Magdalene
(Cliff Eidelman)

 


1. The Revolution (2´22)

2. The Death of Hans (4´07)

3. Magdalene in Love (1´06)

4. Father Mohr (3´45)

5. Going to Heaven (2´32)

6. The Archbishop's Entertainment (1´52)

7. The Aftermath of War (4´45)

8. Christmas Time (1´59)

9. Absovle Me of My Sins (4´01)

10. Temptation (4´42)

11. Silent Night (0´48)

12. Freedom in Salzburg (1´56)

13. Magdalene's Prayer (5´11)

14. Kyrie Eleison (1´31)

15. Will You Forget Me (1´10)

16. Mohr's Farewell (4´32)

 

TT 44:48

 
 

  • Hudbu složil: Cliff Eidelman
  • Orchestrace: Mark Watters
  • Dirigoval: Cliff Eidelman
  • Produkce: Cliff Eidelman
  • Nahrál Munich Symphony Orchestra
  • Intrada Records 1988 (MAF 7029 D)
 

Hudba / Album

Roku 1988 dostal mladý (tehdy stále ještě student filmové kompozice na USC) Cliff Eidelman šanci, kterou by mu záviděla většina již etablovaných skladatelů. Při své první návštěvě mu producent Ernst R. von Theumer a režisérka Monica Teuberová položili jednoduchou otázku: "Kolik hudebníků budete potřebovat?" Následovala odpověď: "80." "Proč 80, když můžete mít 100 nebo 120?" "80 by mělo být postačující pro přirozený a bohatý zvuk," odpověděl tehdy teprve 23letý Eidelman a o několik dní později se pustil do práce, kterou trávil 14 hodin denně.

Tak by se dal stručně shrnout nástup mladého debutanta k 60-milionovému projektu ve kterém hlavní role vytvořili Nastasja Kinská, Steve Bond, Franco Nero nebo Anthony Quayle. Příběh chudé prostitutky, která se zamiluje do kněze a následně jsou nuceni svoji zapovězenou lásku tajit před celým světem zmítajícím se v soukolí francouzské revoluce, vyžadoval hudbu především ve dvou základních stylech: zpěvný jemný milostný motiv Magdalene a kněze Mohra a dramatickou hudbu doprovázející bitevní a povstalecké scény.

Eidelman nebyl tehdy v žádném případě nováčkem v rámci kompozice - na svém kontě měl už několik sólových koncertních děl - balet Once Upon a Ruler a Celebration Symphony in Three Movements. Bohaté zkušenosti s komorní prací byly nejspíš hlavním motivem zájmu producenta Theumera, který svěřil takto rozsáhlý projekt do rukou debutanta předtím než by vůbec dokončil vysokoškolská studia. Ať již míra rizika byla nesporná, Eidelman si dal si na svém prvním projektu mimořádně záležet, soundtrack který vznikl se plným právem řadí mezi špičku jeho diskografie a i po letech zůstává jedním z Eidelmanových osobních favoritů.

Již od počátku je naprosto zřejmá inspirace klasickou hudbou. Hlavní důraz je kladen na mužské pěvecké sbory inspirované Mozartovým Requiem (úvod The Death of Hans, Father Mohr, The Aftermath of War, Absovle me of my Sins, Magdalene's Prayer, Kyrie Eleison), které se proplétají většinou dramatické hudby. Eidelman do své partitury rovněž začleňuje i řadu církevních zpěvů včetně Kyrie Eleison, jež byla od svého vzniku v počátcích křesťanství využita v rámci více než 200 zaznamenaných hudebních děl. Protipólem sborových partů jsou variace milostného tématu, které se objeví ve skladbách Magdalene in Love (v podání sólové harfy, ke které se teprve pozvolna přidává sólo na hoboj decentně podkreslené smyčcovou sekcí), Father Mohr, Christmas Time (kde zazní v podání spinetu, houslového sóla, klavíru a smyčcové sekce); Temptation, Freedom in Salzburg, Will you forget me a finální Mohr's Farewell, v níž je rozvíjeno od samostatného klavíru až po celý orchestr a sbor.

Mezi vedlejší prvky patří téma revoluce, které se představí v prvním tracku The Revolution v podání úderů činelů sladěných s nástupy mužských hlasů (dále zazní v závěru The Death of Hans, The Aftermath of War, Absovle me of my Sins). Paradoxně je do hudby zakomponována i variace klasické vánoční "koledy" Tichá noc (poslední takty Father Mohr a Silent Night), která však vznikla až roku 1818 - jak bylo zmíněno výše, film se odehrává o nějakých 30 let dřív. Na druhou stranu historicky doloženým autorem Tiché noci je kněz Josef Mohr.

Je až s podivem, že něco natolik kompozičně vyzrálého dokázal Eidelman složit ve věku pouhých 23 let. Je jen škoda, že v současnosti svým talentem plýtvá na teenagerských komediích nepříliš valné kvality (ITALSKÉ PRÁZDNINY, SESTERSTVO PUTOVNÍCH KALHOT) a poslední příležitost pracovat na podobně rozmáchlé symfonické látce měl naposledy roku 1993 s komiksově laděným snímkem o černochovi, který po zásahu meteoritem získává nadpřirozené schopnosti - soundtrack THE METEOR MAN se svého vydání navíc ani nedočkal. V rámci Eidelmanovy skromné diskografie se MAGDALENE stále řadí mezi nejlepší díla, kterému může konkurovat již jen drama TRIUMPH OF THE SPIRIT a CHRISTOPHER COLUMBUS: THE DISCOVERY, ale o nich zase až někdy příště...



LOKUTUS

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk ***

 

Tiež pozrite:

Les Misérables 
 
Legends of the Fall 
 
Girl with a Pearl Earring 
 

 


Artwork copyright (c) 1988 Tatfilm, Inc., review copyright (c) 2007 Petr Kocanda

TOPlist