Basil Poledouris


 Amanda

ber-tram: "Znít Amanda ještě pomaleji, ještě průhledněji, ještě blazeovaněji, mohl se pod ní podepsat John Barry. Na to hraje ale pořád moc košatě a čile. Z hlediska sběratelského může mít cenu pro limitovanou rukopisně číslovanou řadu od Prometheus. Já mám 1838 ze 3000."  ***   (2.11.2016)
 

 Amazons (bootleg)

pepak: "Kvalita zvuku nic moc, kvalita hudby ujde :-). Zadna velka slava, ale da se to poslouchat. Asi neni nezbytne nutny, aby to shaneli i ty lidi, pro koho neni vlastnictvi kompletni Poledourisovy diskografie zivotnim snem."  ***
 

 Amerika (bootleg)

VanTom: "Škoda příšerné kvality zvuku, protože jinak je tato hudba téměř bezchybná. Nádherné vzletné melodie, většinou melancholické a teskné, žádné disharmonické akční pasáže, přitom ale soundtrack rozhodně nenudí. Na tento bootleg však zapomeňte, existuje rozšířené oficiální vydání od Promethea, kde je zvuk OK."  ****   (17.9.2016)
 

 Amerika (Prometheus, 75 min)

ber-tram: "Kdo ve filmové hudbě zatím jak se říká objevuje Ameriku, nechť bez váhání sáhne po této příslovečně nazvané a výživné kolekci. Pozná rukopis jednoho z nenadanějších skladatelů, pokud jde o umění vytvarovat duchaplné harmonie a elegantně se vyhnout tupému akčnímu lomozu. Zcestovalí v diskografii autora se třeba pro změnu podiví, proč se výtečná Amerika nesměle schovává mezi ostatními jeho kontinenty?!"  ****   (4.10.2016)
 

 Behold Hawaii (bootleg)

ber-tram: "Behold Hawaii (1983) jako kousek zvlněné, útesy nezaostřené pevniny objevili BSX na dvoudiskové kolekci, kde zabírá kolem 20 minut. Orchestr na motá kolem elektroniky a naopak. Nejlépe do uší plyne druhá skladba Pristine Hawaii."  ***   (8.9.2016)

pepak: "Kvalita zvuku dost mizerna, delka jen neco malo pres 20 minut. Hudba ujde, ale neni to zase takova slava, aby to proste musel mit kazdej."  ***
 

 Big Wednesday (bootleg)

pepak: "Bootleg od Soundtrack Library (tzn. vyskytuje se pouze ve forme CDR, nema smysl kupovat original). Vetsina soundtracku jsou takovy vseobecny poledourisovsky motivy, ale mistama se vyskytne docela pekny theme."  ***

Stanley: "Přestože jde o vůbec první Poledourisovu významnější práci, je "Velká středa" překvapivě povedená, příjemná, kupodivu dost dlouhá a stejně tak s podivem zůstává, proč dosud nikdy oficiálně nevydaná."  ***   (13.1.2003)
 

 Big Wednesday (FSM, 78 min)

ber-tram: "Spolužáctví s Johnem Miliusem vyslalo autora do různých sfér, poprvé mezi surfující omladinu. Již v tomto prostředí a v raném tvůrčím čase Poledouris zúročil talent pro táhlé, měkké, pokojně modulované melodie. Big Wednesday navíc opentlují roztomilé, div ne countryové vybrnkávačky na kytary (asi havajské). I když má soundtrack popově nasládlou polevu, neubírá mu to na půvabu a podmanivosti."  ****   (15.8.2016)

zaplos: "Tohle byl výtečný soundtrack. Moc hezké skladby, spousta hezkých motivů, sem tam i nějaká ta známější melodie, dvě nebo tři příjemné písničky. Prostě radost, kterou si můžete kdykoli pustit a vždy zvedne náladu. Tohle se fakt povedlo. "  ****   (11.10.2016)
 

 Blue Lagoon, The

ber-tram: "Unikátní barva hlasu hudby Basila Poledourise nemá sobě rovné. Méně se prosazuje v nahrávkách moderních, zato důrazněji v těch ze starých časů, kam náleží i kultovní Modrá laguna. Skladatel tu svoji nezaměnitelnou zvukovou vizitku vytiskl s podporou australského symfonického orchestru."  ****   (16.8.2016)

Lavran: "Romantika na druhou. Milostný motiv je nezapomenutelný a jeho gradace je opravdu chytře promyšlena. Některé pasáže alba mi takový hřejivý pocit neposkytli, ale v celku se víceméně ztrácejí."  ****   (12.4.2007)

Stanley: "Na to, že se jedná o jedno z prvních Poledourisových děl, vyšvihl se kvalitou v té době ještě neznámý autor dost vysoko. Modrá laguna je krásná jako samotný panenský ostrov, kde se příběh odehrával. Prvních pár tónů má na starosti jen klavír, který už sám o sobě rozeznívá romantiku každou naši příjemnou myšlenku. Když se přidají další nástroje, naše pozornost už je unášena vlnami líbezných něžných tónů kamsi do slastných výšin hudebního nebe. A tam s menším kolísáním zůstanete až do posledního tónu poslední skladby tohoto půvabného soundtracku. Kromě asi dvou dramatičtějších krátkých íseků je Modrá laguna jedna kouzelná hudební romantika (jak taky jinak, když se jedná o hudbu k takovému tropickému lovestory). Někomu se Laguna může zdát nepříliš pestrá a snad fádní, v mém případě je to však vzhledem k žánru, autorovi, melodičnosti a mixu těchto předností, předpokladů a charakteristik v jeden ížasný celek zásah do černého."  *****
 

 Breakdown (bootleg)

pepak: "Rozhodne nejde o nijak uchvatny dilo. To rozhodne ne. Presto neni az tak docela priserny, jak by to treba podle hodnoceni mohlo vypadat, mistama se to i da poslouchat ;-)"  **

zaplos: "Výsledný soundtrack ve spolupráci s Richardem Marvinem je fakt hrozný. Akční pasáže jsou jak z osmdesátkových akčních filmů, vůbec to nemá melodii, jen strašidelné fidlání. Vůbec to neodpovídá tomu, čemu jsme u Poledourise zvyklí. "  *   (17.2.2017)
 

 Breakdown (rejected)

pepak: "Lepsi nez normalni verze, ale na tri hvezdy stejne nema."  **

zaplos: "Slušná hudba k akčnímu thrilleru, ve kterém Poledouris v první polovině nabízí to, co od něj posluchač čeká - pasáže mají svou melodii, je to slušně akční i zábavné. Neplatí to už ale o druhé polovině tohoto soundtracku, protože je akčně bezduché a jednotvárné bez nápadu."  **   (17.2.2017)
 

 Breakdown (La-La Land, 168 min)

ber-tram: "Megalomanští La-La Land na třech discích rozpitvali kauzu skladatele odmítnutého a znovu povolaného za asistence jiných čtyř. V detailu šli tak daleko, že na prvním disku (59 min.) s hudbou finálně použitou ve filmu procentuálně vyjádřili podíl ostatních skladatelů (nejznámější R. Marvin) na společných skladbách. Jaktěživ jsem se s tím nesetkal, až teď; na to je snad nějaký vzorec, do něhož se dosazuje podle počtu not?! Druhý disk (58 min.) stoprocentně naplnil Poledouris původní hmotou, která má nejblíže k označení ´hudba´, byť se táhne zhruba jako Switchback (taktéž z roku 1997) a nezaručuje nijak senzační zážitek. Přesto by tento disk pro běžnou potřebu stačil, neboť třetí (50 min.) obsahuje jen alternace. A co že způsobilo ten pracovní debakl slavné ikony? Podle všeho čerstvá meluzína vehnaná do plachet filmové hudby a zásahových pravomocí režisérů, dující směrem k pragmatické povrchní užitnosti, ne estetické procítěné líbivosti."  ***   (9.11.2016)

zaplos: "Poctivě odvedená práce, která na prvním CD přináší naprosto nezábavnou, místy až zcela šílenou hudbu, která nemá se samostatným poslechem vůbec co dělat. Druhé CD tvoří velmi dobrá a k poslechu rozhodně příjemnější hudba, pasáže mají svou melodii a určitě se to dá v rámci Poleourisovy filmografie stavět na lepší průměr. Neplatí to už ale o druhé polovině tohoto rejected alba, protože už je zase akčně bezduché a jednotvárné bez nápadu. Poslední CD je zcela zbytečné, alternace k něčemu, co se posluchači nelíbí, opravdu není třeba poslouchat. "  **   (17.2.2017)
 

 Celtic Pride (bootleg)

ber-tram: "O špetku zábavněji, rozuměj pestřeji než Harley Davidson And The Marlboro Man (1991) pulsuje na témže bootlegu umístěná Celtic Pride (1996). Cit vydavatele se osvědčil pro výběr děl veskrze průměrných, spřízněných diskopopovým rastrem, který u právě poslouchaného autorsky polidšťují občasné orchestrální vsuvky. Kriticky vzato však jde o pásmo bez nosné koncepce."  ***   (4.11.2016)

pepak: "V prubehu celyho soundtracku probiha stridani dost peknych a dost mizernych stop. Tak si vyberte. Kvalita zvuku je nastesti dobra."  ***
 

