The Bride
(Maurice Jarre)

 


1. The Bride (5:02)

2. In the Woods (1:50)

3. Rinaldo (1:38)

4. Frankenstein (1:18)

5. The Jewels (2:01)

6. Bela (1:36)

7. Eva (2:12)

8. Escape (1:50)

9. Viktor and Eva (4:59)

10. Rinaldo's Death (2:28)

11. Frankenstein's Punishment (2:27)

12. Together (3:20)

 

TT 30:53

 
 

  • Hudbu složil: Maurice Jarre
  • Dirigoval: Maurice Jarre
  • Orchestrace: Maurice Jarre, Christopher Palmer
  • Produkce: Maurice Jarre
  • Nahrál: The Royal Philharmonic Orchestra, Cynthia Millar (Ondes Martenot)
  • Varese Sarabande 1985/2002 (VCL-0702 1013)
 

Hudba / Album

FRANKENSTEIN Mary Shelleyové patří, stejně jako například Stokerův DRACULA, ke klasice hororové literatury, jejímž příběhem se nechávají filmaři inspirovat již od počátku filmu až do dnešních dní. Mezi u nás nepříliš známé, přesto v našich končinách uváděné verze, je možné zařadit i snímek THE BRIDE z roku 1985, ve kterém v režii Franca Roddama vytvořili hlavní role Sting, Jennifer Bealsová a Clancy Brown. Hudbu k ní složil tehdejší čerstvý 3 násobný oscarový laureát Maurice Jarre (LAWRENCE OF ARABIA - 1962, DOCTOR ZHIVAGO - 1965, A PASSAGE TO INDIA - 1984). THE BRIDE je narozdíl od řady snímků vycházejících ze stejného námětu poněkud odlišná důrazem na prvek love story. Frankensteinovo monstrum má ve snímku samotném velmi malou roli, a tak ani příliš nepřekvapí, že většinu soundtracku tvoří variace hlavního milostného motivu, situovaného, vzhledem k zasazení snímku do vzdálené minulosti, do stylu, který se v polovině 80. let skutečně nenosil.

Redukci hororového potenciálu a kladení důrazu na prvek love story odpovídá i vlastní romantismus hudby, jenž je pravděpodobně tou nejromantičtější, co Maurice Jarre složil, a to i v kontrastu s jeho legendárním soundtrackem DOCTOR ZHIVAGO. Klíčovým prvkem, kromě vášnivého přednesu Královského filharmonického orchestru je i Ondes Martenot - nástroj, který svým zvukem velmi připomíná starší Theremin. Oproti němu byl však uzpůsobem a je "klávesovým samplerem" zvuku svého staršího kolegy. Tento nástroj pro filmovou hudbu objevil na počátku 80. let orchestrator Christopher Palmer, který v té době asistoval kromě Maurice Jarrea i Elmeru Bernsteinovi a oba veteráni jeho zvuku zcela propadli.

Kromě hlavního romantického motivu nechybí ani pár témat vedlejších. Mezi nimi vyniká sebezničení hlavních postav předvídající ívod skladeb The Jewels a Viktor and Eva, založený na repetitivním klarinetovém sólu, smyčcovém rozvíjení tohoto vedlejšího motivu, jehož rytmus je vyvažován herrmannovsky laděnými "vpády" žesťů. Většina hudby spadá do téměř až tragicky orientované hudební kulisy, která je jen velmi zřídka oživena pár tóny radosti (Frankenstein) podobných obvyklým Jarreho "hravě" laděným počinům využívající rytmické smyčcové pizzicato, svižné žesťové figury v pozadí a decentní perkuse. Tyto postupy je možné vysledovat v řadě jeho děl od LAWRENCE OF ARABIA až po ENEMY MINE a jeho poslední díla jako například Zlatým Glóbem oceněnou hudbu pro A WALK IN THE CLOUDS. Mezi další prvky, které určují a přispívají ke kouzlu tohoto malého klenotu jsou nejrozličnější sóla - kromě klarinetu je to například cello a flétna skladby Rinaldo's Death.

Protože se přecejen jedná o horor (byť většina hudby naznačuje opak), nechybí ani pár dramatických sekvencí využívajících "rozladěné" proplétající se žestě, rázné perkuse a smyčce, které mírně připomenou to, co o pár let později dovedl k dokonalosti Danny Elfman prostřednictvím prvního BATMANa. Dramatické pasáže jsou v menšině (druhá polovina Eva, Frankenstein's Punishment) a CD je pravidelně stmelováno a udržováno pohromadě variacemi love theme, které v míře prezentované na CD, ve filmu samotném ani nezazní. Svým epickým romantickým zvukem a klasickou gradací evokuje stejně dobře nešťastnou lásku, i výpravné monumentální cestopisné dobrodružství ve stylu Golden Age. Pokud by hudba nenesla typické známky Jarreho stylu a neoplývala velmi dobrou zvukovou kvalitou, byla by velmi snadno zaměnitelná za díla klasiků tvořících v Hollywoodu 30. a 40. let. Svým poklidným rozvojem od lehce naznačeného hlavního motivu, pozvolného nárůstu orchestru a žesťů (rytmicky vyvážovaných nástupy smyčců) až po mohutné vyvrcholení, THE BRIDE se sice řadí mezi typické, přesto ale vrcholné Jarreho kompozice.

V 80. letech tento veterán velmi hojně propadal možnosti elektronického samplingu a řada jeho děl z tohoto období byla nahrána jen za pomoci elektronických nástrojů, které v dnešní době působí poněkud předpotopním dojmem. THE BRIDE naštěstí je prostá veškerých elektronický prvků a jedná se o poctivou, bohatou a tématicky rozsáhlou kompozici - rozsáhlou však pouze v míře, jakou může poskytnout necelých 31 minut dlouhý release. Nejedná se o hudbu, která by oplývala množstvím rozličných nálad a prezentovala v rámci svého omezeného rámce řadu hudebních stylů a žánrů - v tomto ohledu se jedná o poněkud plochý počin, který však prostřednictvím svého bohatě strukturovaného zvuku a vynikající práce s hlavními motivy, dozajista najde své příznivce. Je poněkud škoda, že je tato kompozice díky nepříliš vysokým kvalitám a známosti snímku sběrateli poněkud přehlížena. Svůj díl odpovědnosti za její nepříliš vysoké docenění dozajista patří i skutečnosti, že na své první CD vydání čekala téměř 20 let (do té doby byla dostupná pouze na LP), než byla znovuobjevena prostřednictvím Varese Sarabande Clubu, v jehož limitované edici 1000 kusů byla vydána v červenci 2002 a vyprodána krátce po té.



LOKUTUS

 
Hudba *****    Album *****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

The Age of Innocence 
 
Bicentennial Man 
 
Powder 
 
Chaplin 
 

 


Artwork copyright (c) 1985 Columbia Pictures, review copyright (c) 2005 Petr Kocanda

TOPlist