Joel McNeely


 Air Force One (bootleg, 22 min)

ber-tram: "Mocnější ambice jsem popravdě vkládal do odmítnuté látky Randy Newmana, kvůli které jsem také kupoval tento lisovaný bootleg. Akční úsluhu Joela McNeelyho zaměstnanému maestru Goldsmithovi jsem bral jaksi samosebou, k ucelení dojmu. Jenže ona dojem neuceluje, leč doslova profiluje, poněvadž otevírá CD a nastavuje standard. Není sice jisté, zda posloucháte McNeelyho nebo Goldsmithe, nicméně jistotou zůstává, že Randy Newman by vhodnějším kandidátem na akční styl opravdu nebyl, třebaže se angažuje usilovně."  ***   (2.2.2012)

Lokutus: "Protože producenti odmítli použít původní soundtrack Randyho Newmana byl na poslední chvíli povolán Jerry Goldsmith, který měl na skládání něco kolem 14 dnů. Jelikož měl v té době stejného agenta jako McNeely nebylo divem, že se spolu záhy sešli a začali spolupracovat. McNeely dostával od Jerryho všechny partitury a snažil se do své hudby začlenit co nejvíc z Goldsmithovy, aby byla jeho práce pokud možno co nejméně viditelná. Dodnes se McNeely velmi dobře baví u spekulací o tom, co je jeho práce a co Goldsmithova! Velmi vydařená akční hudba přesně v Goldsmithově stylu!!"  ***

zaplos: "Nevidím nějak zásadní rozdíl mezi Goldsmithovou výslednou prací a tímto McNeelovým scorem. Je vidět, že spolupráce byla výtečná a vznikl produkt, kde jen stěží lze rozeznat hudbu jednoho či druhého autora. Obecně platí, že motiv je báječný a zbytek je jen průměrná akční výplň."  ***   (6.1.2019)
 

 Avengers, The

ber-tram: "Řemeslnickou otázku - jak? McNeely neřeší nikdy, deficit vlastního sebeurčení - kdo? skoro vždycky. Buď osobitý rukopis nemá vůbec nebo mu nečiní potíž jej potlačit ve prospěch neutrální grimasy. Kdybych totiž Mstitele - zní to jako bondovka plus Judge Dredd dohromady - poslouchal naslepo, skladatele bych nepoznal, avšak spokojen bych byl stejně jako teď, když vím, kdo je autorem. "  ***   (3.2.2012)

Lokutus: "V zásadě poněkud až moc bláznivá komiksově laděná hudba, na které jsou zdaleka nejzajímavější velmi stylizované a působivé ívodní titulky."  **

zaplos: "Stejně jako zmatený film, tak i zmatený soundtrack. Mix všeho možného od akčních skladeb po téměř vážnou hudbu. Není to ve své podstatě špatné, ale za opakovaný poslech to nestojí. "  **   (28.1.2013)
 

 Dark Angel (promo)

Lokutus: "Kromě stylizovaného zpívaného hlavního motivu nabízí toto CD jenom stěží průměrné akční pasáže s výraznými elektronickými bicími. Mírně stylově laděné jako Virus, ovšem bohužel již ne tak kvalitní."  **
 

 Flipper

ber-tram: "Zjednat si London Symphony Orchestra k triumfu nestačí, i když jako vizitka nahrávky to fakt není špatný signál. Jenže orchestr přehraje, co se mu předloží, a Flipper (necelých 29 minut score) zrovna není partiturou světobornou, notabene dějiny filmové hudby přepisující. Přírodnímu žánru poslouží svědomitě, na hodnotící škále obhájí silnou trojhvězdu, ale v podvědomí výrazněji nezakotví."  ***   (31.1.2012)

Lokutus: "Typická McNeelyho zpěvná romantická hudba k dětskému snímku. Kladem je i krásná nahrávka v podání Londýnského symfonického orchestru. Sice nedosahuje kvalit Iron Willa, ale i tak patří mezi příjemné soundtracky, jejichž poslech, hned tak neomrzí."  ****
 