 Conan the Barbarian (Milan)

ber-tram: "Počátky mého randění s filmovou hudbou. Váže se k tomu osudový impuls: kamarád, kterému je filmová hudba šumafuk, kdysi v r. 2003, kdy jsem o ní taky věděl pendrek, tajuplně pronesl během kecání o filmech, takže i o Barbaru Conanovi: BASIL POLEDOURIS... a mně to jméno tak cizokrajně a lákavě zajiskřilo v uších, že jsem začal pátrat, co se za ním skrývá? Nuže zakusil jsem nejlepší nebo nejhorší počátky, jaké si lze představit? Jelikož další zkušenosti pravdivě ukázaly, že filmová hudba nebývá jen monumentální a lahodný balzám, ale zrovna tak bezbřehý sonický chaos, a že ne vše od Poledourise zní jako fenomenální Barbar Conan, pak asi nejhorší... Jenže kdybych startoval s nějakým laciným chaosem, zřejmě bych byl natotata v cíli, poněvadž bych filmovou hudbu nechal spánembohem plavat, a do její pravé klenotnice nenahlédl. Pročež tomuto dílu děkuji coby skvělé vstupence a doživotní permanentce. Parádní CD od Milan v Bontonlandu tehdy přišlo na 409 Kč."  *****   (18.8.2016)

Milhaus: "Zbytečný nějak komentovat, to by bylo nošení dříví do lesa.."  *****   (13.4.2003)

pepak: "Napada me jedinej duvod, proc kupovat tohle CD a ne verzi od Varese: Pokud proste musite mit ten uvodni mluvenej prolog o tom, jak vypadal Conanuv vek."  ****

Shushika: "Sice jsem Conana od Varése nikdy neslyšel, ale neva...už ten od Milan/a/ je pro mě síla! Co jen by mě muselo čekat při poslechu toho varésáckého? Infarkt?:)"  *****   (14.11.2002)

Ulrik: "Dokonalý soundtrack, který sice existuje ještě v dokonalejší formě, ale i tak je to Král."  *****

wito: "musite so mnou suhlasit. paradny vsestranny soundtrack s kopcom skvelych motivov. vrcholne pocuvatelny...diky basil."  *****   (11.6.2003)

zaplos: "Matka všech soundtracků, jediná skladba nemá chybí, vynikající jedna skladba vedle druhé, bombastický, monumentální. Prostě dokonalost sama. "  *****   (2.3.2013)
 

 Conan the Barbarian (Varese)

ber-tram: "Skoro 20 minut navíc, bez mluveného úvodu, pořízeno za méně peněz než verze od Milan. Inu, nákupní kliky se začaly dít až na ebayi, ne v Bontonlandu."  *****   (24.8.2016)

Gimli: "Tady nelze nic vytknout. Je to proste dokonaly soundtrack."  *****

Lavran: "Jestli existuje něco jako Otec klasik, tak je to Conan. Dokonale vyvážené, tématicky pestré, zvučné..................a dál jen v superlativech.:)"  *****   (12.4.2007)

Milhaus: "Conan patří mezi mé nejoblíbenější soundtracky (je vůbec někdo, u koho to tak není?), takže jsem s velkou radostí uvítal tuhle delší verzi. Ĺ koda jen, že vetšinou jde jen o delší verze skladeb. Každopádně poslech je velký požitek a mě utvrzuje v tom, že být soundtrackářem stojí za to..."  *****   (18.8.2003)

pepak: "Z naprosto nepochopitelnych duvodu se do CR tato verze Conana nedovazela, presto ze obsahuje skoro 20 minut novy hudby oproti verzi od Milan Records. A jakkoliv bych byl ochoten odpustit hodne, tak za chybejici The Kitchen a Death of Rexor si to u me Milan pekne rozlil."  *****

Salahadin: "Pokud si nějaký soundtrack zaslouží skutnečně 100% hodnocení, je to Conan! Vrchol filmové hudby a geniality Basila Poledourise, nepřekonatelný, nejlepší! Prostě bych tu mohl vyjmenovávat jen superlativy, protože hledat slabý místo v tomhle opusu je nesmysl."  *****   (7.4.2006)

Stanley: "No comment. :-)"  *****
 

 Conan the Barbarian (2CD bootleg)

Gimli: "Dokonala hudba doplnena o pul hodiny skoro dokonale hudby, ktere k dokonalosti chybi pouze poradna kvalita zvuku."  *****

pepak: "Mnoho lidi povazuje soundtrack Conan the Barbarian za jeden z nejlepsich, co kdy byly vytvoreny. Opravnene. O to vic zamrzi, ze komercni releasy ponechaly nepovsimnute neco pres 30 minut hudby. Ty najdete v tomto "neoficialnim" (cti "piratskem" releasu). Vznikl kombinaci tri existujicich vydani soundtracku k Barbarovi tak, ze byly jednotlive stopy usporadany podle toho, jak jdou za sebou ve filmu.

Takze tri releasy. Z verze od Milanu byla pouzita prvni stopa, hlavne proto, ze narozdil od ostatnich verzi je v ni i mluveny prolog. IMHO naprosto zbytecna vec, ale budiz. Vsechny ostatni "stare zname" stopy jsou z verze od Varese. Zbytek pochazi z bootlegu Conan the Barbarian Outtakes, z te nejhorsi verze. Tomu bohuzel odpovida kvalita zvuku, ktera je priserna. Skoda, ze nebyla pouzita o neco mene spatna verze Outtakes :-(. Zbytek druheho CD je zaplnen nefilmovym soundtrackem k Adventures of Conan, opet z verze z Outtakes.

Jak jsem nedavno zjistil, existuji minimalne dve verze Conan 2 CD. Krome te popisovane existuje jeste jedna, ktera navic obsahuje hudbu z traileru. Kvalita zvuku je udajne stejna, jedina vyhoda je v tom, ze tohle dvojCD existuje i v lisovane podobe. Ovsem je to vyhoda draze vykoupena, protoze pod 400 dolaru to nesezenete..."  ****


VanTom: "Přidaná hudba (30 min) není vůbec zásadní, a i když zde jsou krásné momenty, na rozdíl od oficiálních releasů obsahuje i hudbu průměrnou a nezajímavou. Navíc v úděsné kvalitě zvuku, kvůli které jsem nucen odebrat jednu hvězdičku z hodnocení."  ****   (17.9.2016)
 

 Conan the Barbarian (SCDC)

ber-tram: "Uši i oči mi samo-domo vyrobeným kompletem otevřel pepak. Souvěrcům dodal slušný zvuk i střízlivou grafiku, komu čest, tomu čest! I za zjištění, že u soundtracků může být výběrový koncentrát toho nejlepšího (viz Milan či Varese) o chlup účinnější než shromáždění úplně všeho, tj. 100 minut, co ve filmu zaznělo."  *****   (25.8.2016)
 

 Conan the Barbarian (re-recording, Raine)

ber-tram: "Fitzpatickovo-Raineův re-recording zaručuje pastvu pro kvalitní hi-fi soustavu, ale patrně ne extázi pro každého posluchače odkojeného původními záznamy z Říma. Ty byly proti záměru skladatele ochuzeny o celou řadu exotických a historických nástrojů rehabilitovaných až touto novou nahrávkou. Paradoxně však kouzlo nevěrného originálu mocně působí proti vůli českého orchestru/sboru důsledně napravit letité dluhy vůči partituře. Zní to úžasně, ale prostě jinak. Škoda jen, že se této satisfakce nedožil sám Poledouris."  ****   (26.8.2016)

zaplos: "Geniální hudba v nášupu českých filharmoniků, jde o 122 minut jedné z nejlepší filmové hudby, jaká kdy vznikla. Vynikající aranžmá, výborná kvalita. Prostě bombastická věc. Jde o hudbu pouze z prvního Conana i s alternativními skladbami. Chybí pouze úvodní skladba s charakteristickým úvodním hlasem a tolik známým textem."  *****   (2.7.2011)
 

 Conan the Barbarian (Intrada)

zaplos: "Všechna možná hudba z Conana jedničky - to už samo o sobě je lákavé. A tahle super tří disková edice Intrada Special Collection z roku 2012 skutečně přináší návrat zpět do Conanovy země se skvělým hudebním zážitkem. Nezbývá než se na tři hodiny usadit a nechat se unášet na vlnách nádherných nesmrtelných skladeb. A vůbec mi nevadí některé slabší pasáže, které samozřejmě muselo complete edition přinést. Úplně poslední track dokonce obsahuje i mluvenou verzi prologu - Anvil of Crom, kterou některé edice neobsahují. Prostě je tu vše v parádním provedení. "  *****   (28.9.2016)
 

 Conan the Destroyer (Varese)

ber-tram: "Briliant mezi leckterými soundtracky se po boku svého legendárního předchůdce zákonitě krčí a mění v lacinější drahokam. Pěkná témata žijí z nesmrtelného přesahu Barbariana, a jsou tu hnána zbytečně o překot, úsečně, ba hystericky, jakoby na ně nebylo více prostoru než oněch 33 minut. Prostor by byl, copak o to, ne ovšem na značce Varese Sarabande."  ***   (9.9.2016)

Lavran: "Kvalit svého staršího bratříčka rozhodně nedosahuje, ale stále je to Conan. Ne v tak krystalické podobě a s ne tak pěkným soundem, ale přesto potěší..."  ****   (12.4.2007)

