka, která se dá stále poslouchat, ničím výjimečná, ale hezké a melodické skladby. Ale také Horner 90. let, tedy nenápaditý, unylý a neoriginální. "  ***   (11.3.2014)
 

 Clear and Present Danger (Intrada, 99 min)

zaplos: "Zcela nepotřebné dvojalbum. To hlavní a hezké zaznělo v klasické kratší verzi, zde je na dvě placky natáhnuta hudba, která nemá kromě ústředního motivu v sobě nic kouzelného ani zajímavého. Horner tady odvedl zcela průměrnou práci, kterou není třeba vyzdvihovat na dvou discích."  **   (11.3.2014)
 

 Cocoon

ber-tram: "Zámotek nepochybně pro leckoho patří do zlatého fondu Hornerovy diskografie. Jelikož jsem se k němu na CD dostal až o dost později než k novějším soundtrackům skladatele (málo platné, výlisek z r. 1985 se shání hůř), jako na staromódním molu se mi retrospektivně představila kolekce konfekčních postupů, jimiž se setrvačně řídil i v následujících letech, kdy už se pohříchu občas staly pozlátkem."  ***   (8.11.2012)

Gimli: "Byl by to lepsi soundtrack, kdyby si Horner odpustil ty swingove vlozky a misto nich slozil treba novy motiv. Jinak je to vazne pekna hudba."  ****

pepak: "Cocoon byl vlastne soundtrackem, kterej me k Hornerovi privedl (a zpusobil, ze jsem si koupil Braveheart, aniz bych tusil, o cem to je): Kdyz jsem slysel Cocoon Main Theme na jinak dost udesny kompilaci Best of Sci-fi, tak jsem vedel, ze TOHLE musim mit. Akorat jsem tenkrat nevedel o dostupnosti soundtracku vubec nic, takze jsem porad otravoval prodavace, at se mi podivaj do skladu, jestli tam nahodou nemaj uz osm let vyprodanej titul :-)"  ***   (13.12.2002)
 

 Cocoon: The Return

ber-tram: "Zámotek - navrátilec zní déle a vyrovnaněji než premiant z r. 1985. Hlavní téma pěkně dospělo, swingové úryvky se sice nezapřou, ale o primát se tolik nehrdlí, tzn. převažuje hladivá romantika. Finální temperamentní jedenáctiminutovka příjemný zážitek korunuje."  ****   (29.3.2013)

Gimli: "Byl by to lepsi soundtrack, kdyby si Horner odpustil ty swingove vlozky a misto nich slozil treba novy motiv. Jinak je to vazne pekna hudba."  ****

pepak: "V podstate totez, co prvni Cocoon, akorat se v nem ta vyborna titulni hudba vyskytuje castejc, a cely CD je podstatne dostupnejsi. Asi neni duvod vahat, kterou verzi si vybrat :-)"  ****   (13.12.2002)
 

 Commando (Varese Club)

ber-tram: "Tohle je album promarněného motivu. Mám na mysli líbeznou melodii hned v úvodu, hodící se k hrdinově dceři, která však zůstane osamocena jako ten báječný, nezužitkovaný motiv. Obklopuje ho nepřetržitý akční lomoz ukotvený v popovém rytmickém rastru. Proč má soundtrack Commando takový index atraktivity, kdo ví, ale kvůli hudbě to přece nemůže být?"  ***   (12.11.2012)
 

 Courage Under Fire

ber-tram: "Jakmile CD vydává značka Angel, tracklist na zadní straně nedohledáte a musíte se nořit do předního bookletu. Kdo tohle vymyslel, měl ještě méně invence než kterou Horner vložil do tohoto díla - patetického, vláčného a skrznaskrz průmerného. Dobře, lehce nadprůměrného."  ***   (7.2.2013)

pepak: "Vetsina soundtracku je takova nevyrazna. Neda se rict, ze by v nem nebyly motivy, a treba i pekny motivy, ale proste to cely tak nejak splyva dohromady. Tezko to muze posluchace zaujmout."  ***   (13.12.2002)

VanTom: "Hezký hlavní motiv (i když nepříliš výrazný), asi deset minut akční hudby (kterou nejlépe charakterizuje slovo Titanic), trocha patriotismu a spousta dramatických "přemýšlivých" ploch - to je tento soundtrack, který není vůbec ničím vyjímečný a originální, od ostatních současných Hornerových věcí se téměř ničím neliší, ale který se velmi příjemně poslouchá."  ***
 

 Dad

ber-tram: "Dad je soundtrack bez urážky jen doplňkový, tzn. žádný kompoziční milník v diskografii, ale oddechových 39 minut na vedlejší melancholické koleji. Jednolitou náladu trochu bortí minutový kvapík Mopping The Floor."  ***   (30.11.2012)

pepak: "Jemnej, romantickej soundtrack. Skoda, ze jeho krasy je dosazeno pouzitim hlavniho motivu Cocoonu a ne necim originalnejsim. Na druhou stranu, nelze nepriznat, ze Cocoon ma motiv opravdu skvelej, takze az tak dalece nevadi, kdyz se objevi i jinde..."  ***   (13.12.2002)
 

 Deep Impact

ber-tram: "Snad pro nedostatek nadhledu či přílišnou uspěchanost jsem na Deep Impact nazíral rezervovaně. Když si čas udělám (77 minut) a povznesu se nad znalost hornerovské rutiny, nemám problém s lepším posudkem. Už jen proto, že hudba tupě nedrtí s razancí meteoritu, ale splavně se vine jako mlhovina. Krkolomných úseků je zde totiž pomálu."  ****   (19.2.2013)

pepak: "Nudnej, neoriginalni soundtrack. Proc se v poradny dylce vydavaj vzdycky jen soundtracky s charakteristikama Deep Impactu, a ne uzasny, originalni prace? Na Deep Impact je tech skoro 80 minut opravdu skoda."  **   (14.12.2002)
 

 Devil's Own, The

ber-tram: "Tichého nepřítele provází tichý hudební podkres. Posazený je do irského koloritu, využívá ženského zpěvu a odkazů na tradicionály, takže vyloženě klišovitého Hornera se naštěstí moc nenabažíme. Vděk patří rozumné stopáži 47 minut."  ****   (13.2.2013)

pepak: "Zacatek prisernej, prostredek dobrej, mirne Braveheartovskej, konec prisernej."  **   (13.12.2002)
 

 Enemy at the Gates

ber-tram: "Zlověstné zášlehy, jimiž autor opentlil mnohé dramatické kompozice, naplno ovládají toto rozsáhlé, temné a chorály vyzdobené válečné dílo. Někoho již tento poznávací ornament otravuje, někdo si v něm libuje, avšak každý jen mírně hudebním sluchem postižený podle něj spolehlivě identifikuje Jamese Hornera."  ****   (27.2.2013)

pepak: "Soundtrack sam o sobe je docela peknej, zejmena jeho choralni casti, ale priserne opakuje sebe i starsi soundtracky. Vzhledem k tomu, jak je dlouhej (76 minut) to docela vadi, protoze se clovek dost rychle zacne nudit :-("  ***   (15.12.2002)

