Cirque du Soleil: Journey of Man
(Benoit Jutras)

 


1. Journey of Man (3:41)
performed by Roxane Potvin

2. Overture (1:03)

3. Taiko (1:40)
traditional, Courtesy of Cirque du Soleil and BMG
performed by The Tribe from Cirque du Soleil's Mystère

4. Birth (4:18)

5. The Forest (3:41)
performed by Toumany Kouyaté

6. In the Beginning (5:03)

7. Youth (4:50)

8. Flying (1:41)

9. Réveil (7:19)

10. Banquine (5:05)

11. Journey of Man (instrumental) (5:02)

12. Trip Hop (2:59)

 

TT 46:24

 
 

  • Hudbu složil: Benoit Jutras
  • Dirigoval/orchestrace: Redford Music, Inc.
  • Produkce: Rob Heaney, Benoit Jutras
  • Nahráno v Le Mobile, Studios Piccolo
  • Sony Classical 2000 (SK 89097)
 

Hudba / Album

Kanadská cirkusová akrobatická skupina Cirque du Soleil (Sluneční cirkus) má kromě několika celovečerních filmů, jež představují záznamy z jejich představení, na kontě také jeden snímek formátu IMAX, v na pohled okouzlujícím 3D provedení. JOURNEY OF MAN poeticky ztvárňuje "cestu člověka" od jeho zrození po stáří. Uměleckou formou za pomoci bohatých estetických vizuálních prostředků, kde hlavní slovo mají pestré metaforické prvky a akrobatická čísla členů cirkusu, jsou znázorněny různé etapy vývoje člověka, jeho rozumový a duševní rozkvět, volby osudu a cesty životem. Důraz je kladen na vykreslení emotivního vnímání a právě to udává spád celého díla i jeho podobu - barvité, snové, mysteriózní i strohé, tajemné i odhalující, rozpačité i radostné... Absence mluvených slov vyjma doprovodného komentáře vypravěče poskytuje nerušený prostor pro zvukovou a především hudební složku filmu, která dokonale doplňuje obrazovou stránku a nepostradatelně zvýrazňuje jeho výslednou tvářnost. Není tedy jistě třeba zdůrazňovat, že v takovém nevšedním snímku hraje právě hudební složka velmi důležitou úlohu, zároveň díky své jen volné závislosti na filmových scénách umí zachovat samostatně svou vlastní tvář a na poslech plní roli výtečného hudebního alba.

Její autor, Benoît Jutras, není na poli filmové hudby nikterak významnou osobností a většina soundtrackových fanoušků se s jeho jménem pravděpodobně dosud ani nikdy nestřetla. Není divu, kromě práce na několika projektech Cirque du Soleil se takřka v ničem jiném neangažoval a jeho skromná diskografie mimo hudební tvorbu pro Sluneční cirkus ani jinam nezasahuje. Na druhou stranu, o to větší překvapení tento soundtrack přináší.

Jak již bylo řečeno, přestože hudba film ohromně obohacuje a dalo by se říci mu takřka vévodí, jeho případná neznalost není pro posluchače žádným handicapem. Co zhudebňují a znázorňují jednotlivé skladby je zpravidla již podle jejich názvu snadno identifikovatelné (Birth, The Forest, Youth, Flying...), přitom charakter hudby zdaleka není okatě zřejmý a tuctový, k čemuž by mohlo domnění svádět, naopak umně nabuzuje posluchačovu fantazii. Zároveň ze sebe ani hudba nedělá nic, čím není, a neschovává se za žádný rádoby nevyzpytatelný nikam nevedoucí humbuk. Po celou dobu je hudba převážně melodická, avšak ne sentimentální, jednotlivé skladby mají vlastní vcelku zřetelný vývoj, takže nejsou příliš závislé jedna na druhé a fungují i izolovaně; z tohoto hlediska struktura soundtracku skoro připomíná kompilaci jakožto výběr samostatných témat. Na své si přijdou příznivci orchestrálních suit (Birth) i rytmických a takřka až drsných ovšem decentních elektronických prvků (Trip Hop). V případě orchestrální hudby pochopitelně nečekejte žádné hutné wagnerovské symfonie, zde se vše nese v odlehčeném avšak vytříbeném moderním duchu, což dělá album v zásadě přijatelnější pro širší okruh posluchačů. Většina orchestrálních pasáží je okořeněna špetkami syntezátorů, a to natolik zručným způsobem a s obratnou citlivostí, jakou uměl svá díla přibarvit např. maestro Jerry Goldsmith. Na mnoha místech se setkáme i s vokály, úvodní skladba je dokonce zpívaná. Malou perlou je Taiko, skladba složená pouze z hromady bubnů, s něčím podobným se ve filmové hudbě často nesetkáte. Byť jako jediná nepochází z Jutrasova pera, ve své netradičnosti celé album příjemně oživuje, vzbudila ve mně vpomínku na skladbu Fire Dance z DANCES WITH WOLVES, která svou tamější nevšedností plní podobný účel.