 Ghosts of the Abyss

ber-tram: "Hudební výtěžek podmořského průzkumu Titanicu poskládaný z různých hudebních úlomků nevyznívá dohromady tak nesourodě, jak by avizoval pohled na seznam skladeb. Ani nemám potřebu extra vybírat vláčné příspěvky McNeelyho, kterých je na albu nejvíc a vše stmelují do příjemného poslechového leporela."  ***   (13.2.2012)

zaplos: "Velice hezký a ladně poslouchatelný soundtrack, který je směsicí dobrodružné a romanticky znějící hudby. Povedené. "  ****   (28.1.2013)
 

 Gold Diggers: Secret of Bear Mountain

ber-tram: "Gold Diggers bývaly mou zlatou stezkou poznání přívětivé, barvité a rošťácky energické filmové hudby. Dnes pochopitelně, v těsnějším obklopení Williamsem, Broughtonem či Holdridgem, jsem z původního opojení kapku vystřízlivěl, protože nic naplat, všechno je svým způsobem schématické a notně inspirované odjinud, tvorba Joela McNeelyho obzvlášť. Radost z poslechu a příznivé hodnocení to naštěstí nekazí."  ****   (6.2.2012)

Lokutus: "Velmi kouzelná hudba, která kromě mimořádně zdařilých romantických skladeb (s občasnými irskými prvky) nabízí i velmi kvalitní akční pasáže. "  *****
 

 Holes (promo, 35 min)

zaplos: "Taková ta tradiční McNeelyho pohodovka, tentokrát však nic úžasné, jen prostě líbivé a milé. Sem tam malinko dramatičtější, ale žádné velké terno, dráma se rychle uklidní a pokračujeme v klidném tempu. Průměr, který stojí za poslech, nic víc."  ***   (26.11.2018)
 

 I Know Who Killed Me

ber-tram: "Hm, strašení místo hlazení nebývá v těchto autorských vodách zvyklostí... Smutné klavírní partie jsou nadprůměrné, ovšem jakmile se přelejí do amorfního labyrintu zvukových pavučin, stávají se tuctovou stafáží slyšenou xkrát na jiných soundtracích (které se nehonosí tak zvučným jménem na postu skladatele)."  ***   (14.2.2012)

zaplos: "Zajímavý soundtrack, plný klavírních skladeb, mě to však těžce nezaujalo ani svým motivem, ani zbývajícími dramatickými částmi. "  **   (28.1.2013)
 

 Iron Will

ber-tram: "Tato deska může směle konkurovat staré skladatelské gardě a z ní zejména Johnu Williamsovi, jemuž asi skládá určitý hold, pokud tedy jako součást holdu obstojí silná inspirace na pomezí málem s krádeží... Nicméně oprostím-li se od usvědčujících hudebních kontextů, má Iron Will čím nadchnout sám o sobě - perlivými orchestracemi, vitalitou, melodikou, přetlakem energie. Co ovšem k nadšení nesvádí, je pouhých 31 minut časomíry."  ****   (30.1.2012)

Lokutus: "Životní McNeelyho dílo a rozhodně jeden z nejlepších soundtracků vůbec. Nepostrádá motivy smutné, romantické, epické ani dramatické, které jediné poněkud kazí celkové mimořádně příjemné vyznění celého CD. Můj soundtrack nr. 1, který je velmi vzdáleně následován ostatními tituly. Celková délka pouhých 31 minut je jediným nedostatkem CD, doufám, že časem dojde na nějaké rozšířené vydání."  *****

zaplos: "Výtečný, ba až parádní soundtrack s hudbou, která musí potěšit každého příznivce nenáročné a melodické hudby. Každý z jedenácti tracků je pohodový, příjemný, plný energie a neskutečně báječně se to poslouchá. Takových soundtracků není mnoho a jsem nesmírně rád, že jsem se k jednomu z nich konečně dostal. Fantazie."  *****   (17.7.2013)
 