Shushika: "Vykrádačka sebe sama.Být Hornerovým věrným apoštolem, koupím si to jen v bazaru /pod 250Kč/, ale protože Jimovi nahlédnu do kuchyně jen čas od času, nemusím to mít vůbec."  **   (8.1.2003)

Ulrik: "Perfektní OST. Sice pro někoho ne tak kvalitní, ale díky shlédnutí filmu se u mne dostává do čelních pozic v poslouchanosti...nádherné pasáže táhlé bolestné hudby střídané mohutnou dramatičností bitvy."  *****
 

 Extreme Close-Up

ber-tram: "Signaturou této nahrávky je kromě limitované série Intrada Signature Editions kuňkavý klavír, který během 37 minut obstarává veškerý efekt. Jen bdělým se povede neusnout."  ***   (4.12.2012)
 

 Far Off Place, A

ber-tram: "Netuším, jaké dluhy této oficiální nahrávky vůči kompletnímu score by odhalil bootleg, ale kdyby trošku více rozředil to dobrodružství, které je zkoncentrováno ve 40 minutách od Intrady, určitě by to prospělo komfortnějšímu zážitku. Jelikož hudbě nedominuje výrazný hlavní motiv, leč naopak množství hranatých, dramatických momentů, stačilo by je rozprostřít na větší ploše, aby tolik nevyčnívaly."  ***   (10.1.2013)
 

 Far Off Place, A (bootleg)

pepak: "Nevyrazna a nudna hudba. Co vic si muze clovek prat? :-)"  ***   (15.12.2002)
 

 Field of Dreams

ber-tram: "S odstupem zjišťuji, jaká je to ve své podstatě nuda. Ale když jsem si soundtrack před lety pořizoval, názor jsem měl opačný, byl jsem holt na začátku. Nyní vím, že pár chytlavých elektropopových vsuvek bych spíše čekal od Zimmera a bloumavá rádoby náladotvorná vata by sedla - nu, třeba Hornerovi, proč mu to upírat. Neupírám mu ani, že posledních 13 minut ve dvou skladbách opravdu funguje."  ***   (3.12.2012)

pepak: "Velmi poklidnej, ale bohuzel taky dost nudnej soundtrack. Ty obcasny elektricky kytary, nebo co to je za desnej nastroj, mi dost vadej."  ***   (15.12.2002)
 

 Flightplan

ber-tram: "Flightplan (2005) rezonuje na srovnatelné frekvenci jako The Forgotten (2004) anebo The Chumscrubber (2005), tzn. takřka se nekoná bouřlivé vlnobití orchestru, předivo je chladnější a tajuplné a má uvěřitelnou filmovou gradaci."  ***   (19.3.2013)
 

 For Greater Glory

ber-tram: "Nezaměnitelný zlověstný zášleh trubky se ozve jakoby na připomenutí, že opravdu posloucháme Hornera, který v r. 2012 zní bez ironie čerstvě a zábavně. Ovšem, málem 80 minut na disku také výmluvně svědčí o autorství. Jenže tentokráte nejde pouze o dutou notovou grafomanii, ale i o poměrně poutavé hudební myšlenky."  ****   (21.3.2016)

zaplos: "Přesně onen Horner, jakého ho známe už po dlouhé roky. Opět nikoho svým albem neurazí, ale posluchače znalé jeho hudby ani nijak výrazně neosloví. Prostě ona klasika, kterou už znovu vůbec nepotřebuji slyšet, protože si můžu pustit jakékoli jiné album a bude to podobné. "  ***   (23.1.2013)
 

 Forgotten, The

ber-tram: "Skoro po celou hodinu na mě dýše můj oblíbenec Christopher Young, jakoby v lisovně spetli matrici a nasadili některý jeho hodnější horor. Hornerovi bych takovou sazbu a priori nepřisuzoval, avšak nese-li CD jeho jméno, dám si to líbit. Nespotřební, atypické."  ***   (13.3.2013)
 

 Four Feathers, The

ber-tram: "Někde ozvěny prostředí, ve kterém se příběh odehrává, chybí úplně (např. Windtalkers), jinde je exotiky k prasknutí. Uječené zpěvy v této osmdesátiminutové fresce se možná hodí k muslimskému světu, ne už moc k poslechu. Jelikož orchestrální zajímavostí deska nepřekypuje, dávám (shovívavě) za 3."  ***   (4.3.2013)

Lokutus: "Nejlepší Hornerův soundtrack od dob Perfect Storm a stejně tak od něj i nejzajímavější, velmi zajímavě skloubící dohromady typické Hornerovy roztahané dobrodružné smyčce a dynamickou akci velmi zajímavě okořeněnou exotickým vokálem a domorodými zvuky blízkého východu. Velmi zajímavé CD, které si plnou pozornost rozhodně zaslouží. Snad se nebude jednat o poslední zajímavé vzedmutí stylu v Hornerově filmové práci, ale o návrat zpět na vrchol. "  ***   (13.4.2003)

Shushika: "Po velkým hype jsem si tohle CD objednal, aniž bych ho předtím slyšel,no...a nějak z toho nemám tak odvázaný dojem.Až si skoro říkám, že ten "tradiční Horner", kde se do omrzení hobluje jeden motiv, je lepší.Na mě je The Four Feathers příliš kakofonické."  ***   (6.1.2003)
 

 Freedom Song (18 min)

ber-tram: "Horner album produkoval, tj. převzal kuratelu za jeho osnovu a vyznění a na hudbě se podílel spolu s vokálním ansámblem Sweet Honey In The Rock. Pokud někoho iritují gospely a mluvené slovo, nechť se desce vyhne, komu vadí čistý Horner, ať po něm sáhne!"  ***   (26.2.2013)

pepak: "Vcelku uchazejici hudba (akorat ty vokaly bych v ni opravdu mit nemusel, i kdyz asi do takovyhle hudby patrej) je neustale prerusovana pisnickama a dialogama, casto jeste nasilneji nez u Apolla 13."  ***   (16.12.2002)
 

 Glory

ber-tram: "Vkusně zkoncentrovaný patos! Pronáším to bez sebemenší ironie vůči skladateli. Naopak. Na sklonku osmdesátých let se tímto usadil nejen v pětici nominovaných na Oscara, ale natrvalo i v posluchačově duši bažící po vyrovnaném a povznášejícím poslechu."  *****   (29.11.2012)

pepak: "Glory mi svym stylem a pusobenim velmi pripomina Zimmerova Gladiatora nebo Scottova Vilema Dobyvatele - potencialne vyborna hudba, ktera ale trpi tim, ze celou dobu jenom naznacuje to uzasny vyvrcholeni, ve kterym se protnou vsechny motivy a sila orchestru div neznici reproduktory, ke kterymu bohuzel nikdy nedojde. Takze je posluchac udrzovan v napeti a nadsenym ocekavani, aby byl na konci docela zklaman, ze se nedockal."  ***   (16.12.2002)
 

