The Notebook
(Aaron Zigman)

 


1. Main Title (2:49)

2. Overture (6:16)

3. I'll Be Seeing You (3:33)
(Billie Holiday)

4. Albany Home (3:02)
(Duke Ellington)


5. Allie Returns (5:06)

6. House Blues / The Porch Dance / The Proposal / The Carnival (8:03)

7. Noah's Journey (6:02)

8. Always and Always (3:17)
(Benny Goodman)

9. A String Of Pearls (3:15)
(Glenn Miller)


10. On The Lake (5:39)

11. Diga Diga Doo (4:16)
(Rex Stewart)

12. One O'Clock Jump (3:14)
(Benny Goodman)

13. I'll Be Seeing You (3:12)
(Jimmy Durante)


14. Noah's Last Letter (4:32)

15. Our Love Can Do Miracles (4:32)





TT (score): 42:58

 

TT 66:47

 
 

  • Hudbu složil: Aaron Zigman
  • Dirigoval: Jerry Hey
  • Orchestrace: Aaron Zigman, Jerry Hey
  • Produkce: Aaron Zigman
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Nahráno v Sony Pictures Studios, Culver City, CA
  • New Line Records 2004 (NLR39031)
 

Hudba / Album

Romantické drama ZÁPISNÝK JEDNÉ LÁSKY bylo nejen druhou spoluprací režiséra Cassavetese a začínajícího filmového skladatele Aarona Zigmana, ale i teprve druhým Zigmanovým filmovým projektem, jemuž (kromě pár menších televizních projektů) předcházel pouze Cassavetesův JOHN Q s Denzelem Washingtonem. ZÁPISNÝK JEDNÉ LÁSKY je dělen do dvou časových rovin: V současnosti starý muž předčítá příběh ze Spojených států 30.-40. let o páru mladých milenců rozdělených kvůli třídním rozdílům rodinou mladé Allie a opětovné cestě, kterou k sobě znovu našli po druhé světové válce. Pro Zigmana se jednalo o první projekt, ve kterém mohl pracovat s větším symfonickým tělesem, jelikož JOHN Q by podstatně temnějším dramatem, a rovněž se pravděpodobně jedná o jeden z mála snímků, jenž mu dokázal přinést renomé a alespoň minimální povědomí mezi soundtrackářskými fanoušky. Jeho kompozice je nadčasová, romantická, čistě klenutá a ještě křehčí než to nejromantičtější, co kdy předvedli John Barry a Ennio Morricone.

Základem soundtracku je klasický orchestr s převahou smyčcových variací hlavního motivu a občasného sólového klavíru (Main Title), trubky, lesního rohu nebo především barryovské flétny. Smyčcová sekce nostalgicky přizvukuje, je podstatně subtilnější a hlavní slovo získává v rámci variací hlavního motivu, kdy se má příležitost předvést v celé své kráse - skladby On the Lake a Overture. V podstatě každá ze Zigmanových skladeb se dočká alespoň krátkého smyčcového nástupu prezentujícího jeden z hlavních hudebních motivů. Ve výsledku jsou skladby podobné jedna druhé a jelikož se jedná o propojení kratších hudebních sekvencí v jednu skladbu, postrádají jasný směr a jsou velmi často zacykleny mezi několik kratších hudebních íseků, z nichž některé rozvíjejí hlavní témata opakovaně podobným směrem či prezentují některou z jejich sólových variací - ať již v provedení výše zmíněných nástrojů či dále například klarinetu a harfy.

Dobový aspekt je prezentován na CD velikány jako byli Duke Ellington, Bille Holiday, Glenn Miller, Benny Goodman a Jimmy Durante. Bohužel, jak je v případě kompilačních soundtracků obvyklé, tracklist není dělen mezi dobové skladby a Zigmanovu hudbu, ale oba styly se střídají s železnou pravidelností - kontrastuje tak nejen jejich styl, ale především i zvuková kvalita. Sám Zigman pomohl navodit dobovou atmosféru skladbou House Blues / The Porch Dance / The Proposal / The Carnival, která prostředictvím 8 minut shrnuje všechny aspekty jeho kompozice, v níž se vydal dobovým směrem a je tedy při vůli posluchače velmi snadno přeskočitelná.

Podle instrukcí, které Zigman obdržel od režiséra Cassavetese, bylo jeho posláním do kompozice rovněž zakomponovat dobové prvky. I když občasné sólo na trubku působí velmi decentním jazzovým nádechem (saxofon v Noah's Journey - čas 0:40-0:50), dobovost je v Zigmanově hudbě patrná spíše jako inspirace zvukem skladatelů golden age vycházejících z evropského hudebního romantismu 19. století. Výsledkem je mimořádně okouzlující práce, jejíž jediným nedostatkem je její repetitivnost. Přestože se nejedná o nikterak hudebně a žánrově pestrou kompozici, dokáže díky svému nezměrnému kouzlu zahřát u srdce každého romantika. Okouzlující a dojemný klasicky laděný počin, jemuž maximální hodnocení uniklo jen zásluhou kompilace CD a nepříliš vysoké rozmanitosti a variability hudebních témat. Přesto je díky němu zcela jasné, že se v budoucnu jméno Aaron Zigman vyplatí bedlivě sledovat.


LOKUTUS

 
Hudba ****    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Lolita 
 
Chaplin 
 
The Age of Innocence 
 

 


Artwork copyright (c) 2004 New Line Productions, review copyright (c) 2006 Petr Kocanda

TOPlist