Milhaus: "Druhý Conan mě už tak nezaujal jako jednička, možná proto, že není tak melodický, nebo že je tak krátký, ale jinak je to stále slušný nadstandart, u Croma!!"  ****   (13.4.2003)

pepak: "Nepochybne o mnoho slabsi soundtrack nez Conan the Barbarian (i kdyz musim pripustit, ze vina asi tak docela neni na Poledourisovi - udajne mel na slozeni celeho soundtracku jen par tydnu, a navic skladal v domeni, ze jde o hudbu pro TV serial). Nicmene, stopa Crystal Palace je natolik uzasna, ze bohate vyrovnava slabsi obsah ostatnich stop a nizkou delku."  ****

zaplos: "Základní motiv hodně zdaleka připomíná monumentální hudbu z Barbara Conana, jen malý záblesk z původního geniálního motivu. Zbytek alba je průměrnou variací na Barbara. Přesto stále nadprůměr. "  ***   (2.3.2013)
 

 Conan the Destroyer (SCDC, SFX)

ber-tram: "Zornice rozšířil opět pepak se svým klubovým příspěvkem na konto conanovské kompletnosti zbastlené takříkajíc na koleně a po partyzánsku. Nicméně dosažené, což se cení."  ****   (12.9.2016)
 

 Conan the Destroyer (re-recording, Raine)

ber-tram: "Robustní zvukovou masáží se pyšní každý re-recording zinscenovaný v Praze J. Fitzpatrickem a N. Rainem, ne každý již má tak jakostní vstupní suroviny. Jelikož Conan The Destroyer zdolává hodinku a fous, snesl by namísto dvojcédéčka i singlovku. Na jednu placku by se snad vešlo i 19 minut Sword And Sorcery: The Adventures Of Conan."  ****   (13.9.2016)

zaplos: "Stejně jako Barbar Conan i tento druhý díl je fantasticky hudebně zpracován. První CD obsahuje filmu z originálního filmu, druhé CD obsahuje hudbu z dvaceti minutové spektakulární show s názvem Sword and Sorcery: The Adventures of Conan, která byla k vidění v Hollywoodských studiích v letech 1983-1993, druhou část druhého CD tvoří pár skladeb z filmu, tentokrát ne v novém zpracování, ale ve filmové verzi. Hudba to sice už není tolik úderná a skvělá jako Barbar Conan, ale i tak je to výtečně udělané album. "  *****   (29.1.2014)
 

 Crocodile Dundee in Los Angeles

ber-tram: "Běda filmovým postavám, jejichž kult vábí ke koupi soundtracku. Běda fanouškům fascinovaným vidinou mít skladatele komplet doma pod střechou. Sláva prchavým chvílím pro kytary, které rachetické figuře alespoň kapku dolévají šťávu. Sláva skladateli, že není strojem na dokonalost, nýbrž člověkem s profesními kiksy."  **   (15.11.2016)

pepak: "Slysel jsem uz i horsi veci, ale to je tak zhruba vsechno pozitivniho, co se da o tretim Dundeeovi rict."  ***

Stanley: "Takřka zcela neznámý Peter Best si s prvním Dundeem poradil o mnoho líp (zejména díky nezapomenutelné skvělé ívodní melodii) než Poledouris s tímto. Je to skutečně dost slabý, pan Basil mě tady dost zklamal. Ale omluvou mu budiž fakt, že složit trochu dobrou hudbu k tak ubohýmu filmu by stejně snad ani nešlo a bylo by to mrhání snahou."  **

zaplos: "Rozporuplný soundtrack plný moc hezké pomalejší hudby hlavně v kytarovém provedené, do toho však spousta tracků obsahuje jakého hrozné pazvuky nebo příšerné melodie, které se s totálně pohodovými melodie naprosto příčí. Závěrečné čtyři písničky raději bez komentáře. "  ***   (20.12.2015)
 

 Farewell to the King

pepak: "Zvlastni krizenec Poledourisovy mohutnosti s Barryovskym stylem. Celkove vzato nejde az o tak uchvatny dilo, jak by se podle jeho obliby (a ceny) dalo ocekavat, ale minimalne stopa Battle Montage je natolik uzasna, ze se vyplati se po ni porozhlidnout."  ****
 

 Farewell to the King (Prometheus, 64 min)

ber-tram: "Poklona maďarskému symfonickému tělesu patří za reprezentativní zvuk dvou významných děl, nejprve elektronicky nažhaveného Cherry 2000 a nyní epicky dobrodružného Farewell To The King (1989). Také z pohledu autorské koalice s Johnem Miliusem se tato barvitá partitura řadí hned za absolutorium zvané Barbar Conan."  *****   (6.10.2016)
 

 Fire on the Mountain (Prometheus, 21 min)

ber-tram: "Ručně číslované limitky, kdeže ty časy jsou! A s nimi i čisté orchestrace, přehledné motivy a pružné melodie. Belgičtí Prometheus na jednom CD (PCR 510, č. 91/2000) zprostředkovali chutnou přesnídávku, která sotva skončí, druhá následuje."  ***   (5.9.2016)

pepak: "Dalsi z prijemnych, poklidnych Poledourisovych hudeb s krasnym ustrednim motivem. Snesl bych toho i vic nez 20 minut..."  ****
 

 Flesh + Blood (Varese CD Club)

ber-tram: "Poté, co ceny dík novějším, zvukově i rozsahem vylepšeným vydáním spadly poněkud dolů, jsem doplnil do sbírky i ručně číslovaný počin z Varese Sarabande Clubu. Co mu chybí na rozsahu a patrně na zvukové dimenzi, nahrazuje autorský vklad skladatele, který soundtrack do LP/CD formátu sám dramaturgicky uspořádal."  ****   (16.9.2016)

pepak: "Dalsi "velkej" Poledourisouv soundtrack, kterej se podoba Conanovi. Ale jenom podoba, tj. jeho kvalit nedosahuje. Zajimavosti je, ze se jeho hlavni motiv objevuje (velmi kratce) i v On Deadly Ground (ve filmu, na CD snad ani ne)"  ***

Shushika: "Nemohu než souhlasit s pepakem..."  ***   (14.11.2002)
 

 Flesh + Blood (bootleg)

pepak: "Puvodni verze mela jen asi 40 minut, tahle uz je na tom s delkou lip. Obsahuje puvodni Varesovske vydani, plus neco pres 20 minut novy hudby v horsi kvalite zvuku. Par stop kolem dvacitky stoji za poslechnuti."  ***
 

 Flesh + Blood (Prometheus, 68 min)

ber-tram: "Napůl cesty mezi prvním Varese Sarabande Clubem a pozdější Intradou a La-La Landem leží (opět ručně číslované) vydání od Prometheus. Kdyby se dělala hitparáda Poledourisových prací, měla by tato mohutná historická freska v podání London Symphony Orchestra šanci na umístění v první desítce, to zajisté. O první pětku by musela soupeřit tvrději."  ****   (19.9.2016)
 

 Flesh + Blood (74 min)

zaplos: "Album si vzalo inspiraci z Conana a možná i trochu z Ramba, poslouchá se to hezky, ale moc originální to není. Hodně takové té středověké hrdinské hudby. "  ***   (2.3.2013)
 

 Flight of the Intruder (bootleg)

zaplos: "Hodnotím Complete Edition. Hodnocení může být podobné jako u klasické kratší verze od Intrady. Hudba je to určitě zajímavá, ale v celém vyznění delšího poslechu je jen pár skladeb, které opravdu zaujmou. Prostě průměrné album, které není třeba poslouchat v delší verzi. "  ***   (15.4.2014)
 

 Flight of the Intruder (Intrada)

ber-tram: "Výlisek od Soundtrack Library už podezřele přeskakoval, tudíž asi nešlo o výlisek, ale o výpalek. Každopádně restaurované vydání Intrady rovněž zachycuje smělou válečně natlakovanou vypalovačku, více semknutou než Red Dawn, méně euforickou než Iron Eagle. Místy hrdinské fanfáry připomenou Johna Williamse, ale to je snad jediná mimoautorská asociace, jinak hraje osobitý, tj. plastický, kontinuální, zběsilému kraválu vzdálený Poledouris."  ****   (14.10.2016)

zaplos: "Hrdinské album, jehož hudba sice není ta úplně top hrdinská, ale spousta skladeb obsahuje hezkou vojenskou melodii, pěkný hlavní motiv se často opakuje a provází celé album. Sice to časem celé splyne dohromady, ale i tak jsem potěšen dalším Basilovým dílem. A navíc občas problesknou i romantické tóny, takže opravdu solidní nadprůměr. "  ****   (14.4.2014)
 

 Flyers

ber-tram: "Flyers si délkou nezadají s Fire On The Mountain (také mají cca 20 min), nešť kaloricky obsahují cosi navrch. Více dynamiky, více decibelů, plnější zvuk. Melodický fundament ovšem neutají, z jaké studnice nápadů hřejivé tóny pramení."  ****   (6.9.2016)
 

 For Love of the Game

ber-tram: "Bez průměru by nebylo podprůměru ani nadprůměru; bez kamení by nevynikly drahokamy; bez mrňousů by nevyrostli giganti apod. K zářícím majákům Basilovy diskografie proto spolehlivě navigují bóje jako třeba tato."  ***   (11.11.2016)

Dealer: "Moc vyvedený začátek jak by se dalo očekávat od BP bohužel po 3 tracku upadá na kvalitě.V posledním jako by si Poledouris uvědomil,že by to měl dohnat.Slušný průměr."  ***

Stanley: "Tohle bezpochyby zaručuje příjemný poslech pro každého, avšak na vyšší hodnocení to u mě nemá, a to převážně díky délce (něco málo přes půlhodinu) a pár skladbám, které se mi tam příliš nelíbí a nehodí (ve stylu jakési moderní ípravy - někdo by je však naopak mohl pochválit, že dávají jako celku rozmanitost)."  ***
 