 Gorky Park (36 min)

ber-tram: "Thrillerový Gorky Park dlouho svrbí v žaludku a nutí k opakovanému poslechu. Dominující agresivně odsekávaný mrazivý pop (typický pro polovinu osmé dekády) jen několikrát zkříží pěkně modelovaný ženský motiv - kromobyčejně dojemný a přitažlivý. Nahrávka vlastně vystačí docela s málem, tak proč mám chuť zvolat: kéž by se i o dvacet let později Hornerovi dařilo sdělit tak mnoho v tak krátkém čase!"  ****   (6.11.2012)

pepak: "Zda se mi, ze Horner v Gorky Park kupil vsechny mozny tony a nastroje naprosto nahodne. Nektery motivy, ktery by samostatne byly i pekny, bohuzel jako celek znej pekne hnusne. A kdyz rikam "nektery", tak tim nemyslim zrovna akcni hudbu z Red Heat :-)"  **   (16.12.2002)
 

 Heaven Help Us (bootleg)

ber-tram: "Nebesa pomozte nám, kteří nemusíme v jednom kole skotské dudání, fidlání a pískání! Z této etnické manýry totiž těží počin z r. 1985, znějící hodně neautorsky, zato jaksepatří národopisně. Nervní tempo se zvolní až v šesté skladbě. Do té chvíle však ansámbl neúnavně dusá a dusá. A klid mu dlouho nevydrží."  ***   (12.8.2015)

pepak: "Zkuste si predstavit, jak by zhruba mohl vypadat Mozart zkrizenej s Braveheartem, a mate docela slusnou predstavu o Heaven Help Us. Presto, nebo mozna prave proto, jde o dost peknej soundtrack. Na poslech, samozrejme, co ja vim, jestli a jak to funguje ve filmu (a co mi na tom zalezi...)"  ****   (17.12.2002)
 

 Honey I Shrunk the Kids (bootleg)

pepak: "Ponekud uchylnej soundtrack, kterej az trochu pripomina Elfmanovu nejstarsi tvorbu. Sam o sobe je dost peknej, me osobne ale opravdu hodne vadi pouziti motivu z Grusinovych The Goonies - ani tak me nestve samotny pouziti, jako spis to, ze to Horner udelal blbe a z puvodniho skvelyho motivu udelal neco podprumernyho. A nazvat stopu, ve ktery se vyskytuje, "Quark to the Rescue", uz je drzost nejvyssiho kalibru - kdyz uz ukradnu motiv, tak si k tomu snad aspon vymyslim vlastni nazev, ne? (originalni nazev je "Sloth to the Rescue"...)"  ****   (17.12.2002)
 

 Honey I Shrunk the Kids (Intrada, 51 min)

ber-tram: "Místy solidní blázinec a v celku třaskavá komediální směs, upomínající na Broughtonovo pozdější Honey, I Blew Up The Kid (filmová návaznost tu možná bude). Horner je o poznání výpravnější a srozumitelnější než jeho následovník."  ***   (5.12.2012)
 

 House of Cards

ber-tram: "House Of Cards z. r. 1993 poslouchám mezi šestou a sedmou hodinou ranní, v zuřivém pracovním tempu, a přesto stíhám vnímat takřka vše, co oněch 59 minut skýtá. Nálady se střídají plynule, nestrhává na sebe pozornost nějaký směrodatný motiv a orchestrace a instrumentář jsou velice přirozené a vrstevnaté. Toto limitované CD bylo brzy vyprodáno a nemyslím, že by to měli na svědomí jen hluší sběratelé."  ***   (9.1.2013)
 

 House of Sand and Fog

ber-tram: "Připouštím, že shlédnutí mrazivého filmu katapultovalo tento na první poslech fádní podkres o třídu výše. Normálně bych jej odzíval a váhal mezi 2 a 3, nyní dávám poctivé 3 hvězdy."  ***   (8.3.2013)
 

 How the Grinch Stole Christmas

ber-tram: "Grinch tropí obdobné lotroviny jako jeho předskokan Casper. S poslechem alba lze začít u stopy č. 14, což je písnička a Horner jejím spoluautorem. Zbývajících 40 minut zaručuje dobrodružství na horské dráze: prudké změny nadmořské výšky, šimrání v žaludku a nával euforie ze svěžích melodií, občas rozrytých dialogem nebo zpěvem."  ***   (22.2.2013)
 

 How the Grinch Stole Christmas (promo, 71 min)

pepak: "Na par prvnich poslechu zajimavej soundtrack, ale postupne se ukaze, ze to s tou zajimavosti zase tak neprehani. Neprijemny je casty vykradani cizich (Chariots of Fire) i vlastnich (Red Heat, uz zase, neeeeEEEE!!!!) soundtracku, a celej styl je cejtit Elfmanovou Nightmare Before Christmas, az to prasti. Bohuzel, Grinch jejich kvalit zdaleka nedosahuje :-("  ***   (17.12.2002)
 

 Humanoids from the Deep

Agamenon: "Ničím nezajímavá hororová hudba s pár povědomými motivy a spoustou nudné výplni. Naštěstí není na cédéčku zastoupena hudba pouze z tohoto titulu. "  **   (8.8.2003)

ber-tram: "GNP Crescendo mají bod za dramaturgickou vhodnost, s jakou od jednoho autora a ze stejného roku (1980) i žánru (pokleslého) představili na jednom CD povahově rozdílná díla. Samozřejmě: Battle Beyond The Stars je tou oslnivou kráskou a Humanoids From The Deep tím chmurným netvorem, avšak protiklady se v lecčem přitahují, překrývají a doplňují."  ***   (25.10.2012)

pepak: "Vcelku nezajimavej kousek z pocatku Hornerovy kariery. Milovnici Herrmanna muzou zacit brousit noze, Horner tu zdarile vykradl Psycho :-)"  ***   (17.12.2002)
 

 Chumscrubber, The

ber-tram: "Po odečtu pěti písní zbývá na původní filmovou hudbu 35 minut, což je v roce 2005 u Hornera neobvyklé, a popravdě, i score zní netuctově - mysteriózně a hloubavě. Chvílemi elfmanovsky, pak po youngovsku, takže v globálu sice neoriginálně, leč v kabinetu J. Hornera překvapivě excentricky. Nešť, odkud je mi povědomá průvodní melodie?!"  ***   (15.3.2013)
 

 I Love You to Death (bootleg)

pepak: "Pomerne prijemnej romantickej soundtrack, kterej ale nejak nema cim prekvapit. Delerue zustava v tomto oboru nepokoren."  ***   (17.12.2002)
 

 In Country (Intrada, 52 min)

ber-tram: "Žádný úder na strunu vlastenectví, nýbrž laskavý hornerovský dotek, resp. dozvuk na účet vietnamského syndromu. Nahrávka je velmi pokorná a milosrdná, na seznamku s Hornerem vhodná, pro obeznámené fádní."  ***   (14.8.2015)
 

 Iris

ber-tram: "Konečně titul, který hladově nevyčerpává kapacitu cédečka, má totiž příjemných 50 minut, a drží se zkrátka i co do množství decibelů. Sólovou violu rozeznívá věhlasný Josua Bell a tomuto nástroji je podřízena intimní nálada celé kompozice."  ***   (5.3.2013)
 