 Joel McNeely Soundtracking Tribute

ber-tram: "Dokud jsem od McNeelyho neměl nic, byl tenhle sborník spolehlivým kompasem a rozcestníkem, kudy kam. Teď, když s výjimkou pár epizod mladého Indyho mám vše, je nostalgickou vzpomínkou na blahé pionýrské časy, kdy byly přesně takovéhle věrné a orientační mapy zapotřebí. "  ****   (16.2.2012)

Lokutus: "ehm :) Výběr skladeb nezřídka špatný, řada titulů chybí, a ty ostatní občas zapadnou díky nepříliš vhodnému uspořádání. Vzhledem k presu pod kterým ale všechno vznikalo, není divu.... OMLOUVÁM SE, ŽE JSEM ZHŘEĹ IL A PŘEZENTOVAL McNEELYHO TVORBU V TAHLE NEREPREZENTATIVNÝM SMĚRU :)"  ****   (14.8.2003)
 

 Jungle Book 2, The (promo, 21 min)

zaplos: "Čekal jsem o něco víc. Dočkal jsem se vcelku očekávaného moc pěkného motivu a vzletných jungle melodií, ale kromě ústředního motivu mě to moc neoslovilo. Nebylo to tak hezké, jak bych od hudby k animáku od McNeelyho čekal. Škoda, protože poslouchat se to rozhodně dalo."  ***   (1.1.2019)
 

 Lover's Prayer

ber-tram: "Báječně si zaposloucháte, o tom žádná, ale autora neidentifikujete, kdyby já nevím co, poněvadž se ukryl za splývavý závoj utkaný z klasiky. Vůdčí přednost mají klavír a smyčce nesoucí se v tempu příhodném k meditaci - patrně nad tím, jestli ten McNeely někdy složi něco echt autorského?"  ****   (14.2.2012)

Lokutus: "Krásná historicky laděná kompozice, kterou je možné plně docenit až po několikerém poslechu. Hlavní motiv se v závěru objeví i v čistě klavírní verzi. Velmi příjemný a libozvučný soundtrack, který je hodnocen jako nejlepší McNeelyho dílo od dob Iron Willa. "  *****
 

 Million Ways to Die in the West, A

ber-tram: "Lépe dobře opsat než špatně napsat, to platí leckde. Westernové retro jako znovuvydaný slabikář by zasluhovalo *, pokud bychom hodnotili filmovou hudbu podle míry převratného kompozičního přínosu, jakož i *****, prahneme-li výsostně po zábavě. Podle zdejšího hodnocení se hudbou převážně bavíme, nežli ji studujeme. A jelikož rozptýlení nabízí v mezích 41 minut průzkumník archivů McNeely vrchovatě, kdy překvapivě nejúžasněji zní titulní píseň, zůstávám u zdrženlivějších:"  ****   (30.1.2017)

zaplos: "Tak tohle byl naprosto neskutečně pohodový western parodující soundtrack. Dlouho už jsem neslyšel tak živou, nádhernou, procítěnou i od podlahy dupající hudbu. Výborná úvodní westernová písnička uvede posluchače na americký západ a McNeely nás už cowboyská místa nenechá opustit. A nevadí, že od půlky už se to spíše jen opakuje. Parádní soundtrack, kterému k naprosté dokonalosti možná chybí jen větší propracovanost a nápaditost. Ale to je jen takový výkřik do tmy. Slyšena oficiálně vydaná verze http://www.soundtrack.net/album/a-million-ways-to-die-in-the-west/. "  *****   (2.12.2014)
 

 Mulan 2

ber-tram: "Obal soundtracku anoncuje písničky, jako by nějaké score nestálo za řeč. Moc věru ne: tektonický blázinec a divočina za necelých 20 minut - včetně instrumentální Here Beside Me. Hudbu této písně složil McNeely čili mu lze přičítat i zpívanou verzi. Jařku, jen krátký labilní doplněk do diskografie."  **   (9.2.2012)

zaplos: "Úvodních pár písniček je opravdu strašných, pak následuje pár minut instrumentálního doprovodu. Samotná hudba není žádným zázrakem, zaujmout to moc neumí, ale poslouchat se to dá. Je to totální průměr k animáku. McNeely umí skládat i lepší motivy. "  **   (22.5.2015)
 