 For Love of the Game (promo, 40 min)

Stanley: "Ne že by v těch 10 minutách (čtyři skladby), které jsou oproti klasické verzi navíc, bylo něco závratně nepostradatelného, ale 1) jsou pěkné, 2) díky nim má soundtrack přes 40min délky, což je ideální. A vzhledem k tomu, že kratší verze je na 3,5*, tady je hodnocení o právoplatný fous lepší."  ****
 

 Free Willy

ber-tram: "Na pokračování z r. 1995 zbylo mezi písničkami jen 10,5 minuty, takže se ani nedostalo do zdejší hodnotící tabulky. Když je pro dobrý pocit připočteme k poctivějším 28 minutám vymezeným pro score na debutu, získáme hezkou črtu melodického, hravého a zasněného podkresu, jemuž holt nebylo přáno, aby opanoval vlastní cédéčko, ale snášel se s písničkami."  ***   (21.10.2016)

Lavran: "Pepak má pravdu. Polovina CD je naprosto nepoužitelná. Když si budu chtít poslouchat Michala Jacksona, tak si koupím nějaké JEHO album, ale sem ještě navíc s partou několika zběsilostí opravdu nepatří a jen sráží Poledourisovu kompozici...Za to ta se mi (snad díky hlavnímu motivu) velmi líbí."  ****   (12.4.2007)

pepak: "Poledourisova hudba je dobra, ale vyzaduje prehravac, kterej si umi pamatovat playlisty - asi pulku CD zabiraj vice ci jeste vice idiotsky pisnicky."  ***

zaplos: "Velice příjemný a k poslechu přímo vybízející kratší soundtrack, který se skládá z půlky z pěkných písniček a zbytek tvoří Poledourisova příjemná kompozice. "  ****   (2.3.2013)
 

 Harley Davidson and the Marlboro Man (bootleg, 43 min)

ber-tram: "Pouliční směsi tohoto ražení nevyhledávám a automaticky deklasuji na úroveň druhotného kompilování nežli originálního komponování. Poledourisovi sucharský rock-popový exces výjimečně odpustím tím, že si zařazení nosiče do sbírky neodpustím. Přeci jen skladatele sbírám a lisovaný bootleg má za lubem přijatelnější slátaninu Celtic Pride."  ***   (18.10.2016)
 

 Honor & Glory (kompilace)

ber-tram: "Čím je přitažlivá tato kompilace? Nejenom tím, co ještě vylisováno nebylo, nýbrž i tím, co již bylo. Suity mají jinou strukturu než na albech, např. pokud jde o varesácký paskvil Wired, jehož tři tamní fragmenty naleznete zde v ucelené sedmiminutové linii. Přítomnost ceremoniálu z olympiády 1996 taky není k zahození, časných osmdesátek Summer Lovers jakbysmet."  *****   (23.11.2016)
 

 Hot Shots! Part Deux

ber-tram: "Nijak zvlášť mi krátká, hřmotná a roztěkaná nahrávka k srdci nepřirostla, jen potvrdila, že výraz hudby bývá falešným vodítkem k žánru filmu. Když parodie, pak v notách neplatí žádná sranda, leč smrtelně vážná maska."  ***   (24.10.2016)

pepak: "Legracni soundtrack k blaznivy komedii. Nechybej velky hrdinsky motivy, jak se na film o Nadrambovi slusi :-)"  ****

Stanley: "Trochu jsem se toho bál, než jsem se k tomu dostal, přece jen hudba z parodické komedie by mohla být jaksi "ulítlá" stejně jako film. Ale k mému překvapení není tomu tak; kdybych nevěděl, co poslouchám, nic parodickýho bych ani nemusel poznat. Je to docela rozmanité, místy velkolepé a hrdinské, pár míst samozřejmě i romantických, klasických Poledourisových prvků lze v tom jistě najít dost, ale žádné vykrádačky. CD je krátké (další z tradičních půlhodinových varesáků), ovšem mně to nijak u tohoto nevadí, dělá to ze soundtracku velmi příjemnou, povzbudivou a neínavnou pohodovku. Nakonec jediné, co mi přijde parodicky směšné, je booklet - na vnitřní straně vlevo vás bezpochyby rozesměje třikrát pod sebou umístěný velký nápis HOT SHOOTS! PART DEUX a vpravo civilní fotka Poledourise v ležérní kostkované košili a podzimní větrovce. :-)"  ***   (12.6.2003)

zaplos: "U Poledourise jsme zvyklí na údernější a lepší soundtracky, zde stojí za obdiv především poslední osmý track, který je akčně výborný. Zbytek je takový mix čehosi, co sice drží dohromady a vytváří zajímavý sběratelský kousek, ale jinak spíš tak na jeden poslech. "  ***   (19.1.2014)
 

 House of God, The (bootleg, 19 min)

pepak: "Ale velmi jsem vahal, jestli mu nemam dat jeste tu ctvrtou hvezdicku. Nakonec rozhodla delka (moc kratky), kvalita zvuku (nijak extra) a to, ze ve srovnani s ostatnima ctyrhvezdickovyma vecma to prece jen neni tak dobrej soundtrack..."  ***
 

 House of God, The (Intrada, 18 min)

ber-tram: "Zlaté adaptované baroko než nějaký zpustlý jazz, například. Tomu Poledouris nikdy nepoklonkoval ani si jím neulevoval pro absenci vlastních nápadů. House Of God nijak nepřevrací dějiny filmové hudby, to se za necelých 18 minut zvládnout nedá, jen účelově vytěžuje ložiska historická a navýsost libozvučná."  ***   (15.9.2016)

zaplos: "Cosi líbivého, milého, nesmírně krátkého, ale také rychle zapomenutelného. Jednohubka, která potěší Poledourisova fanouška hudbou, kterou od něj skoro neslyšel. Tohle mě opravdu potěšilo."  ***   (23.11.2016)
 

 Hunt for Red October, The

pepak: "Prvni dve choralni stopy jsou naprosto uzasny, zbytek CD zase takova slava neni. Nastesti ty prvni dve stopy tvorej vic nez tretinu celyho soundtracku, takze se na vyslednych ctyrech hvezdickach podilej lvim dilem."  ****

Ulrik: "Zprvu se zdá být druhá půlka soundtracku slabší, ale časem se prostě vynoří kvality a s íspěchem dostihují strhující sbory ze začátku CD."  ****

zaplos: "Výborný začátek i první polovina alba, krásné sbory s výtečnou akční hudbou, druhá polovina už je přeci jen o poznání horší. Přesto podařené, ale příšerně krátké album. "  ****   (2.3.2013)
 

 Hunt for Red October, The (expanded bootleg)

pepak: "Rozsirenej bootleg Huntovi pomohl, prece jenom pribylo vic zajimavych nez nezajimavych casti. Porad sice vsechen zasadni material zustava v prvnich dvou stopach normalniho releasu, ale prece jenom uz neni takovej pocit, ze spousta chybi. Kvalita zvuku by mohla bejt lepsi."  ****

Stanley: "Přijde mi to jako v podstatě totéž co oficiální soundtrack, jen v delším vydání, tedy v podstatě nic závratného, co mi do té doby chybělo. Spousta stop je příliš krátká, než aby se do nich člověk mohl zaposlouchat a ty delší najdete stejně na normálním kratším vydání. A bohužel tyto části nejsou převzaté z oficiálu, takže se zhoršenou kvalitou zvuku se musíte smířit po celou dobu poslechu."  ***

zaplos: "Podobně jako novější verze od Intrady dopadla i tahle bootlegová hodinová verze. Opět spousta hudby, která nemá nato, aby chytla posluchače za srdce - nepočítaje ony známé a proslavené motivy. Navíc tu ještě na rozdíl od Intrady chybí kvalitní zpracování."  **   (23.11.2016)
 

 Hunt for Red October, The (Intrada)

ber-tram: "Kultovní dílo v původní půlhodinové edici od MCA uteklo opravdu rychle, přesto založilo účelně nosnou páteř i pro vydání rozšířené Intradou na dvojnásobek. Rovněž v něm poroučí, jaké bude počasí (mrazivo, zataženo), dechberoucí ruský hymnus, který jsem kdysi točil dokola na CD i ve filmu. A v něm jsem hbitě zachytil ostatní hudební prvky, absentující na CD. Leccos sice v té době kompenzoval bootleg, ale teprve Intrada sugestivní opus důstojně rehabilitovala."  ****   (10.10.2016)

zaplos: "70ti minutová verze z roku 2013 potvrdila nepsané pravidlo, že delší neznamená vždy lepší. Musí se nechat, že opravdu pouze cca 30 minut hudby si zaslouží být na důstojném soundtracku, zbytek je plácání ničeho a naprosto, ale opravdu naprosto nezajímavého. Pro sběratele je jistě tohle dobrý soundtrack, ale pokud má někdo původní krátký, úplně bohatě postačí. Pro mně osobně hodně velké zklamání."  **   (23.11.2016)
 

 Cherry 2000 (Varese CD Club)

ber-tram: "Ulehčím si lopotu a ocituji sám sebe: ´Jakmile Poledourisovo Cherry 2000 odstartovalo Varese Sarabande Club, nastavilo tím náramnou laťku pro elitní soundtracky, exkluzivní obsahem i dosavadní nedostupností. Od té doby bohužel Club značně degradoval, a leckdy falešně zvyšuje atraktivitu jinak tuctových děl jejich limitovaností. Uvítací Poledourisovo Cherry 2000 totiž nasadilo namoutě vysoký standard, kterému se máloco může rovnat.´"  *****   (23.9.2016)