 Jack the Bear (Intrada)

ber-tram: "Jakmile si tzv. naběhnete, získáte k hodnocenému dílu nespravedlivě pošramocený vztah. Jde o to, že jsem tento limitovaný a vzácný titul (ISC Volume 3) kupoval coby originální CD, kdežto obdržel jsem CD-R. Vykutálený prodejce kecal přesvědčivě a nedostižně. Kdykoliv pak náladově vytříběné a konzistentní album poslouchám, je to provázeno tesknou a nahořklou pachutí této zkušenosti."  ***   (15.1.2013)
 

 Jade (La-La Land)

ber-tram: "V každé dekádě se Horner dopustil osvěžujícího přešlapu z čitelných mantinelů rutinní tvorby. V osmdesátých letech Jméno růže (1985) a shodou okolností přesně o 10 let později Jade pro léta devadesátá. Hudba sama o sobě vlastně není spotřební hudbou, jen kompozitem zvuků, jež skvěle budují atmosféru, notabene když k nimž přistupuje orientální source music. Jako osmiminutová perla na závěr zní The Mystic´s Dream (Loreena McKennitt), použitá později např. v Mists Of Avalon."  ***   (28.1.2013)
 

 Journey of Natty Gann, The (bootleg)

pepak: "Hudba sama je docela pekna, ovsem kvalita zvuku ji dost strhava. Nastesti si radu motivu muzeme poslechnout v dobre kvalite na CD American Tail 2 :-)"  **   (17.12.2002)
 

 Journey of Natty Gann, The (Intrada)

ber-tram: "Pokud si tuto orchestrální pouť dopřejete po syntezátorové překážkové dráze Commando + Red Heat, máte tendenci vychvalovat ji příznivěji, než by bylo zdrávo. Pokud si totiž The Journey Of Natty Gann (1985) poslechnete v konkurenci odmítnuté hudby Elmera Bernsteina, vede vás to ke střízlivé úvaze, proč nebyl odmítnut Horner?"  ****   (16.11.2012)
 

 Jumanji

Agamenon: "Tenhle soundtrack vznikl asi takhle: producenti filmu přišli za Hornerem, ten však kvůli vytíženosti odmítl. Chlapi se však nevzdali a zamávali mu před ksichtem dostatečným balíkem zelených, načež se mistr rozhodl podle starého přísloví â?žBlbý kdo dává, blbější kdo nebereâ?ś. Když se již blížil termín odevzdání, uvědomil si že by přece jenom něco už měl dělat. Jak si řekl tak učinil. Otevřel prvý šuple, kde měl nepoužité motivy, které si pobrukoval např. na záchodě, ve vaně atd. a náhodou měl u sebe kus papíru na poznamenání. Poté otevřel druhé šuple, zde se nacházela pojící vata. Recept jak udělat soundtrack rychlo a snadno podle Jamesa Hornera: Obsah prvého a druhého šuplete vhodíme do předem připraveného vyhřátého hrnce a za stálého míchání přivedeme k varu. Podáváme za tepla. Producenti byli spokojení, Horner taky (přepočítávaje zrovna svou mzdu), jediný kdo už tak nadšenej nebyl byli posluchači. Tak tohle bylo naposledy Jamesi. "  *   (25.9.2003)

ber-tram: "Od každého něco, zkrátka bohapustá slátanina. Což ovšem není důvodem, abych ji šmahem odpravil a poslal na smetiště dějin. Ale na výsluní zájmu si také moc neužívá, poslechl jsem to víceméně jen proto, že postupuju krok za krokem Hornerovými letokruhy."  **   (25.1.2013)
 

 Karate Kid, The (Amazon CD-R)

ber-tram: "Je to Horner a není to Horner. Zvuk plyne podobně měkce a vláčně, ale vyjadřovací prostředky se kamsi posunuly. Ne kamsi do orientu, což je plus. Zkrátka žádná čínská chrastítka, píšťaly a jiné rekvizity tu neotravují, sem tam se ozvou východní smyčce. Spíše se tedy vyjadřování posunulo pryč od vyčerpaného, opakujícího se Hornera. Skladatel zřejmě podnikl úkrok stranou, podíval se sebekriticky na sebe sama a řekl si: hochu, pozměň styl, máš nejvyšší čas!"  ****   (10.3.2016)
 

 Krull (93 min)

ber-tram: "S bájným Krullem (1983) jsem si užil své: jak tento soundtrack sehnat? (otázka č. 1), jak ho při té délce a pestrosti vstřebat? (otázka č. 2) a jak ho spravedlivě zhodnotit? (otázka č. 3). Nu, až na základě několikátého poslechu, řekl bych tak sedmého, se rafička mezi trojkou a čtyřkou zřetelně přiklonila k vyšší cifře. Ale trvalo to nebývale dlouho a stejně se nemohu zbavit dojmu, že ač jde o dílo skvělé, je všeobecně přeceňované."  ****   (2.11.2012)

Lavran: "Zlaté časy Hornerovi éry před jeho vlastním vykrádáním.:) Z dobrodružně laděných OST podle mě ten opravdu best. Hlavní vzletný motiv přímo volá po hrdinských skutcích a Hornerův typický styl v plné síle proplouvá celým albem, které nemá slabšího momentu a mnohdy připomene i Hornerovi mladší kousky. Ale to u Hornera příliš nepřekvapuje, protože především v dnešních dnech se mu originality příliš nedostává. Jako malý jsem na filmu Krull vyrůstal a soundtrack mi nezůstává nic dlužen. Je to klasika... "  *****   (12.4.2007)

pepak: "Jeden z prvnich Hornerovych soundtracku, a asi jeho nejlepsi. Uzasny hrdinsky motivy, ktery nemaj v Hornerove tvorbe obdobu, samy o sobe delaj z tohohle soundtracku petihvezdickovou zalezitost. Ride of the Firemares je naprosto uchvatna stopa."  *****   (19.12.2002)
 

 Land Before Time, The

ber-tram: "Rok 1988 nabízí příhodné srovnání s Willow, což je hraný film, kdežto Land Before Time kreslený. Pohádkový půdorys ovšem skýtá obdobné žánrové možnosti, kterých i zde Horner využil efektivně. Více éterických sborů, méně sypajícího se železářství a uprostřed písnička (mně osobně nevadí, notabene lze-li ji přeskočit) vede k takřka maximálnímu hodnocení. Nedává mi přece právo ubírat hvězdy jen proto, že jsem si dosud neopatřil tento titul v originále?"  ****   (1.8.2013)

pepak: "Vynikajici pohadkovej soundtrack bez hluchych mist. Jeho vyjimecnost podtrhuje i to, ze je to jeden z extremne vzacnych soundtracku, kde se mi libej i pisnicky (pisnicka, v tomto pripade)."  ****   (19.12.2002)
 

 Legend of Zorro

ber-tram: "Pokračování Zorra kromě dravějších orchestrací a drsnějších pasáží nenabízí nic diametrálně odlišného od fenomenální jedničky, a právě proto jeden bod ztrácí."  ****   (14.3.2013)
 

