The Exorcism of Emily Rose
(Christopher Young)

 


1. Prologue (2:01)

2. Emily Rose (3:48)

3. The Suffering Begins (4:52)

4. Interlude #1 (2:14)

5. First Possession (5:27)

6. Second Possession (6:55)

7. Third Possession (7:22)

8. Interlude #2 (2:32)

9. The Exorcism (5:59)

10. Six Demons (3:36)

11. Interlude #3 (3:51)

12. A Vision of the Virgin Mary (3:31)

13. Martyrdom (5:36)

14. For Anneliese Michel (5:30)

 

TT 63:19

 
 

  • Hudbu složil: Christopher Young
  • Dirigoval: Allan Wilson
  • Orchestrace: Pete Anthony, Christopher Young
  • Produkce: Christopher Young
  • Nahrál: Slovak Radio Symphony
  • Lakeshore Records 2005 (LKS 33836)
 

Hudba / Album

Christopher Young začínal na počátku 80. let v produkční společnosti Rogera Cormana New World Pictures, kde pracoval na thrillerech a hororech té nejnižší kvalitativní úrovně. Postupem času se jeho jméno stalo synonemem žánru, a i když skladatel strávil roky života pozvolným vymaňováním z hororové škatulky, vždy se občas vrátí do starých vod, kde má příležitost dát plný průchod svým sklonům k práci s velkými symfonickými tělesy a mohutnými orchestracemi.

Po nedávném snímku THE GRUDGE, u kterého Young před nedávnem dokončil práci na druhém dílu, následoval po delší odmlce snímek THE EXORCISM OF EMILY ROSE pojednávající o smrti mladé dívky, která zemřela za krajně podezřelých okolností. Film, do značné míry srovnatelný s VYMÍTAČEM ĎÁBLA, mísí dvě roviny - vize Emily Rose pozvolna propadající a podléhající svému "posednutí" a následující soud s knězem, do jehož péče byla dívka v době své smrti svěřena. Film není klasickým bubákovským hororem, a i když prezentuje vize a představy titulní postavy, současně předkládá jejich racionální vysvětlení. Young vzhledem ke komornosti a "civilnosti" snímku nemohl pracovat s mohutným orchestrem jako v případě svých nejobdivovanějších žánrových kompozic (např. HELLRAISER 1+2, URBAN LEGEND, SPECIES a BLESS THE CHILD), ale jeho cílem bylo pouze doprovázet divokost a působivost scén ze světa viděného Emiliinýma očima.

Výsledkem je kompozice, která oplývá atmosférickými hudebními plochami bez čehokoliv označitelného jako hlavní hudební motiv či jednotící linie, která by se prolínala byť alespoň některými skladbami. Základem orchestrací je především smyčcová sekce připomínající práci polského avantgardního skladatele Pendereckiho, která je ozvláštněna letmými tóny kláves či několika ženskými hlasy. Young vrství táhlé paralelní smyčcové linie a dosahuje při soustředěném poslechu (a ve spojení s obrazem) mimořádně působivých výsledků. Většina hudby je zdánlivě poklidná, neagresivní, a spíše pocitově neurčitá bez jasného směru k uzavření vývoje hudebních myšlenek, čímž nechává posluchače na neustávajících pochybách.

Jediné sekvence, které se vymykají atmosférické hudbě představují dramatické momenty tvořené skladbami First Possession, Second Possession, Third Possession a The Exorcism, v nichž se prolínají paralelní smyčcové linie, jen nenápadně podbarvené elektronickými prvky a občasným zařinčením řetězů. Jedinými skladbami, které obsahuje náznak hudebního motivu jsou Interlude #3 (ve svém klavírním podkladu) a "rozvinutější" závěrečné skladby Martyrdom, v níž se nenápadný motiv (poprvé 0:59) neustále opakuje a pozvolna obměňuje. I když se jedná o epilog z civilního světa, Young neopomene naposledy pocuchat nervy filmových diváků a posluchačů. Závěrečná For Anneliese Michel je pouhou tečku na závěr alba a svými několika hlasy a orchestrálním podkladem připomene Youngův klasický hororový kousek SPECIES.

Pokud pro vás cokoliv znamenají hudební motivy v zájmu docenění filmové hudby, je THE EXORCISM OF EMILY ROSE počinem, kterému byste se měli ve vlastním zájmu vyhnout velkým obloukem a z hodnocení v hlavičce této recenze odečtěte minimálně 1*. Pokud ve vaší kolekci naleznete i moderní koncertní tvorbu 20. století, a soundtracky jako SE7EN a ALIEN patří k evergreenům vašich přehrávačů, THE EXORCISM OF EMILY ROSE se s nejvyšší pravděpodobností zařadí po bok těchto dnes již klasických kompozic a můžete si tedy s klidným svědomím k hodnocení přidat o nějaký ten stupínek více. I když bude své posluchače pravděpodobně nacházet s velkými obtížemi, je nejen důkazem Youngovy invence, ale především i ojedinělé odvahy zkoušet dosud neprobádané cesty a hudební postupy...

P.S.: Slabším povahám se pochopitelně nedoporučuje poslech v noci a o samotě.



LOKUTUS

 
Hudba ****    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Alien 
 
The Gift 
 
The Cell 
 

 


Artwork copyright (c) 2005 Lakeshore Entertainment, review copyright (c) 2006 Petr Kocanda

TOPlist