Dealer: "Kdybych možná slyšel toto CD před tituly jako je Wind nebo Conan Barbarian dostalo by možná 4*.Hodně hudby je opravdu pěkné bohužel soundtrack má svá velice slabá místa.Nezaslouží si víc než průměrné hodnocení. "  ***

pepak: "Vyborna hudba, svym stylem trochu podobna Windu, kterou bohuzel potapi provedeni. CDcko je moc kratky (jen asi 35 minut) a ma snad nejzprasenejsi tracklisting, co jsem kdy videl. Kez by existovala expanded verze!"  *****

zaplos: "Nádherná hudba, která je hodně minimalistická, žádné velké sbory, přesto se to moc dobře poslouchá. Chvílemi hodně připomíná Goldsmithe. Výborné na usnutí, jemné a klidné. "  ****   (2.3.2013)
 

 Iron Eagle (bootleg, 23 min)

movie: "Nevím přesně proč, ale tenhle soundtrack je jako tahoun.Má v sobě prostě něco velmi zajímavého-klasický sound osmdesátých let a atmosféru tohoto klasického béčka.Jen zvuková kvalita tohoto bootlegu je vážne děsná.BTW-tenhle bootleg vyšel asi třikrát-jednou jako kombinace s Return To The Blue Lagoon, pak jedna desetiminutová skladba na bootlegu White Fang a pak to ještě vyšlo jako samotnej bootleg.Kvalita všech těchto bootlegu, je -řekl bych- íplně stejné. (MJ-hudba z ostatních dílů nestojí za nic, ale kupodivu oficiálně vyšla...Hrozná křivda). "  ****

pepak: "Dalsi CD od Soundtrack Library (spolecne CD s Return to Blue Lagoon), a z toho vyplyvajici pouziti CDR, slabej booklet bez tracklistingu a dost mizerna kvalita zvuku. Hudba ujde, ale neni to zadna slava."  ***
 

 Iron Eagle (Varese Club)

ber-tram: "Béčková letecká osvobozovací mise šikovně operuje s orchestrem i syntezátory, nabízí trasy kurážně odhodlané i číhavě vyčkávací a ve srovnání např. se starším Red Dawn se neustále tváří přívětivě melodicky a čitelně. Při délce 35 minut téměř nehrozí únava materiálu ani posluchače."  ***   (21.9.2016)

zaplos: "Tradiční Poledourisovo dílo s hudbou příjemnou na poslech, slušivými motivy, hrdinská, ale ne hlučná hudba, příjemná k poslechu. "  ****   (2.3.2013)
 

 It's My Party

ber-tram: "Oprašte klavír, posaďte k němu skladatele, nastavte mikrofony, nechte ho půl hodiny improvizovat a filmová hudba vyjde na pakatel. Schválně by mě zajímalo, kolik inkasoval na apanáži, když jej o hudbu požádal režisérský souvěrec Randal Kleiser."  ***   (3.11.2016)

pepak: "Ciste pianovej soundtrack, velmi mirumilovnej. Na muj vkus skoro az prilis."  ***
 

 Jungle Book, The

ber-tram: "Počítaje Lassie a On Deadly Ground mezi přírodní tématiku, pak The Jungle Book z téhož roku (1994) načechrá sluchovody nejdéle (48 min.) a co do decibelů nejintenzivněji. Hudba má tah na branku, což o to, akorát není úplně jasné, kde ta branka stojí?! Setkáváme se totiž s jevem atypickým a ne zcela stravitelným, že hudba nadějně nabírá na obrátkách, graduje, nabaluje další vrstvy, načež bezradně exploduje a vyhasne bez sytého vrcholu a emocionálního vyústění. Tyhle zoufalé výkřiky naprázdno ovládají jiní skladatelé, Poledourisovi kazí renomé."  ***   (31.10.2016)

pepak: "Viz. Lassie."  ***

zaplos: "Hodnocení by mohlo být podobné jako u Lassie. Opět pohodový soundtrack, který se jako kulisa hodí náramně. Sice už to není až taková romantika, je zde více dramatických až akčních pasáží, ale stále je to dobrý soundtrack a dá se poslouchat bez jakéhokoliv úsilí. "  ****   (2.6.2013)
 

 Kimberly

ber-tram: "Cucavý bonbónek se lahodně rozplývá na jazyku již na první dotek po rozbalení celofánu. V sáčku jich už moc nezbývá a cukrárna co nevidět zavírá. Podobné metaforické postřehy se honí hlavou při poslechu nevinné, bezstarostné a uličnické Kimberly (2000). Skvělému autorovi toho času zbývaly nemilosrdné tři roky tvůrčí a šest životních."  ****   (14.11.2016)

movie: "Pěkný soundtrack, který kazí jen ztřeštěné motivy...ale Kimberly je komedie a po druhém, třetím poslechu si Kimberly zamilujete...řekl bych...""  ****

zaplos: "Nesmírně příjemná a poklidná hudba, která vás potěší, naladí a vyčaruje úsměv na rtech. Obdobné jako While you were sleeping od Randyho Edelmana. Pohodka. "  ****   (2.3.2013)
 

 Lassie

ber-tram: "Přes veškeré klady, které svědčí sedmatřicetiminutové psí odysee, se jedná o příhodný můstek do diskografie, nikoliv o stěžejní dílo. Harmonie jsou spíše mělčí a obyčejnější, bez obvyklých a poznávacích kudrlinek. Píše se právě r. 1994, kdy došlo na více přírodou inspirovaných příběhů."  ***   (25.10.2016)

pepak: "Podobne jako Jungle Book je i Lassie adekvatni soundtrack, kterej ale neni nicim vyjimecnej. Neurazi, ale ani nezaujme."  ***

zaplos: "Ten typ soundtracku, pro který daného skladatele milujeme. A toto je právě jeden z Poledourisových poklidných a pohodových soundtracků, který má skvělý motiv, výborné další skladby, není příliš dlouhý aby nudil a vše se příjemné poslouchá. Z romanticky laděných soundtracků jedno z nejlepších autorových děl. "  *****   (2.6.2013)
 

 Legend of Butch and Sundance, The

ber-tram: "Westernová balada pro televizi zaneprázdnila škálu folkových nástrojů, z nichž směrodatný tón udávají housle, banjo, kytara a foukací harmonika. Kdo by tušil, že spontánní lidovka bude navěky posledním živoucím příspěvkem z dílny B. P. do truhlice filmové hudby? I tento vyšel na digipackovém soundtracku posmrtně, všechny další nezveřejněné se již holt musí restaurovat z archivů."  ****   (24.11.2016)

zaplos: "Bezvadný westernový soundtrack s oddechovou a přitom funkční a stylovou hudbou. Poslech je zábavný, nenudí ani chvíli, hudba má výborné motivy. I když to postupem času ztrácí na originalitě a je to stále to samé, moc dobře se to poslouchá. "  ****   (8.4.2014)
 

 Lonesome Dove

ber-tram: "První westernovou zastávku neopomněl autor opentlit countryovým standardem (č. 4), který je skutečně malou pentličkou na slušivém zevnějšku střiženém v tradičně dobrosrdečném, nevyzývavém tónu, jaký si lehko získává obecenstvo. Předmětných 56 minut představuje zřejmě ukázkový výtah hudby z televizní série."  ****   (7.10.2016)

Gimli: "Souhlasim s E-Wanem do posledniho pismenka. Hudba je to krasna. A kdyz uz by se mohlo zdat, ze upadne do monotonosti, vzdycky prijde osvezeni."  *****

pepak: "Perfektni westernovej soundtrack. Neni co vytknout, naopak chvalit by se toho dalo hodne. Poledouris proste umi vsechno, kdyz se mu zrovna chce. "  ****

zaplos: "Velmi milý soundtrack plný romanticko-dobrodružné hudby, poslouchá se to velmi dobře jako kulisa k práci. Nenáročný poslech, ale o to kultivovanější. Další potvrzení vysokého Poledourisova kreditu. "  ****   (28.11.2016)
 

 Love and Treason

ber-tram: "Syntezátory nakrmená úderka konkuruje pouze fádnímu velkoměstskému smogu Crocodile Dundee in L.A., poněvadž nic jiného skladatel v r. 2001 nevytvořil. Leckomu by připadala jako propadák, jímž v úhrnu Poledourisova dědictví samozřejmě je, ovšem vzhledem k směšným rozpočtovým možnostem dlužno připustit, že autor vyčaroval bezmála opus."  ***   (16.11.2016)

pepak: "Zhruba totez co Crocodile Dundee nebo Breakdown, akorat horsi. Temer neposlouchatelna zmet umelych pazvuku. Mozna kdybych to poslechl jeste jednou, bude to na jedinou hvezdicku."  **
 

 Making the Grade (LP)

pepak: "Velmi zajimava a pro Poledourise celkem netypicka hudba, pritom moc pekna. Blizi se to tem "klidnejsim" soundtrackum, mozna by se to dalo trochu prirovnat k Flyers."  ****
 

 Making the Grade (Varese CD Club)

ber-tram: "Gaudeamus igitur v retro střihu si nechávám líbit. Pryč s rebelantstvím, šup do obřadně nařaseného stejnokroje a hezky se po 24 minut usmívat do objektivů (od č. 1 do č. 14). Trochu si diskopopově zakřepčit jde od č. 15 do č. 18, jenže tahle čísla už nepatří Poledourisovi. Roztomilý to tisícikusový počin z Varese Sarabande Clubu!"  ****   (14.9.2016)
 