 Legends of the Fall

ber-tram: "Jako začátečník jsem s Legendou o vášni startoval poznávací expedici napříč diskografií Jamese Hornera, a jako pokročilý se jí už takřka nevěnoval. Kdybych však měl nyní Hornerovu sbírku rozprášit, zbyla by v ní na památku právě tato deska. Tipuju, že s tímto názorem by se ztotožnil nejeden fanoušek tohoto skladatele, který ocení spojení nostalgie s kvalitou."  ****   (23.1.2013)

zitg: "I kdyz na Mistrovstvi Evropy v krasobrusleni v roce 1999 francouzska krasobruslarka u rozhodcich prilis nebodovala (skoncila az ctvrta), u me to vyhrala na cele care. Diky Hornerove hudbe. A vzdy kdyz me do usi zazni hlavni motiv z Legendy o vasni vzpomenu si na jeji ladne pohyby. Od te doby sem ji jiz bohuzel nespatril, avsak diky tomuto soundtracku na ni nikdy nezapomenu.:-)"  ****
 

 Man without a Face, The

ber-tram: "Vyrovnanost může sousedit s nudou, ale to není případ této nahrávky, ledaže se někdo nudí už tehdy, když decibely netrhají ušní bubínky. Ale to není případ této nahrávky, (abych se neopakoval), která se docela i vzpírá Hornerovu rutinovanému stylu. Zkrátka je hřích takovému vyzrálému dílu dát méně než 4*."  ****   (17.1.2013)

VanTom: "Krásný smutný klavírní motiv je to hlavní, co toto CD nabízí. Zbytek hudby tvoří pomalá melodická romanticko-tragická hudba bez rychlejších (natož pak akčních) pasáží, slabě nadprůměrná jen a pouze díky hlavnímu motivu. Velmi příjemné na poslech."  ****
 

 Mask of Zorro, The

ber-tram: "Zde prostě musel skladatel potlačit skoro veškerá klišé a dát přirozený prostor výbušnému flamengu a spalujícím latinskoamerickým melodiím. Nezastírám, že mě Zorro oslnil hned po prvním poslechu a obdiv nemizí ani po značném odstupu let, kdy CD nezaslouženě leželo ladem kvůli jiným slepencům. Tohle je naproti nim plnokrevné, konzistentní dílo!"  ****   (14.2.2013)

Milhaus: "Pustil jsem cd a byl jsem příjemně překvapen - luskání, kytary, typická španělská hudba plná energie, která vás dokáže rozhejbat. Pak ale přišla 9.skladba a já si říkám: "Sakra, tohle jsem už někde slyšel..., no jo, Aliens..." Ach jo. Ještě že je to jen asi minutu, jinak bych šel s hodnocením o hvězdičku dolů. Celkově ale radost poslouchat. "  ****   (18.8.2003)

Stanley: "Nemůžu si pomoci, ale Mask Of Zorro mi nepřijde nikterak originální, ani ničím okouzlující. Právě proto, že akční scény velice připomínají Titanic, přijde mi to od Hornera jak zoufalství. A vůbec, vzhledem k tomu, že při poslechu si neustále jen připomínám "tohle už jsem někde slyšel", "tohle znám", "to je starý", "tohle už někde bylo" apod., nedokážu si nic z toho v klidu vychutnat. Abych si ale jen nestěžoval, musím uznat, že ze Zorra skvěle vyzařuje dobová atmosféra děje příběhu (což je mimochodem Mexiko, resp. jih US, ...prostě Amerika, za dob španělských přistěhovatelů)."  **

VanTom: "Velmi povedený soundtrack k velmi povedenému filmu. Hudba se nebere vážně (stejně jako film), je radostná, melodická a plná energie (jako film). Že se příběh odehrává v Mexiku (nebo Ĺ panělsku?) poznáme hned - Horner využívá kytary, tleskání, dupání a různé cvakání - prostě flamenco. Hrdinské téma je vznosné a zapamatovatelné, milostné maximálně romantické. Akční scény se podobají Titanicu (akorát se v nich tleská). Prostě na poslech příjemný, v rámci Hornerových děl originální soundtrack - co víc si přát?"  ****
 

 Mighty Joe Young

ber-tram: "Čistá flétna a tropicky exotické vokály sice vymaňují tento počin ze stereotypu, avšak stopáž více jak sedmdesát minut nelze takovými elementy úplně okysličit, tudíž některé pasáže zní dýchavičně a toporně. Soundtrack je však vitálně orchestrální, ne z žádné umělé hmoty, a čtyřka mu proto sluší."  ****   (18.2.2013)
 

 Missing

ber-tram: "The Missing (2003) je výtvor nepochybně výpravný, ale jaksi beztvarý; nemohu najít záchytný bod, tažný motiv. Chápu, že dlouholetý partner, režisér Ron Howard, sází na funkčnost hudby a ne na teatrální efekt, jenomže co potom my, soundtrackáři?!"  ***   (7.3.2013)
 

 Name of the Rose, The

ber-tram: "Hornerův životní atyp, málem úlet, cosi vymykající se jeho spotřební produkci - tak lze vnímat (americký) hudební doprovod k (evropskému) filmu Jméno růže. Klášterní tajemství zůstane neodhaleno, dokud titul nezasadíte do širšího kontextu tvorby skladatele."  ****   (19.11.2012)

Lavran: "Originalitu oceňuji hodně, ale u Hornera dvojnásob. Ano, Name Of The Rose je skutečně velmi původní a neotřelý a Hornerův pokus o něco nového ve mě zanechal velmi dobrý pocit.:)"  ****   (12.4.2007)

Salahadin: "Řeknu to takhle, v globálu budu radši poslouchat tento čistě scénický soundtrack, který je ovšem do značné míry originální a ve filmu působí skvěle, než medem slazený Titanic, vrcholně poslouchatelný. Name of the Rose má na rozdíl mnoha podobných soundtracků hutnou a tajemnem vonící atmosféru."  *****   (11.4.2006)

Team_Daddy: "Zrejme nejsem vyvolen pro to, abych tento bezpochyby originalni a mozna pusobivy soundtrack byl schopen poslouchat, pochopit a ocenit, bohuzel..."  *   (15.9.2005)
 

 New World, The

ber-tram: "Jeden poví velká nuda, druhý ambiciózní dílo. Každopádně skládání hudby pro Terrence Malicka je zvláštní příležitostí, když film tohoto režiséra je událostí (vzhledem k tomu, jak málo jich natočil). Skladatel událost proměnil v esoterickou, na plnou míru cédéčka nataženou meditaci se zvuky ptačí říše."  ****   (21.3.2013)

Salahadin: "Nový počin Jamese Hornera navazuje na "sérii" soudtracků Braveheart-Titanic-Legens of the Fall. Čtyři hvězdičky vlastně dávám jen za krásné, typicky hornerovské romantické téma, které zazní na několika místech (nejvíc asi v tracku 03: A Flame Within) a v poslední zpívané skladbě (která je vokálně podaná skutečně krásně). Ačkoli stavbou se soundtrack výše zmíněným dílům podobá, liší se od nich určitými rušivými elementy v podání "přírodního orchestru" ptáčků a šumění větru, což si mohli tvůrci SKUTEČNĚ odpustit! Pro někoho by to mohl být klad pro navození jakési meditativní atmosféry, pro mě protivná zbytečná vsuvka!"  ****   (16.4.2006)
 