 Pirate Fairy, The (iTunes)

zaplos: "Výborný, i když hodně kratičký soundtrack, navíc jsou v tom nějaké písně. Ale samotné score je totální paráda, pohodovka, jednohubka, která není pro náročné, ale krásně naladí. Tohle se prostě musí líbit."  *****   (14.12.2018)
 

 Polly

Lokutus: "Vcelku zajímavá hudbička, která je prvním McNeelyho oficiálně vydaným soundtrackem vůbec. Nechybí ani nějaký ten jemný pohádkový motiv, ale na druhou stranu se motivy (díky neuvěřitelné střídmosti McNeelyho části CD) naprosto nemají šanci dostatečně rozvinout a ubírají tak šance na případné vyšší hodnocení. "  ***
 

 Radioland Murders

ber-tram: "McNeelyho hudba se topí mezi klimaticky adekvátními písněmi ze 30. let a osvobodí se až v poslední třetině. Dramaturgie alba není pro stoupence čistokrevných score moc šťastná, ale jelikož ho skladatel supervizoval, nejde asi o nahodilou skládanku. Sám přinesl hudbu temnou a ostrou, klanící se vesměs Herrmannovi. A jak je McNeely zručný praktik zvoleného řemesla, je to poklona jaksepatří čítanková."  ***   (1.2.2012)

Lokutus: "Podobně stylově laděná kompozice jako cenou Grammy ověnčená hudba z epizody New York 1920 z TV seriálu The Young Indiana Jones Chronicles (Volume 3). Kromě historicky znějící hudby (film se odehrává někdy ve 30. letech) nechybí ani velmi kouzelná pocta Herrmannovu Vertigu přibližně v polovině tracku Death on the Radio Tower. Album však z větší poloviny obsahuje různé dobové songy."  ***
 

 Return to Never Land

ber-tram: "Překážková dráha píseň / score / píseň / score neláká k dalšímu běhu, avšak na střední trať se dostanou i méně vytrvalí a do cílové rovinky doběhnou s dopingem těkavé energie. Také s otazníkem, v jakém povědomém zdroji tkví její životadárnost? Přesto plni endorfinu, že i za cenu poplatnosti někomu jinému stojí občas takový orienťák za námahu."  ***   (13.2.2012)

Lokutus: "Kouzelná pohádková hudba s využitím motivu z původního Disneyova filmu, který však zazní pouze z ívodu Main Titles. Celý zbytek alba pak patří McNeelymu (tedy s vypuštěním zhruba 7 šílených songů). Score je jedním slovo prostě kouzelné, od rozpustilých a hravých skladbiček, přes epické a vznosné momenty až po romantické pomalé motivy s mírných nádechem Williamsova Hooka. Jediným slabým momentem jsou tak již zmiňované songy, které McNeelyho hudbu vcelku nepříjemně ruší, co se ale týče samostatné instrumentální hudby, tak té je možné opravdu vytknout máloco... McNeely se znovu s íspěchem vrátil k tomu, co mu jde nejlépe a nezbývá než se těšit na další animák z Divise TV animation THE JUNGLE BOOK 2, opět s McNeelyho hudbou, který má mít premieru v ívodu ínora 2003."  ****   (10.10.2002)

pepak: "Urcita podobnost s Hookem se nezapre, ale nastesti jde jen o podobnost stylovou, ne obsahovou (trikrat fuj tem par stopam z Young Indy Jones Chronicles 4). Nastve premira pisnicek, vtipne zamichanych nahodne po celym soundtracku, ale presto jde asi o nejlepsiho McNeelyho, co jsem zatim slysel (i kdyz, rozhodovani mezi nim a Gold Diggers vubec neni snadny...)"  ****
 