 Misérables, Les

ber-tram: "Aniž bych mohl porovnávat se všemi generačními Bídníky (Honegger, Magne, North, Lai, Claude-Petit aj.), stejně sahám po mému gustu nejbližší produkci Basila Poledourise. Ve čtyřech delších suitách přednáší bezpochyby nejvážnější řeč na téma učesaných orchestrací a melancholické atmosféry. Jeho Les Miserables vůbec nejsou laciným klonováním předešlých ratolestí, naopak otevírají v r. 1998 novou dimenzi, kterou však k lítosti posluchačů autor nestihl dále rozvíjet."  ****   (10.11.2016)

pepak: "Vynikajici Poledourisova hudba, asi to nejlepsi, co v druhy polovine devadesatych let slozil. Proti tomu se proste neda nic namitat. Autor bookletu a producent CD by si zaslouzili povesit za to, jak svou praci zprasili (chybne delky stop, ctyri dlouhe suity s mezerama v mistech, kde by normalni clovek dal novou stopu)"  ****
 

 Ned Blessing (bootleg)

pepak: "Dalsi z Poledourisovych prumernych del. Smele snese srovnani s On Deadly Ground, Robocopem nebo normalni verzi Under Siege 2: taky nicim nezaujme."  ***
 

 No Man's Land

ber-tram: "Poblouznění elektronikou řádilo zhruba ve stejný čas čili epidemicky a ovládlo mnoho velikánů: prodělal ho v delších záchvěvech Jarre (Distant Thunder, No Way Out), prodělal ho Goldsmith (Extreme Prejudice, Criminal Law), prodělal ho Poledouris (Spellbinder). Možná tím otevírali nové dimenze, nepochybně tolik neprodražili produkci filmu, a každopádně se setkali s vlažnějším aplausem posluchačů. No Man´s Land představuje ten lepší příklad z dané éry: nezahlcuje beztvarou syntezátorovou hlušinou a jakmile průvodní napínavý motiv začne příliš dotírat, soundtrack včas skončí."  ***   (3.10.2016)
 

 On Deadly Ground

ber-tram: "Forrest Taft! Jména postav Stevena Seagala rezonují přinejmenším tak vyzývaně jako hudba k filmům z pera Basila Poledourise. Ekologická agitka věrohodně zapojuje inuitský hrdelní zpěv (nejdelší meditace The Journey) i syntezátory Michaela Boddickera, zde na rozdíl od elektronických výronů Maurice Jarre umravněné fortelným orchestrem, pro který party rozepsal dvorní spolupracovník skladatele Greig McRitchie. Panečku, to je jmen na jeden komentář!"  ****   (27.10.2016)
 

 Quigley Down Under (Intrada, 40 min)

pepak: "Dalsi westernovej soundtrack, byt se film podle nazvu odehrava v Australii. Ale ten "feel" je nezamenitelnej. Motivy jsou opet promakany, jak uz to Poledouris dokaze."  ****

zaplos: "Westernová, humorně laděná hudba s příjemnými motivy, s pár akčními a výrazně hlasitějšími pasážemi. Poslouchá se to moc dobře, má to i zapamatovatelný motiv. "  ****   (11.7.2018)
 

 Quigley Down Under (Prometheus, 74 min)

ber-tram: "S intonační jistotou a natěšeně jsem si ústřední znělku pobrukoval ještě před vložením CD do přehrávače a vzápětí se nechal 75 minut vézt westernovým dostavníkem úvah na téma, proč Basila Poledourise tak respektuji? Zní to jednoduše a vábivě jako jeho hudba: díky talentu, s jakým i v dramatičtějších momentech umí spojit noty do harmonických celků, aniž by měl zapotřebí se zaprodávat tomu, co se kulantně nazývá akční výplň (bezduchý rámus, řečeno lidově)."  *****   (12.10.2016)

zaplos: "Kratší verze je rozhodně ucelenější, tady je vše dobré roztaženo na hodinu a čtvrt a v podstatě zbytečně. Určitě o stupínek horší než kratší bratříček jen kvůli své délce, jinak hudebně obdobné."  ***   (11.7.2018)
 

 Red Dawn (Intrada, 34 min)

zaplos: "Opakovaný poslech mi potvrdil, že i když hudba k Rudému úsvitu je slušná s hezkými motivy, není tu nic, co by si posluchač zapamatoval. I proto hodnotím průměrně, ačkoli se jedná o jasně rozpoznatelný Poledourisův soundtrack a já mám jeho hudbu moc rád."  ***   (11.7.2018)
 

 Red Dawn (Intrada, 68 min)

ber-tram: "Red Dawn zažehl motory vydavatelství Intrada (vůbec první titul na LP), načež po dvaceti letech na téže značce došlo na kompletní edici. Red Dawn zároveň otevřel kroniku válečných tažení Basila Poledourise (dále např. Iron Eagle, Flight Of The Intruder). Kroniku, jejíž úvodní kapitola je psána chladně strojově, nepříliš po lidsku, a tím pádem poznamenána stigmatem povinné (sběratelské) četby nežli čiré posluchačské radosti. Tři hvězdy uděluji za vitálnější, v bonusech zopakovaný závěr, jinak doporučuji tlumiče do uší."  ***   (7.9.2016)

zaplos: "I tady platí, že méně je většinou více. Krátké score obsahovalo to lepší, tady je spousta hudby, která fakt zajímavá není a že by to bylo kdoví jak poslouchatelné, to se také říct nedá. Nejzajímavější tak zůstává track č. 7, což je sovětská státní hymna. Hm."  **   (11.7.2018)
 

 Return to the Blue Lagoon (bootleg)

pepak: "Hudba sama o sobe je velmi pekna, dokonce se mi libi vic nez v prvnim dilu. Kvalita zvuku ji bohuzel znacne srazi, a tradicni pece, kterou Soundtrack Library venuje bookletum svych releasu, taky k dobrymu dojmu moc neprispiva."  ****

Stanley: "Příbuznost s první Lagunou je nepopiratelná. Objevuje se podobný styl, podobné motivy... však je to na podobný (spíše takřka stejný) námět. Jen se mi zdá, že se tady ztrácí ta něžnost a křehkost vyzařující z předchozího dílu. Hudba je na více místech hlučnější a divočejší, občas použité nástroje vydávající jakési "vrčení" se sem nehodí a kazí tu jemnost, jenž je nejpůsobivějším rysem Modré laguny. Přesto zde také najdete spoustu zhudebněné něhy, se kterou si můžete při poslechu ve své mysli a v srdci pohrávat.
Je třeba se zmínit, že toto neoficiální vydání hatí zhoršená kvalita zvuku a také struktura stop, což představují 4 dlouhé nepojmenované skladby (celkem cca 44min). Obecně se nachází na bootlegu současně s Iron Eagle (to má kvalitu zvuku ještě horší)."  ****
 

 Return to the Blue Lagoon (bootleg, 44 min)

ber-tram: "Do čtyřech nepojmenovaných suit, každá přesahuje 10 min., se dělí jeden z velkých dluhů oficiálních vydavatelství vůči této partituře, byť by třeba byla segmentována do více stop. Ediční trumf stále drží pokoutní edice Soundtrack Library, kde romantický ´návrat´ rafinovaně hladí, živě trylkuje i úhledně bouří, aniž by otrocky recykloval energii z o dekádu starší prvotiny. Jakmile vyjde trvanlivější CD, pořídím si ho."  ****   (17.10.2016)
 

 RoboCop

ber-tram: "Sinfonia Of London opatřila robotickému policistovi opravdu neprůstřelný kyrys s plasticky vystupujícím odznakem hlavního motivu, jenž bezpečně identifikuje jeho příslušnost ke sboru. Kompaktní úbor plní vesměs funkci prakticky účelovou než okázale demonstrativní, proto zahýbe emocemi toliko s odleskem ztotožňujícího odznaku."  ***   (22.9.2016)

pepak: "Jestli mate hlavni theme z Robocopa na nejake kompilaci, nepotrebujete plne CD. Ani ten motiv tady neni v tak dobry podobe, jako bejva na kompilacich, a uprimne receno ani tam nejde o zadnej zazrak."  **
 

 RoboCop (Varese 2004, 42 min)

zaplos: "Výtečný motiv a pár dalších slušných skladeb je provázeno pár také méně líbivými, ale nemůže to zkazit dojem z výtečné akční práce. "  ****   (2.3.2013)
 

 RoboCop (Intrada, 56 min)

zaplos: "Skoro hodinové setkání s hudbou, která proslavila RoboCopa, aniž by kromě ústředního vynikajícího motivu něco zásadního nabídla. Je až s podivem, jak je hudba z tohoto sci-fi proslavená. Ale poslouchat se to rozhodně dá často a opakovaně, ačkoli fakt nebýt geniálního motivu, soundtrack by byl výrazně průměrný. Tady kromě klasiky uslyšíme i pár skladeb, které jinde nejsou, ale dá se bez toho žít."  ****   (29.9.2016)
 