 Once Around

ber-tram: "Hned první stopu ovládá swing jak poleno, to scházelo! Po ránu to každopádně probere líp než následující nízkooktanová limonádička. Trojka je staromódní písníčka, která Hornerovi nepatří, čtyřka Straussův císařský valčík, zkrátka jde o poměrně slušný pel mel v rozmezí 34 minut. Posledních skoro 9 min. patří Hornerovi a jakž takž spravují reputaci."  **   (2.1.2013)
 

 Once Upon a Forest

ber-tram: "Tenhle animák je snad ještě přitažlivější než příběh dinosaurů - navrátilců! Procítěné vokály Once Upon A Time With Me na úvod i na závěr a mezitím melodická přebíjená, která až na pár krákoravých blbůstek drží při sobě a skýtá pohodovou jízdu, takřka bez kodrcání."  ****   (21.1.2013)
 

 Pagemaster, The

ber-tram: "U bouřlivého orchestrálního klání v podání London Symphony orchestra váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Provedení je dechberoucí, plynulost a zapamatovatelnost témat slabší. Zkušenost s jinými díly mě vede k nižšímu hodnocení."  ***   (22.1.2013)
 

 Patriot Games

ber-tram: "Akční náboj Vysoké hry patriotů zjemňují úvodní irské vokály a až esotericky znějící příspěvek od Clannad (3. skladba). V podobném duchu bloudících píšťal, prskavé fujary a chaotických perkusí navazuje i track The Hit a vlastně až do konce alba nedojde k výraznějšímu zlomu. I když, závěrečné titulky bývají jiné, atraktivnější, a takové jsou i zde. Jenže stylově smutné, bezvýchodné."  ***   (4.1.2013)

VanTom: "Akční, na perkusích založené score - chvilkami melodické, často však méně. Obsahuje poměrně příjemný hlavní motiv s tajemným zpěvem a skladbu od kapely Clannad. Celkově však nezajímavé."  **
 

 Pelican Brief, The

ber-tram: "Případ Pelikán neznamená žádné novum či kompoziční experiment, prostě jen podkres k serióznímu právnickému thrilleru, kombinující prvky více poslouchavé s méně poslouchavými. V roce 1993 jde o třetí počin vydaný Hornerovi u Big Screen Records."  ***   (18.1.2013)
 

 Perfect Storm, The

ber-tram: "Dokonale romantické, sugestivně hrozivé a trvající tuze dlouho. Možná je to momentální náladou, že mám tendenci slevit z maximálního hodnocení, poněvadž bych uvítal mocněji se vzdouvající oceán týchž motivů, méně ředěný spojovacími vlnkami, které přímo nehladí ani nestraší. Nicméně tato výstavní deska již vyzrála a obstála čili aktuální vlažnější vjem sebekriticky přičítám svému nepatřičnému rozpoložení."  *****   (25.2.2013)

Shushika: "Ač se hlavní motiv v různých variacích objevuje dost často, nenudí.Pro tentokrát se dá vydržet i finální song, který mi připadá organickou součástí score stejně jako je tomu např. i u Goldenthalova Final Fantasy.Už kvůli nářezu Coast Guard Rescue je to must-have! Po jeho poslechu bych se nešel koupat ani do vany."  ****   (6.1.2003)

VanTom: "Jeden z nejlepších Hornerových soundtracků posledních let. Silné hlavní téma (často se opakující) a bezchybné akční sekvence - skladba Coast Guard Rescue je vůbec jedna z nejlepších, co jsem kdy slyšel. Jako obrovské plus bych uvedl také to, že se soundtrack postupně vyvíjí - od romantických a optimistických ívodních minut se začíná do hudby prosazovat temný tón (jak se objevují první příznaky bouře), pak vypukne akční peklo s tragickým koncem, aby se v závěru opět vše zklidnilo - život jde dál. Mé hodnocení je opravdu velmi těsně pod 5."  *****

zitg: "Pri sledovani filmu sem si kazdou chvili rikal: "Proboha, uz zase ten hlavni motiv?!. To ten clovek nedokaze vymyslet nic jinyho a lepsiho?" O to vic me prekvapilo CD. Bez obrazu se to velmi dobre posloucha a hlavni motiv me zatim neomrzel - mozna proto, ze Horner dokazal vymyslet spoustu variaci. A ani akcnim skladbam nechybi stava. Perfect storm rozhodne stoji za to"  ****
 

 Project X (Varese CD Club)

ber-tram: "Druhý projekt z obnovené série Varese Sarabande Club stopáží neskrblí (75 min.), a to mu ve výsledku škodí. V pěkných melodických úsecích slyším spíše Johna Williamse, v divočejších naštěstí Jamese Hornera, avšak právě v těch výrazových manýrách, kterými se dříve či později může začít protivit. Project X k tomu skýtá místa dost."  ***   (26.11.2012)

pepak: "Uvedomuju si, ze to vubec neni originalni hudba, a dokonce me jeji casti v jinych soundtracich pekne iritujou, ale v ProjectX se mi to proste tak nejak libi. Asi se na me pozitivne projevuje, ze to je poprve po nekolika mesicich, co posloucham neco od Hornera :-)"  ****
 

 Radio

ber-tram: "Tuhle drobnost dokoupím kdykoliv, ubezpečoval jsem se, a vůbec netušil, že budu nakupovat až po náhlé smrti skladatele. Neočekával jsem cosi hudebně výjimečného, spíše se děsil swingového trdlování, naštěstí trvajícího jen kousek přes dvacet minut. Tolik místa totiž na J. Hornera mezi písničkami zbývá s tím, že se autorsky zhostil té první. Takže ve výsledku mu patří slabá půlhodinka, silná však v malebné kompozici neparazitující na jiných žánrech. Tím mě Radio příjemně překvapilo - srdečným a konejšivým vyladěním."  ****   (5.8.2015)
 

 Ransom

ber-tram: "Rozdělení soundtracku na většinu pro Hornera a zbytek pro Billy Corgana (Smashing Pumpkins) není špatný tah. Netříští se dojem z obou částí, ačkoliv obě na sebe silně narážejí. Horner přednáší spíše chladnější, temnější a hranatější modifikaci svého akčního rukopisu, Corgan útočí hrubozrnným, těžkotonážním kytarovým industriálem. Jakožto zběsilci, který poslouchá čtvrt století metal, mi takový rachot neubližuje, akorát nevím, zda ve filmu zazněl? Leč právě posuzuji soundtrack, ne film."  **   (11.2.2013)

VanTom: "Bez motivu, bez nálady, na soustředěný poslech nuda - tak bych shrnul tento soundtrack, na kterém je znát (hlavně absencí motivů), že vznikl za čtrnáct dnů jako náhrada za odmítnutou hudbu Howarda Shorea. Hudba je podle potřeby napínavá, akční ... a to je vše. Druhá (menší) polovina alba obsahuje absolutně neposlouchatelný elektronický lomoz od Billyho Corgana (Smashing Pumpkins)."  **
 

