Moulin Rouge!
(Craig Armstrong)

 


1. Nature Boy (3:25)
David Bowie

2. Lady Marmalade (4:24)
Christina Aguilera/Pink/Mya/Lil' Kim

3. Because We Can (3:27)
Fatboy Slim/Jim Broadbent

4. Sparkling Diamonds (2:52)
Nicole Kidman/Jim Broadbent/Caroline O'Connor/Natalie Mandoza/Lara Mulcahy

5. Rhythm of the Night (3:49)
Valeria

6. Your Song (3:38)
Ewan McGregor/Alessandro Safina

7. Children of the Revolution (2:59)
Bono/Gavin Friday/Maurice Seezer

8. One Day I'll Fly Away (3:18)
Nicole Kidman

9. Diamond Dogs (4:34)
Beck/Timbaland

10. Elephant Love Medley (4:13)
Ewan McGregor/Nicole Kidman/Jamie Allen

11. Come What May (4:48)
Ewan McGregor/Nicole Kidman

12. Le Tango de Roxanne (4:43)
Ewan McGregor/Jose Feliciano/Jacek Koman

13. Compliante de la Butte (3:05)
Rufus Wainwright

14. Hindi Sad Diamonds (3:28)
Nicole Kidman/John Leguizamo/Alka Yagnik

15. Nature Boy (4:08)
David Bowie/Massive Attack

 

TT 56:59

 
 

  • Hudbu složili: Různí autoři
  • Aranžmá: Craig Armstrong
  • Dirigent: Christopher Gordon, Cecilia Weston, Chris Elliot, Jenny O'Grady
  • Orchestrace: Craig Armstrong, Matt Dunkey
  • Nahrál: London Orchestra, Metro Voices, Sydney Symphony Orchestra, Melbourne Symphony Orchestra
  • Interscope Records 2001 (06949 3035 2)
 

Hudba / Album

Využití postmoderních principů, jakožto svébytného způsobu nahlížení na tradiční o okázale funkční klišé, se stalo hlavním těžištěm filmu MOULIN ROUGE! australského režiséra Baze Luhrmanna. Ten jej koncipoval jako snímek citující řadu obehraných motivů a odkazující na spoustu jiných (nejen filmových) děl. Nicméně status "postmoderní film" získává, vedle výše zmíněných záležitostí, především díky hudebnímu zpracování, které je společně s výraznou vizuální stránkou naprosto dominantní. Režisér, který proslul mimo jiné i svým videoklipovým zázemím, natočil neobvyklou a audiovizuálně vytříbenou podívanou, jenž si vědomě zahrává se sentimentálně naivním příběhem, jenž se nevyhýbá ani několika (opět zdůrazňuji ZÁMĚRNĚ) "anachronickým" pasážím, přičemž stěžejní vyjadřovacím principem je hudba a píseň. Sám režisér o filmu říká: "V Tanci v srdci byl vyprávěcím prostředkem tanec, zatímco Romeo a Julie využívá Shakespearova jazyka. MOULIN ROUGE! je vyprávěn písní."

Písně nejenom posouvají děj, ale vyjadřují i emoce a často jsou komunikačním mostem mezi jednotlivými postavami - jako při předvádění obsahu hry pro bohatého vévodu (The Pitch), nebo v okamžiku, kdy Christián vyznává Satin lásku (Your Song). Hudba prakticky přebírá úlohu vypravěče a několik klíčových částí příběhu je stylizováno do roviny muzikálových partů. Luhrmann zachází v interpretaci hudební složky tak daleko, že zneužívá hudební složku pro zvukové efekty, čímž evokuje atmosféru animovaných filmů, kde se nadsazená hudební a zvuková popisnost stala důležitým atributem při snaze dosáhnout patřičně humorného efektu.