Narozdíl od spousty jiných soundtracků, jež lze často reprezentovat především hlavním motivem nebo jeho variacemi, zde bych se zdráhal určit, který z úseků považovat za vyloženě charakteristický či dominantní (ač hlavní motiv samozřejmě nechybí), neboť neobvyklá hudební různorodost tohoto dílka nedovoluje označit jeho jakoukoli část za reprezentativní, aniž byste neukřivdili zbytku alba, jenž je pro soundtrack stejně významný. A tak to má být. Za pochvalu stojí také celkový rozvrh skladeb a výsledná minutáž. Totiž JOURNEY OF MAN je stejně jako většina IMAX snímků poměrně krátký (zde konkrétně jen 39 minut), přičemž obsahuje asi kolem půlhodiny původní hudby, ovšem soundtrack je dlouhý skoro 47 minut. Toho producenti alba docílili přimíšením určitého množství hudby ve filmu nepoužitého. Na tento fakt upozorňuje i nálepka na originální krabičce "Included 20 minutes of extra music not in the movie!". Obyčejně z takového řešení nebývám příliš nadšen, poněvadž se často jedná o přidané písničky, které mnohdy ani nemají s filmem či s původní hudbou nic společného a zbytečně jen narušují uspořádání a poslechovost soundtracku, nebo v lepším případě minutáž doplňují alternativní instrumentální verze již obsažených motivů. V tomto případě však jde o řešení duchapřítomně vkusné a dočista šité na míru, jelikož všechna ve filmu nepoužitá hudba je pro album zaručeně přínosná, přitom od hudby použité k nerozeznání; možná byla k filmu přímo složena, jen se do něj prostě nevešla. Tyto skladby ani nejsou v tracklistu nijak označeny, takže neznáte-li dobře film, této skutečnosti si vůbec nevšimnete.

Na poli kinematografie se JOURNEY OF MAN podstatně liší nejen od většiny ostatních IMAX snímků, jež bývají čistě dokumentárního rázu, ale jedná se všeobecně o mimořádné a zajímavé dílo. Totéž platí i o hudbě v porovnání s ostatním světem "tradiční" filmové hudby. JOURNEY OF MAN by asi neuspokojil milovníky náročných scénických či komorních symfonických dramat, ale díky jeho svérázné rozmanitosti i uhlazenosti, melodické svižnosti a zvučné dynamice by věřím ani nikoho nezklamal. Nezbývá než popřát panu Jutrasovi více podobných projektů, ve kterých by mohl dále uplatnit jeho nepochybně nezanedbatelný skladatelský talent.


Stanley

 
Hudba ****    Album *****    Zvuk ****

 

Booklet

Rozkládací čtyřstránkový, plný obrázků z filmu i z natáčení, graficky úhledný, ale jen se základními textovými informacemi (rozšířený tracklist, jména zainteresovaných osob, poděkování), nedozvíte se z něj bohužel nic o filmu, Slunečním cirkusu ani skladatelovi.

Tiež pozrite:

Medicine Man 
 
Everest 
 
Dinosaur 
 

 


Artwork copyright (c) 1999 Sony Pictures Classics, review copyright (c) 2006 Stanislav Drda

TOPlist