 Rascals and Robbers

ber-tram: "Když se před pár týdny nominovaly tituly do naší soundtrackářské ankety o nejlepší Hornerův zápis, nezapomněl jsem na výbojné, byť jen krátké a televizní Rascals And Robbers z raných osmdesátých let. Provokují nezkrotnou melodikou, jiskřivým zvukem a kompoziční svěžestí. Jiný pohled na věc? Horner protentokrát válcuje Goldsmithe, s nímž bydlí na jednom CD! "  ****   (19.8.2015)
 

 Red Heat

ber-tram: "Rudé horko sdílí ubíjející funkci s Commandem, znásobeno tím, když se vyskytují na jednom CD (lisovaný bootleg). Zase elektronická masáž, tentokráte pro změnu skoro arytmická, scénická. Úvodní a závěrečné sbory jako by sem zabloudily z jiné krajiny."  **   (14.11.2012)

VanTom: "Standardní syntetizátorová akční hudba tak, jak se skládala v osmdesátých letech. Orchestr se ozve pouze v první a poslední skladbě (hlavní a závěrečné titulky), které s ostatními tracky nemají vůbec nic společného - ty také jako jediné obsahují hlavní motiv, což je ruský chorál. Ostatní hudba je směsí jazzu (saxofon), popu (rytmy) a "atmosférických" syntetizátorů, které dnes už znějí velmi lacině. Celkově podrůměrné, ale poslouchat se to dá."  **
 

 Rocketeer, The

ber-tram: "Nádherně vysoustružené hlavní téma udává temperamentní rytmus a navozuje dobrodružnou atmosféru po celých 57 minut. Tedy, v zájmu přesnosti: s výjimkou skladeb č. 4 a 8, což jsou v seznamu stop anonymizované swingové odrhovačky. Čili překvapí náhle, když přetrhnou tu napínavou a košatou orchestrální vřavu. "  ****   (21.12.2012)

Lavran: "Tak jako od Hornera zbožňuji Krull, tak mě pokaždé dokáže nadchnout i Rocketeer. Retro háv celé kompozici neuvěřitelně sluší a dva dobové tracky (Begin The Beguine, When Your Lover Has Gone) jsou pak třešničkami na pomyslném dortu. O krásném hlavním motivu ani nemluvě...:)"  *****   (12.4.2007)
 

 Searching for Bobby Fisher

ber-tram: "Rok 1993 byl pro skladatele navýsost plodný a jelikož opravdu nehlídám chronologii, kdy měly filmy v průběhu roku premiéru notabene kdy skladatel pracoval na hudbě, poslouchám prostě v pořadí, jak mám daná CD v poličce. Začínám tedy se Searching For Bobby Fischer a pocity jsou povšechně libé. Nekonají se tu žádné hudební převraty, vesměs jen klidné melodramatické vlnění, které však vrcholí jednoznačně ve skladbě Josh And Vinnie, ze které dýchá Čistá duše, až se osrdí chvěje."  ****   (8.1.2013)
 

 Sneakers

ber-tram: "Už ve Slídilech (1992) skladatel potevřel tu vyzývavou oblast tajemna a intimity, která o deset let poté vyústila ve fenomenální Čistou duši. Slídilové se mi nelíbí jako ojedinělý hudební exponát, poněvadž takovým není, ale jako slibný ukazatel, kudy v autorově tvorbě pokračovat, aby se příznivé dojmy ještě více prohloubily."  ***   (4.1.2013)
 

 Something Wicked This Way Comes (Intrada, 45 min)

ber-tram: "Kompozice zrovna neoplývá libozvučnými ornamenty, i když pochopitelně obsahuje nosné a zapamatovatelné motivy, jejichž úplná absence by se stěží slučovala s profesní letorou skladatele. Nevím, zdali Intrada zakonzerovala kompletní nahrávku, a i kdyby náhodou ne, jedině dobře, poněvadž 45 semknutých minut je tak akorát na hraně udržitelné pozornosti."  ***   (5.11.2012)
 

 Spiderwick Chronicles, The

ber-tram: "Filmu možná hudba poctivě slouží, samostatnému poslechu moc ne. Úseky hladce sjízdné se nevyzpytatelně střídají s hrbolatými a stavební materiál, mám pocit, je paběrkován z přebytků, které se neuplatnily jinde."  ***   (25.3.2013)
 

 Spitfire Grill, The

ber-tram: "Jeden z nejtklivějších, nejvyrovnanějších a nejnenápadnějších soundtracků Jamese Hornera nepřekvapí superoriginálními křivkami melodií, na to už jsem dost poučen minulostí tohoto skladatele, avšak lehkostí a plynulostí, s jakou na sebe navazují a prolínají se jednotlivé nástrojové linky, včetně sporadických skotských ornamentů, a jak vše po celých padesát minut funguje pospolu. Hodnocení zvyšuji zprudka, a to přímo na maximum. "  *****   (8.2.2013)
 

 Star Trek II: The Wrath of Khan (GNP Crescendo, 45 min)

ber-tram: "V součtu preferencí se mi oba Hornerovy Star Treky nelíbí o nic míň než všechny Goldsmithovy. A zatím mi ku spokojenosti stačí základní vydání, 30 minut navíc může být příslibem i varováním. Podobně jako např. u Souboje Titánů, jehož hudební poetika jakoby místy dýchala i skrzevá tento frenetický Khanův hněv."  ****   (25.10.2012)

Lavran: "Ač se možná Horner snaží seč může Goldsmithův originál překonat nemůže. Ale...i tak jde o velmi podařené dílo a především akčí pasáže působí skutečně nabušeně a já jsem byl s albem přinejmenším spokojen.:)"  *****   (12.4.2007)

wito: "uzasny album. uvodna melodia mozno nedosahuje rozmerov motivu z jednotky, chyta sa tento album na nu z viacerych dovodou. akcna stranka je uchvatna. energicke vybuchy su naozaj skvelym potesenim. a pasaze pomimo su neodolatelne svojou temnou votrelovskou atmosferou. nezabudnutelne."  *****   (13.11.2003)
 

 Star Trek III: The Search for Spock (43 min)

ber-tram: "Dokud nevyšla expanded verze, byl druhý Hornerův Star Trek vzácným CD kouskem. Lepší dostupnost nijak neubírá ze setrvalé vzácnosti hudební, soudě pouze podle původního vydání. The Search For Spock mi oproti The Wrath Of Khan připadá jaksi měkčí a melodicky ještě o kousek zaoblenější, ale možná je to jen nepatřičný dojem vyvolaný tematickou příbuzností."  ****   (7.11.2012)
 

 Swing Kids

ber-tram: "Vedle řady bezduchých swingových blázinců se trpně krčí komornější skladby, které dostanou šanci vyniknout leda když se oddělí od celku. Album je nevyvážené, uživatelsky nevlídné."  **   (14.1.2013)
 

 Testament (bootleg)

zaplos: "Naprosto tradiční Horner, příjemné k poslechu, bez obtíží poslouchatelné vícekrát. Prostě Horner takový, jakého ho máme rádi."  ***   (18.6.2011)
 