 Return to Never Land (bootleg, 56 min)

zaplos: "Na animovaný film hodně dospělácká, místy snad i trochu tajemně temná hudba, ale opravdu jen sem tam. Jinak je to hlavně o hlavním motivu, který se objevuje v pomalejších i rychlejších sekvencích. Další z řady průměrných, ale rozhodně dobře poslouchatelných kompozic."  ***   (1.1.2019)
 

 Sally Hemings: An American Scandal

ber-tram: "Když má něco přívlastek decentní, míní se tím např. kultivované, vybrané, snad i zdrženlivé. Filmová hudba zakořeněná v odkazu klasiky po mém soudu decentní je. Když proto žádám vkusnou kulisu, která smysly nerozrývá, ale uklidňuje, sáhnu po této 74 minutové koláži. Připouštím, že hledače zvukových inovací a experimentů by unudila nejdéle po deseti minutách."  ****   (7.2.2012)

Lokutus: "Opět velmi vydařený soundtrack, který vzhledem ke své délce (74´) patří mezi stylově nejobsáhlejší McNeelyho díla. Krásná romantická hudba, která je nezřídka velmi smutná (Death of James), epicky vznosná (Monticello, Returning Home), zároveň ale nepostrádá místa historická a nebo maximálně romantická (Sally and Tom). Jedna z nejkrásnějších kompozic, která kdy zazněla z televizní obrazovky. "  *****
 

 Samantha

ber-tram: "Přestože si Samantha (1992) organicky dopomáhá klasikou (Dvořák, Haydn, Beethoven, Mozart), s nějakou důstojností si moc hlavu neláme, a zní hříšně rozjíveně. Klasikou si však dopomáhá hlavně k tomu, aby se CD dotklo půlhodinové hranice, neboť na McNeelyho rtuťovitý příspěvek vychází sotva 22 minut. Čili při té divokosti uplyne tryskově."  ***   (27.1.2012)
 

 Shadows of the Empire

ber-tram: "Vskutku otevřený kompliment Johnu Williamsovi, pronesený jeho vlastním jazykem. Nepočítaje doslovné citace jeho starwarsovských vzorců se ostatní materiál drží postupů, které by se možná se ctí uplatnily, kdyby se zhudebnění neujal pouhý Joel McNeely, leč sám slovutný mistr. Jde ovšem podle bookletu o zhudebnění knihy (nebo videohry podle zkratky VG, co je v záhlaví?), nikoliv nějakého subalterního filmu na margo SW. I proto si konceptuální deska zaslouží svých posluchačských 51 minut."  ****   (3.2.2012)

Lokutus: "Na základě knihy složil McNeely soundtrack přesně ve stylu Johna Williamse. Nechybějí ani monumentální sbory (Destruction of Xizor´s Palace) nebo použití Williamsových motivů (celkem na 3 místech). Album obsahuje i multimediální materiál, který se mě osobně nikdy nepodařilo spustit. "  ****
 

 Soldier

ber-tram: "Do hranata vymodelovaný, humpolácký notový profil mi k McNeelymu nepasuje, a kdo ví, zdali a jak se v kompozici pro žánr sc-fi vyžíval on. Složit to Goldenthal, divil bych se, jak je to prvoplánové a chudé, u McNeelyho jen tápu, proč se do toho vůbec pouštěl. U sebe tápu, jak jsem mohl hodnotit za čtyři? Inu, neznal jsem Goldenthala."  **   (8.2.2012)

Lokutus: "Nejchaotičtější McNeelyho soundtrack, který se soustředí především na svojí funkci v tomto obzvláště špatném snímku. Mezi bicími a divokými žesti zazní pouze v závěru jediný melodický motiv s všeříkajícím názvem Redemption. "  **

zaplos: "Neškodná akční hudba, která v mnohém připomíná práci Jerryho Goldsmithe. Poslouchatelné to rozhodně je, ale není to nic, co by vyloženě akčního fandu trhalo za srdce. Akční průměr, který rozhodně stojí za poslech."  ***   (1.1.2019)
 