Baz Luhrmann společně s hudebním režisérem Mariem De Vriesem a skladatelem Craigem Armstrongem vytvořili velice rafinovanou hudební koláž, která vedle písní složeným zvlášť pro film, obsahuje i písně známých interpretů, jenž prošly řadou transmutací a mimořádně radikálních proměn. Autoři vytvořili zdánlivě velice chaotickou a nesourodou směs, ve které neplatí žádná pravidla, ani žánrová omezení. Luhrmann se nespokojil s pouhým použitím již známých skladeb a jejich napasováním na vhodná místa, ale se svými spolupracovníky je rouhačsky upravil pro potřeby obrazu a příběhu. Takto nastylizované písně změnily nejen interpreta, ale i hudební rytmus a často i původní styl. Přesto v této velice spletité a roztodivné hudební struktuře lze vysledovat některé nadmíru originální postupy, které režisér při kompilování použil.

Většina konvencí hudebních filmů je v MOULIN ROUGE! resolutně odmítána, což je patrné již ve výběru ústřední skladby. Ta zde není jen jedna, ale lze hovořit hned o třech plně rozvinutých motivech. Můžeme za něj považovat píseň (původně od Davida Bowieho) Nature Boy, cover verzi My Song od Eltona Johna, nebo Come What May, která jakožto jedna z mála byla složena výhradně pro účely samotného snímku. S nadsázkou lze hovořit, že každá z postav má "svou píseň", se kterou je spjata, která vystihuje jeho touhy a pocity: pro Christiana to je Your Song, pro Satine One Day I´ll Fly Away, Vévodu Like A Virgin, Zidlera Show Must Go On a narkoleptického tanečníka tango Roxane. Tuto ideu podporuje i skutečnost, že každá postava je zároveň i jejím interpretem (nebo přinejmenším spolu-interpretem). Luhrmannova hra je však ještě daleko komplikovanější. Jednotlivé písňové party se nevypočitatelně prolínají, střetávají, překrývají a vzájemně doplňují (ve skladbě Green Fairy je v pozadí slyšet hlas Davida Bowieho, úvodní kankánová scéna se skládá ze skladby Lady Marmelade, Can Can a na okamžik v ní zazní refrén písně od skupiny Nirvana). Vrcholem však zůstává Elephant Love Medley, která je mistrnou kompilací minimálně deseti písní, přičemž z každé je vybrán charakteristický okamžik a ten pak přesně napasován do více než čtyřminutové hudební koláže. Stojí tu tak vedle sebe fragmenty hitů jako All You Need is Love od Beatles, přes U2 (Pride: in the Name of Love), Philla Collinse (One More Night), po Paula McCartneyho (Silly Love Songs), nebo Dolly Partonovou (I Will Alwayse Love You), vše v podání Nicol Kidmanové a Ewana McGregora. Přesto je hlavní podmínka "snadná identifikovatelnost a věrnost originálu" pietně dodržena.

Výraznou změnou prošly i instrumentace jednotlivých písní. Téměř veškeré nastudoval Craig Armstrong a obohatil je svým charakteristickým hudebním výrazem, tj. o vypjaté smyčce, popřípadě elektronické rytmy. Výsledkem je, že některé písně "oblečené do zcela nového hávu" se staly téměř zajímavějšími než v originále (za zmínku stojí především původně Stingova Roxane hraná v rytmu tanga, nebo svěží duet herců Jima Broadbenta a Richarda Roxburgha Like A Virgin, který v originále nazpívala Madonna). Na rozdíl od původních skladeb, jsou upravené verze emotivně daleko vypjatější, čemuž (v kontextu s příběhem) odpovídá i patřičná taneční a pohybová choreografie. Takže zatímco kabaretně laděná Like A Virgin je rozvernou zábavou s lehce infantilním nádechem, Roxane je dramatický tanec s nekompromisně spontánní erupcí nálad a emocí.




Chcete vědět víc?



LUCAS

 
Hudba ***    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Moulin Rouge! - Vol. 2 
 

 


Artwork copyright (c) 2001 20th Century Fox, review copyright (c) 2005 Lukáš Masner

TOPlist