 Testament (FSM)

ber-tram: "Komorní nádech miniaturní kompozice (toliko 28 a půl minuty) z r. 1983 podtrhují dva bonus tracky od Mozarta. Skromný časový rozsah nejde proti náladě hudby, jež se táhne náměsíčným krokem a zanechává jen mělké stopy v melodice. Jemné sbory pochopitelně tuto zřejmou obyčejnost ozvláštňují."  ***   (10.8.2015)
 

 Thunderheart

ber-tram: "Bez vůdčí melodie, jen scénické shluky nástrojů a přírodních zvuků. I takový je Horner. Kdo touží po plastických čitelných motivech, tomuto titulu se zdaleka vyhne, kdo skladatele cílevědomě sbírá, bude se divit, proč se CD nějaký čas vyhýbá jemu."  **   (3.1.2013)

Stanley: "Podivuhodně odpudivý soundtrack, na němž je dost obtížné najít něco, kvůli čemu si ho ještě někdy odvážím znovu poslechnout."  *   (28.9.2010)
 

 Titanic

ber-tram: "Soundtrack obsahuje kvantum úderné akční - a tudíž hůře poslouchatelné - hudby. Dost na to, aby se brzy vzpříčil v uších všem, kteří očekávají jen malebnou selanku v područí populárního hlavního tématu, nazpívaného Celine Dion. To se objevuje v náznacích a naplno se rozezní až v předposlední písni a v uzavírací Hymn To The Sea."  ****   (12.2.2013)

Rehaki: "Leckým opovrhovaný, ale právem oscarem obdařený soundtrack."  ****

wito: "s vynimkou tracku č. 14 dokonale dielko striedajuce atmosferu za atmosferou."  *****   (23.6.2003)
 

 To Gillian on Her 37th Birthday

ber-tram: "Hudba, která hladí a nedrásá a rozsahem (37 min.) i výstavbou nejvíce připomíná např. o šest let starší Extreme Close-Up. Čili příjemnou bloumavou ukolébavku vedenou především klavírem, která je touto skromností samosebou odsunuta na pozadí plně orchestrálních titulů."  ***   (1.2.2013)
 

 Troy

ber-tram: "Tak co, odmítnutý Gabriel ´samolibý nabob´ Yared nebo všehoschopný James ´nemožné ihned, zázraky do tří dnů´ Horner? Čí práci protěžovat? Nemít ponětí o šibeničním termínu, v jakém ten druhý skládal, beztak Troja připomíná chvatně, nakřivo a z odstřižků spíchlou řízu pro marného vojevůdce. Takže prim hraje hutnější a vyzrálejší Yaredova kompozice. Inu, příprava promyšleného střihu trvá déle než vlastní šití."  ***   (12.3.2013)

Salahadin: "Hudba k hollywoodskému slátanci o starověké Tróje není dobrá. Jde o Hornerovu nudnou rutinní práci, kterou stále více dokazuje, jak příšerně se umí vykrádat. Hudba je komerčnější a tendenčněji pojatá než hudba zamítnutého G. Yareda. Tady Horner dokonale shořel, hudba se nedá poslouchat a jeden lepší moment zkažený dojem nenapraví. Dalším minusem (a u mě hodně velkým) je, že hudbu můžete klidně mrsknout třeba do filmu ze II. světové války, jelikož svou beztvarostí, plochostí a neoriginálností tak zřetelně působí! Hrůza, mistře!"  **   (11.4.2006)
 

 Uncommon Valor (bootleg)

ber-tram: "Vojenské tématice nesmí chybět marš okořeněný píšťalou, která spíše evokuje fedrpuš a šavli, ačkoliv se jedná o konflikt vietnamský. Jinak hudba zmatky nepřipouští: je správně situačně nervózní a kostnatá, nápadné melodiky se nabízí sporadicky."  ***   (31.10.2012)
 

 Unlawful Entry (Intrada, 35 min)

ber-tram: "Jedno z kratších CD (35 min.) a z mála titulů, které autorovi vyšly ve standardní řadě Intrady, osloví spíše uctívače subtilnějších, placatějších thrillerových témat (klavír + saxofon + syntezátory) a nahonem kupeného perkusního lomozu. Symfonie nic moc, zato napětí jakž takž."  ***   (7.1.2013)
 

 Vibes

ber-tram: "Přednáška z experimentátorství nezaškodí, pokud trvá jen 35 minut. Co Horner později zopakoval v Thunderheart, předkládá i zde: esoterickou, prvoplánově nemelodickou koláž, jíž dominuje fujara a různé perkusní instrumenty. V první řadě Varese Sarabande Clubu zaujímá tato kompozice čestné místo, jemuž odpovídá i cena. Na tu jsem nedosáhl, tudíž poslouchám totéž z lisovaného bootlegu."  ***   (27.3.2013)
 

 We're Back - A Dinosaur's Story

ber-tram: "Závěrečnou písničku vymazat ze světa, necelou hodinku předcházející udržet v paměti. Z animovaných kousků je totiž tento zřetelně nejchytlavější. Obsahuje velmi nervní, rtuťovité téma, stejně tak vláčné, probarvené pasáže, jakož i hřmotné vstupy orchestru, o to hřmotnější, oč jsou hlasitější, až to nutí ztlumovat přehrávač. To je taky jediné, možná jen mnou vnímané mínus - nevyvážená hladina zvuku."  ****   (16.1.2013)
 

 Willow

ber-tram: "Ze spolupráce skladatele s Ronem Howardem stojí Willow (1988) nejvýše. Jsem totiž stižen stigmatem prvotního okouzleného i nazlobeného dojmu. CD bylo a je běžně dostupné, tudíž jsem jím budoval základnu Hornerovy domácí sbírky. A od té doby mě přímočaré hrdinské pasáže dodnes nadchnou a spletitá akční tkáň vždycky mírně zatahá za uši. Hravě však vydržím celých 73 minut (jen v osmi stopách!), neboť přednes London Symphony Orchestra a The King´s College Choir je znamenitý."  ****   (27.11.2012)

Team_Daddy: "Dilo dokazujici znamy fakt, ze zlatou erou Jamese Hornera byla leta osmdesata, skvela prace, pusobivy motiv a hlavne nenudi, jak se to casto u delsich CD J. Hornera stava..."  ****   (17.9.2005)
 

 Windtalkers

ber-tram: "Válečná pole Horner oral např. v USA (Glory), Perském zálivu (Courage Under Fire), Rusku (Enemy At The Gates) a nyní i v Pacifiku: kromě kaskádovitého motivu vyšívaného flétnou mi toho v hlavě moc neutkvělo, Tichomoří to nepřipomíná ani náhodou. V této bitvě skladatel spíše utrpěl vítězství."  ***   (1.3.2013)
 

 Wolfen (bootleg)

ber-tram: "Vyjít vstříc hororu znamená rezignovat na bezstarostnou poslouchavost. Té si lze užívat v jiných Hornerových počinech takřka do omrzení, takže neškodí čas od času okusit, že funkční filmová hudba musí úměrně filmové látce šetřit líbivostí."  ***   (1.11.2012)
 


 


TOPlist