 Squanto: A Warrior's Tale

ber-tram: "Obří dluh považujme za splacený, byť bez štědrých úroků. Alespoň že jistina stála za prodlení! Rok 1994 se rázem zkompletoval o nejreprezentativnější, více než hodinovou dobrodružnou fresku, která lomcuje i pilíři zvíci Iron Will či Gold Diggers. Nevychyluje je z rovnováhy ani tak přitažlivější hudbou jako pečlivým způsobem vydání (ano, limitovaná Intrada Special Collection)."  ****   (2.2.2012)
 

 Terminal Velocity

ber-tram: "Zase jako bych v tom slyšel někoho jiného, než McNeelyho! No nic, Terminal Velocity stejně nepůsobí moc uspořádaně, spíše nevyrovnaně. Skvělé momenty (aneb "Zase jako bych v tom slyšel někoho jiného, než McNeelyho!") se střídají s rozpačitými, třeba s tím kytarovým nářezem, který patří kamkoliv jinam, jen ne sem. Optimistický výdech přinášejí až závěrečné titulky."  ****   (31.1.2012)

Lokutus: "Solidní akční soundtrack, který nabízí především krásný motiv Airborne, jenž na celém CD zazní pořibližně ve 3 variacích. Kromě tohoto motivu se však jedná téměř o čistě akční standart, který netypicky obsahuje i elektrickou kytaru, jejímuž použití se McNeely původně bránil."  ***

zaplos: "Nemastný neslaný akční soundtrack, který nepřináší posluchači žádný zajímavý poslech (až na motiv v tracku Airborne a to samé v posledním tracku), není tu nic, co by bylo pro opakovaný poslech nebo co by bylo tak dobré, aby si to posluchač vychutnal. Není to žádná hrůza, spíš jen jeden z tisíce podobných soundtracků."  **   (6.1.2019)
 

 Tinker Bell (Intrada)

zaplos: "Naprosto úžasná hudba, podmanivá a líbivá, jen místy maličko akční, ale i tak nesmírně líbivé. Většinu alba však tvoří krásné a hravé tóny, které jen tak slyšet v soundtracích nejsou. Tohle opravdu stojí za opakovaný poslech. Pro mne jednička za x posledních let v rámci komediálně-pohádkové tvorby. "  *****   (29.4.2015)
 

 Tinker Bell and the Great Fairy Rescue (Intrada, 54 min)

zaplos: "Velmi povedený soundtrack s výtečnou instrumentální hudbou i písničkami. Neříkám to často, ale tentokrát byly písničky okořeněním. Score se vyznačuje milými pomalými, ale i trochu akčnějšími pasážemi, nejlepší jsou však hned úvodní "skotské" pasáže. Milá záležitost nejen pro fanoušky McNeelyho. "  ****   (29.4.2015)
 

 Tinker Bell and the Lost Treasure (Intrada, 61 min)

zaplos: "Podobné jako u většiny McNeelyho Zvonilek. Opět velmi hezká a líbivá hudba s povedenými a ne tolik otravnými písničkami, Ústřední "skotský" (či jaký) motiv se už tolikrát neopakuje, dokonce se ke konci alba objeví i malinko hluší část, přesto jde o líbivý a ve své celé stopáži povedený soundtrack."  ****   (29.4.2015)
 

 Virus

ber-tram: "Co mě před časem vedlo k maximálnímu hodnocení a proč se mi ho s odstupem doby nechce měnit? Snad proto, že z Vetřelců, kteří se takřka nedají poslouchat, se dělá profesorská věda, poněvadž asi znějí originálně, kdežto sci-fi hororový soundtrack, který má konečně melodii a řád, leč patří k filmu obskurnímu, je průměrován, protože zní nepůvodně. Přesto provokativně dávám za pět pro můj oblíbený titul, jenž se mimochodem shání hůř než ti Vetřelci."  *****   (9.2.2012)