 RoboCop 3

ber-tram: "Po Rosenmanovi, který má na triku dvojku, by zazářil každý, notabene když mu patří jednička. Při pozorném poslechu trojky obstojí i pouhých 28 minut - avšak na rozdíl od Varese Sarabande Intrada nedávno ukázala, že bylo složeno o dost více - patřičně dynamického symfonického doprovodu, pamatujícího na zvučný ústřední motiv."  ***   (20.10.2016)

pepak: "Nepochybne lepsi soundtrack nez Robocop 1, ale na treti hvezdicku mu to asi nepomuze. Nektery stopy jsou docela zajimavy, ale celkove vzato bych to podruhy nekoupil."  **

zaplos: "Poměrně slušný akční poslech, ale přeci jen tím nejlepším stále zůstává hlavní motiv, který se zde vyskytne na konci druhé tracku a pak až na konci. Jinak je tento hodně krátký soundtrack spíše pro zaryté Poledourisovy fanoušky, k nimž se řadím."  ***   (2.3.2013)
 

 RoboCop 3 (bootleg, 70 minut)

zaplos: "Už kratší verze soundtracku k RoboCopu 3 není žádnou velkou slávou, ono když si odmyslíme onen bájný motiv, už toho moc nezůstane. A teď z toho udělejte 69 minut dlouhý soundtrack. No poslouchat se to dá, ale je to vlastně úplně zbytečné. Stačí kratší verze, kde je vše podstatné, zbytek je skutečně nezajímavý. Navíc albu vůbec nesvědčí velké množství kratičkých tracků, které posluchače nalákají a pak velmi rychle skončí."  **   (10.7.2018)
 

 Serial Mom

ber-tram: "Přestože si v komediích nikdy neliboval, svedl jedné z nich vtisknout poměrně svěží dech snažící se hned v Main Title nepřipustit trapnost žánrových klišé, jakož i do začátků skladeb vložených dialogů. Nezdařilo se to setrvale, místy solidně dramatická hudba přešlápne do situační zbrklosti a promluvy herců prostě vadí kdekoliv."  ***   (26.10.2016)

movie: "Pepak: jasně.Tomu kryplovi (asi to bude režisér Waters) bychom měli nějak ultimátně rosekat držku.Takhle zmrvit pomerně slušnej soundtrack bych nedokázal ani já.Samozřejmě že i ty dvě ívodní písničky sou děsný.Ale vážně.Tenhle soundtrack mě děsně irituje.Ale děsně!!!"  ***

pepak: "Dalsi kousek do sbirky k Apollu 13 a Rover Dangerfieldovi. Docela pekna hudba, kterou nejakej kreten "vylepsil" pridanim dialogu a pisnicek (aspon ze ty pisnicky jsou jen v prvnich dvou stopach, ale i za pouhy zamichavani dialogu do score bych nejradsi lamal pazoury)"  ***

Stanley: "Na začátku jsou dva songy (ty "normální soundtrackový fanda" asi rovnou vynechá), zbytek je instrumentální. úvodní skladba je moc pěkná, klasická poledourisovská, což posluchače příjemně naladí. Dost se to ale zkazí, když se na vás hned začátkem následující skladby z cédéčka vybleje první z pitomých dialogů, které vás mimochodem uhodí do uší zhruba začátkem každé druhé skladby. Pak pokračuje znovu hudba, opět vcelku hezká, najednou se tam však vmísí šílených pár tónů, které jako by byly vytrženy z íplně jiné pasáže (nebo spíše rovnou z jiného CD), to dost vyruší z toho zbývajícího optimistického vychutnávání. Sice se to zpět uklidní, ovšem v dalších skladbách už stejně nenajdete víceméně nic, co by stálo za zmínku, takže počáteční nadšení vychladne íplně. A celkově? Připočtu-li k tomu ty debilní dialogy, vychází Serial Mom jako chudý podprůměr."  **
 

 Single Bars - Single Women (bootleg, 19 min)

pepak: "Pevne doufam, ze doslo k nejakymu omylu a omylem mi bylo poslano nejaky idiotsky nesoundtrackovy CD, protoze jestli to, co zrovna posloucham, je skutecne "Single Bars, Single Women" od Basila Poledourise, tak to skoro z Poledourise dela podprumernyho autora. Mel bych vazny problemy rozhodnout, jestli je horsi tohle nebo The Replacements od Debneyho. KEZ BY DOSLO K OMYLU!!!

Update: Takze k omylu skutecne doslo, a diky tomu se hudba skutecne drasticky zlepsila. Bohuzel na vic nez na dve hvezdicky to porad neni."  **

 

 Spellbinder (La-La Land)

ber-tram: "Opětovné poblouznění elektronikou pramení z invenčně slabé cévy: vesměs beztvará a studená syntezátorová hlušina se valí po dobu 55 minut. Štěstí, že ten pronikavě melodický Poledouris neupadl do umělohmotného kómatu nadlouho."  ***   (5.10.2016)
 

 Starship Troopers

Dan9K: "Na první poslech je to nic moc (ostatně jako u mě téměř vše), ale už na druhý se z toho stává skvělý vyrovnaný soundtrack bez slabého místa v němž se mi líbí opravdu i poslední song od Zoe. Nevím, zda se vám nelíbí po stránce formy, melodie, instrumentace, či zpěvu (jediné, co bych uznal, je to první), ale jinak je to u mě opravdu příjemná tečka."  ****   (27.7.2007)

Lavran: "Po Conan The Barbarian bez diskuzí můj nejopěvovanější Poledourisův soundtrack. Přijde mi dostatečně velkolepý a leckdy i militaristicky natroublý, což mě samozřejmě nadchlo a pokud jde o zbytek, tak veškerý materiál zvládl Poledouris na jedničku. Hudba vlastně byla to první, co mě při sledování tohoto snímku zaujalo...:)"  *****   (12.4.2007)

pepak: "Tohle CD ma jeden hlavni tahak: stopa Klendathu Drop, a prechod mezi Fed Net March a K.D., je opravdu vynikajici. Zbytek CD uz tak dobrej neni, navic na nem zapracovala strihaci divize firmy Varese Sarabande."  ***

Stanley: "[pepak] Asi tak nějak. A ještě je vhodné se zmínit, že z těch ubohých 36 min zabírá 4,5min poslední skladba - song od Zoe Poledourisové, což je dost velká příšernost (i když na tom delším bootlegu je taky)."  ***

Ulrik: "Skvělý OST. Pro "militaristicky založené" jako jsem já prostě skvělá věc. Rázná "vojenská" hudba s nádhernou heroizací, kterou naprosto dokonale ubíjí shit od Zoe na konci..."  *****

zaplos: "Jedinečné akční album plné heroické hudby, skvělého motivu a všech dalších ingrediencí akčních soundtracků. Především hlavní motiv je (jak už bývá u Poledourise zvykem) výtečný. Délka alba plně odpovídá tomu, aby nenudilo. "  ****   (2.3.2013)
 

 Starship Troopers (2CD bootleg)

ber-tram: "U výstředních titulů rád vstřebám film, hudbu a knižní předlohu. Hvězdná pěchota náleží do čestného trojlístku s Conanem a Honem na ponorku. Monumentální a rozmáchlé dílo, jemuž okleštěná Varese Sarabande verze ublížila natolik, že ponoukla k sehnání trojnásobného bootlegu, jelikož oficiální vydání tou dobou nebylo k mání, lze považovat za opožděný vrchol autora v devadesátých letech. A hrubě schématická recenze jednou nabubřelou větou? Pitvorné vojenské znělky jízlivě propichují temná kataklyzmatická mračna právě v bodech, kudy v pravý čas prosvitne paprsek vítězného optimismu!"  ****   (7.11.2016)

pepak: "CD, ktery je zdrojem spousty hadek. Podle nekterych lidi jde o fake (nektery stopy prej proste byly zduplikovany), podle me to az tak uplnej fake neni - proti normalni rozsireny verzi jsem nasel tri stopy, ktery jsou navic (dve z nich nedovedu urcit). Pro cloveka, kterej ma 71 minutovou verzi, je zbytecny shanet tuhle, ale pokud mate jenom mrzacka od Varese, tak tady najdete nekolik hezkych vystrihnutych motivu."  ****
 

 Switchback

ber-tram: "Otvírák speciální kolekce Intrady pozbyl exkluzivity, jakmile v r. 2014 vyšel znovu v neomezené sadě. Hudebně exkluzivní nebyl nikdy. Chybí mu tematická pronikavost a samonosnost, a jakkoliv zní čistě a promyšleně, plní roli šedé pavučiny závisle se pnoucí kolem filmového pásu."  ***   (8.11.2016)

pepak: "Prvni stopa vzbuzuje nadeje, ze by mohlo jit po dlouhy dobe o peknej Poledourisuv akcni narez, ale bohuzel z toho je zase Love and Treason :-("  **

zaplos: "Zcela klasický Poledouris. Zde nabízí docela pěkný a hlučný motiv, zbytek alba tvoří pár tichých skladeb a variace na hlavní motiv. "  ***   (2.3.2013)
 

 Sword and Sorcery: The Adventures of Conan

pepak: "Nejde o filmovy soundtrack v pravem slova smyslu, podle vseho jde o hudbu k show v Universal Pictures parku (nebo nejake jeho obdobe). Kazdopadne hudebne natolik odpovida skvelymu Barbarovi, ze si to svy misto v tabulce (a ve sbirkach fanousku) urcite zaslouzi. Existuji dve verze tohoto soundtracku: Oficialni promo, plnym nazvem "Adventures of Conan: Sword and Sorcery Spectacular" (vyslo v poctu 3000 kusu), a bootleg nazyvany stridave "Sword and Sorcery" a "Conan Live", podle toho, kdo to nazyva. Promo ma podstatne lepsi kvalitu zvuku, bootleg ma vyhodu v tom, ze je relativne beznejsi (mimo jine se vyskytuje na CD "Conan Outtakes", "Conan Outtakes/Luxor Ride" a "Conan the Barbarian 2 CD", je rozumne rozdelenej (5 stop oproti jedny u proma) a je lehce delsi (asi o minutu, ale nejspis v tom neni zadna hudba navic, jen se casti opakujou). Promo ma navic asi osmiminutovou stopu primo ze show, vcetne vsech zvukovych efektu. Normalne je nemusim, ale v tomhle pripade se mi zdaj i docela snesitelny..."  ****
 