Lokutus: "Kromě velkého ruského sboru, který však zazní jenom v první (verze beze slov) a poslední skladbě. Nabízí CD velmi působivý dramatický materiál, při jehož poslechu vám do zpěvu určitě nebude. "  ***

movie: "dost vyčorovanej soundtrack...ale slyšel jsem, že zato může neschopnej rejža bruno...jó...McNeely je svatej"  ***

zaplos: "Velmi dobře poslouchatelná akční hudba, která sice místy není až tolik přitažlivá svým motivem, ale většina alba je vskutku rázná akční hlasitá hudba. Naprostým vrcholem pak je poslední track s ruským sborem, kde zavzpomínáme na Poledourisův Hon na ponorku."  ****   (28.1.2013)
 

 Wild America

ber-tram: "Co je lepší, být druholigovým mistrem nebo prvotřídním tovaryšem? Hudební dílo Wild America dává zapravdu druhé variantě, představuje totiž amalgám již existujících naturelů a charakterů, čili máloco živoucně originálního - leccos umně vneseného zvenčí. Ale takový holt je McNeely: dobře pobaví i naladí a ... a co víc od spotřební filmové hudby chtít?!"  ***   (6.2.2012)

Lokutus: "Protože hudba, která měla tento film původně doprovázet byla producenty odmítnuta, byl povolán McNeely, který měl na skládání pouhých 14 dní. V tom případě klobouk dolů! Od romanticky znějících smyčcových variací (několik málo nástrojů) se postupně rozvine až do jednoho z nejmonumentálnějších soundtracků, který kdy Joel složil. Jedním z vrcholů je 7 minutová skladba Marshall Flies the Skybolt, ve které se k celému orchestru přidá i pěvecký sbor."  ****
 

 Young Indiana Jones Chronicles, The: Volume 1

ber-tram: "McNeely zastává v těchto kronikách úlohu juniora - začátečníka přitažlivějšího svého seniora - matadora, míněno Laurence Rosenthala. Nebudu však porovnávat autory, pouze dvě epizody právě hodnoceného. Na každou připadá cca 17 minut: sborově elegický, dramatický Verdun 1916 se jeví poněkud rozervaný a vratký v základech, načež poživačná Paris z téhož roku je usazená kavárensky bezstarostně, až nudně. Odlišné výrazové rozpětí, které skladatel s mnichovským orchestrem nastolil, nicméně je dobrou vizitkou receptů, které uplatňoval i v dalších letech."  ***   (10.2.2012)

Lokutus: "Obsahuje hudbu z epizod Verdun a Paris. Zatímco Paris nabízí romantickou hudbu s mírným francouzským nádechem, Verdun patří mezi absolutní špičku hudby v této televizní sérii, což je zásluha především velmi velkého pěveckého sboru, který je spojení s obrazem působí velmi silným dojmem a dokonale dokresluje bojové scény z první světové války."  ****
 

 Young Indiana Jones Chronicles, The: Volume 2

Lokutus: "Podstatně romantičtěji laděná kompozice z epizod German East Afrika, Congo a London. Maximálně romantický poslech není absolutně ničím rušen, což činí tento soundtrack na samostatný poslech velmi příjemným a nenáročným, i když na někoho by tato hudba možná mohla působit mírně nevýrazným dojmem, což ovšem není vůbec pravda. "  ****
 

 Young Indiana Jones Chronicles, The: Volume 3

Lokutus: "Dobově laděná hudba k epizodě ve které vystupuje George Gershwin jehož hudba zde také zazní, je však velmi dobře prokládána McNeelyho kompozicemi v Gershwinově stylu, které se dají od originálu odlišit jen velmi těžko. Další zde obsažená McNeelyho epizoda Mystery of Blues obsahuje z podstatné části nejrůznějších bluesové skladby a na McNeelyho vyzbyly pouhé 2 tracky v celkové délce okolo 10 minut."  ***
 

 Young Indiana Jones Chronicles, The: Volume 4

Lokutus: "Bohužel poslední CD s hudbou z tohoto po soundtrackové stránce mimořádně zdařilého seriálu. Narozdíl od předchozích 3 CD je tento soundtrack laděn především monumentálním a epickým směrem, s občasnými africkými rytmy. Na několika místech je možné vystopovat odkazy k pracím Johna WIlliamse."  ****
 


 


TOPlist