 Touch, The

ber-tram: "Orientální nádech nahrávky čínské filharmonie potlačuje osobitý autorský rukopis, jenž nyní nespočívá v temperamentních a probarvených meandrech bystřiny, nýbrž v rovinatějším a líněji se valícím veletoku. S o to větší setrvačnou silou tento monumentální a nevysychající proud přitahuje pozornost, tzn. pozici v první desítce by měl mít rezervovanou."  ****   (21.11.2016)

Salahadin: "Moc hezkej soundtrack v čínském provedení. Krásnej ístřední motiv, poslouchatelná výplň a jedna srdcová vynikající písnička na závěr s lehoučkým ženským hlasem! Ano, NĚCO tomuto soundtracku chybí, není to až zas tak komplexní zážitek, ale jako oddychový poslech skutečně doporučuji. Poledouris umí, když chce, tady byl asi tak trochu na vážkách. Ale díky závěrečné skladbě nakonec dávám čtyrku:-))"  ****   (30.4.2006)

zaplos: "Jeden z posledních Poledourisův soundtracků se nese v sentimentálním a smutném duchu, procítěné skladby trošku podobné For Love of the Game, odkazující asijským směrem. Delší album hodící se k pohodovému poslouchání a podmalování příjemné atmosféry. "  ***   (2.3.2013)
 

 Twilight Zone, The (Intrada)

ber-tram: "Malé je milé, avšak v porovnání s tím, co s omezeným instrumentáriem na malometrážních výměrech napáchali jiní ´borci´ (Safan, Redford, Wannberg, McCarthy, ale i Ch. Young), vychází Poledouris jako kompoziční ledoborec. Má zde čtyři epizody, úhrnem 45 min. na prvním CD. Taky jsem všechna tři kupoval jen kvůli tomu jednomu, to jsou kšefty! Ačkoliv na tom třetím září W. Goldstein, který na rozdíl od nechvalně jmenovaných planě neblábolí, nýbrž umí hudbou vyprávět příběh. Možná pro tuto dovednost se následně s Poledourisem setkali při TV sérii Zoya. "  ****   (20.9.2016)
 

 Under Siege 2: Dark Territory

ber-tram: "Pyšná militantní fanfára se po minutě přelije do kosmické beztíže. Závěrečná Casey´s Farewell se v minutě přelije do Seagalova gospelu After The Rain Has Gone. Mezitím dvacet minut přehledně a zostra bouří orchestr, vytěžujíc ústřední motiv a vědom si brzkého půstu, poněvadž na výlisku od Varese Sarabande z r. 1995 málokdy bývá více času než půl hodiny."  ***   (1.11.2016)
 

 Under Siege 2: Dark Territory (bootleg, 66 min)

pepak: "Dalsi CD, ktery proste rozsireny vydani nutne potrebovalo. V normalni verzi vyvinulo Varese nevsedni usili, aby vsechny casti, co za neco stojej, na CD neumistilo. Tady nastesti jsou, v dostacujici kvalite zvuku a s tracklistingem. To vsechno dela z bootlegu o rad lepsi CD nez je original."  ****

zaplos: "Hodnotím dvoulabum o délce 86 minut. Obsahuje zřejmě zcela kompletní hudbu k druhému Seagovu kuchařskému opusu. Hlavní motiv je pro mne naprosto fantastický a je přítomen kompletně v celém dvoualbu. Sice se zdá, že se to pořád opakuje, ale já bych to poslouchal nejraději pořád dokola. Málokterý track není akční, nabušený a tak nepodobný ústřední melodii. Pro někoho to bude zřejmě ubíjející a nudné, já to sežral i s navijákem. Díky, Basile. "  ****   (7.4.2014)
 

 Whale for the Killing, A

ber-tram: "BSX Records ťali do živého společným vydáním dvou blbě sehnatelných počinů: folklórně aromatizovaný A Whale For Killing (1981) se do uší zapíše vskutku nádhernými melodiemi. Projednou a napořád. A stačí na to přibližně 26 minut, během nichž Poledouris rozehraje emoce takového kalibru, že jsou nedostižné stovkou jiných epigonů flmové hudby. První a dvojnásobný Wind (1993) zní klidněji, a přesto poutavě. Na kolekci slibně a ambiciózně titulované Vol. 1 se pak A Whale For Killing roztahuje do čtyřiceti asi kompletních minut, ovšem na atraktivitě mu to oproti dvoutřetinové délce na splitu s Wind extra nepřidává. Ono toho totiž moc k přidání není, když se dotýkáme hodnotícího maxima."  *****   (17.8.2016)

pepak: "Nadherna hudba s uchvatnym titulnim motivem. Rozsirena verze je jednim z mych "most wanted" soundtracku."  ****
 

 White Fang (bootleg, 49 min)

movie: "Debneyho dvojka je stoprocentně lepší...Prostě se mi tenhle soundtrack nejen špatně poslouchá, ale dokonce mám i pocit, že k tomu filmu (neviděl jsem ho) se jednoznačně nemůže hodit."  ***

pepak: "Vetsina tech opravdu dulezitych motivu je uz v normalnim releasu, presto ale expanded potesi - "vetsina" neni totez co "vsechny", hlavnim pozitivem ovsem je vyrazne zlepsena kvalita zvuku."  ****
 

 White Fang (Intrada)

ber-tram: "Ambiciózním vydavatelským tahem Intrady se zveřejnil výborný skladatelský duel Basila Poledourise & Hanse Zimmera. Ačkoliv ne duel, spíše duet, resp. hudební dialog dvou rozdílných tvůrčích individualit. Jen dílem osobních preferencí dopadá dílo komentovaného o vlásek lépe než časově i jakostně srovnatelná práce Zimmerova."  ****   (13.10.2016)

zaplos: "Oproti Poledourisově zajímavé a originální hudbě je tento soundtrack naprosto průměrnou, neoslovující hudbou. Sice pár zajímavých chvil se najde (např. track 4), ale celkové vyznění je slabé a hudba dnes už zní hodně zastarale. "  ****   (14.4.2014)
 

 Wind

ber-tram: "BSX Records ťali do živého společným vydáním dvou blbě sehnatelných počinů: elektropopově provzdušněný, vlahý a mírný Wind (1993) instinktivně hledá svůj předobraz v prosluněné pobřežní The Big Wednesday, dospěl však k hustšímu atmosférickému oparu, který z celých 50 minut činí mimořádně homogenní meteorologické pásmo. Druhý a poloviční A Whale For Killing (1981) zní dravěji, a přesto vlídně."  ****   (19.10.2016)

movie: "Plachtění je ídájně Poledourisův koníček.Když tedy dostal příležitost složit hudbu k tomuto produkčnímu Filmu F.F. Coppoly, měl možnost složit krásnou, mega-symfonickou hudbu.Nevyužil toho, a udělal hypnotické syntezátorové tracky a lá Vangelis...Ale i krásné výtezné motivy se na konci soundtracku najdou.Jen ta poslední písnička je k neposlouchání...""  *****

pepak: "Dokonalost sama, po Conanovi druhy nejlepsi Poledourisovo dilo. Je zajimavy tim, ze az na petihvezdickovy hodnoceni a autora nema s Conanem vubec nic spolecnyho. Japonskej original je drahej, ale stoji za to. Takhle skvele zhudebnenej vitr a lode jsem snad jeste neslysel."  *****

Shushika: "Fakt nevim, čím to je, ale Wind mě naprosto nevzal. Snad jen ze začátku jsem cítil poryvy větru v plachtoví a chuť soli na jazyku. Po třetím tracku šla celá atmosféra k šípku..."  ***   (14.11.2002)

Stanley: "Nemám příliš v oblibě elektronickou hudbu, a když jsem si prvně poslechl Wind (zprvu netušíc, o co se jedná), těšil jsem se na dávku orchestru, ale tato "umělotina" mě tím zklamala. Tím nechci říct, že je Wind špatný, to vůbec ne. Ani film neznám a kdybych netušil, jak se soundtrack jmenuje, určitě bych uhodl, že to má něco společného s větrem.:-) "Hučení a fučení" vánku, vichru a vůbec proudění atmosférkých proudů z toho místy doslova hudebně vyzařuje. :-) Proto se to k filmu musí bezpochyby hodit dokonale. Wind zdá se mi dost rozdílný od ostatních Poledourisových děl, snad možná právě proto, byť se jedná o perfektní ukázku filmové hudby, u mě trochu v líbivosti zaostává, jelikož já si raději vychutnávám melodické "živými lidmi nahrané" orchestrálky."  ***

VanTom: "Nádherná, jemná věc. Přestože jsem film neviděl, z hudby je dokonale cítit, o čem je - o moři, plachetnicích a hlavně větru. Poledouris využil syntetizátory a různé píšťaly, které slunný a vítězný pocit perfektně vystihují. A závěrečná písnička je také povedená."  *****
 


 


TOPlist