Astérix Aux Jeux Olympiques
(Frédéric Talgorn)

 


1. All we need (3:30)
Lois Andrea feat. Big Ali

2. Funk Machine (Astérix funk) (3:30)
Big Ali feat. Loïs Andrea

3. Dollaly (3:06)
Hakimakli

4. Supernatural Funky Fresh (4:01)
Eight



ORIGINAL SCORE (50:44)

5. Générique Début (4:52)

6. Asterix et Obelix (2:07)

7. "Mais nous Sommes
Romains!" (3:10)

8. En route vers Olympie (2:00)

9. Les Juges (0:41)

10. Dr. Mabus (2:12)

11. Bain Mousse-La Palestre (1:25)

12. Entraînement D'Alafolix (1:15)

13. Scène du Balcon (4:33)

14. Ouverture des Jeux
& Parade (2:24)

15. Congrès de Druides
& Idefix Cherche Panoramix (2:54)

16. Test du Coléoptère (1:25)

17. Course de Relais (0:54)

18. Lancer de Disque /
Alafolix et Humungus (1:49)

19. Brutus se Dope
et se Dégonfle (1:02)

20. Préparatifs de la
Course de Chars 1 (1:37)

21. Préparatifs de la
Course de Chars 2 (1:34)

22. La Galère (0:55)

23. Couronnement
et Banquet Final (2:05)

24. La Course de Chars (11:50)



25. Besoin de Rien, envie de toi (1:11)
Benoit Poelvoorde

 

TT 65:30

 
 

  • Hudbu složil: Frédéric Talgorn
  • Dirigoval: Frédéric Talgorn
  • Orchestrace: Frédéric Talgorn
  • Nahrál: The Philharmonia Orchestra of London
  • Nahráno v Air Studios, Lyndhurst Hall, London
  • Produkce: Frédéric Talgorn
  • Milan Records 2008 (302 066 820 2)
 

Hudba / Album

V pořadí již ve třetím hraném provedení příběhů Asterixe, Obelixe a ostatních neohrožených Galů, se hlavní hrdinové vydávají do Olympie, kde tamnější král přislíbil dát svou dceru za ženu tomu, kdo zvítězí v Olympijských hrách. Kromě Lovestorixe se však o princezninu přízeň uchází i zrádný Brutus v mezičase usilující všemi dostupnými prostředky o svržení/rozpuštění/otrávení svého tatíka Gaia Julia "Ave Já!" Caesara (Alain Delon). Galové tak musí nejen uspět ve všech sportovních disciplínách, ale současně ochránit tajemství lektvaru, zachránit opětovně uneseného Panoramixe ze spárů zrádných Římanů, čelit nařčením z doppingu a v samém závěru pak změřit síly s ostatními soutěžícími v závodě vozatajů.

Francouzský skladatel Frédéric Talgorn (*1961) na sebe poprvé upoutal pozornost již roku 1984 kdy vydal své první sólové album pod hlavičkou April Orchestra, který skladateli otevřelo řadu dveří a vedlo k jeho prvním filmovým zakázkám nepříliš valné úrovně jako EDGE OF SANITY, DELTA FORCE 2, LE BRASIER či ROBOTJOX. Po několikaletém balancování mezi hollywoodskou nadějnou krví a po marném čekání na projekt, který by mu mohl poskytnout příležitost předvést všechny atributy svého stylu, které prezentoval v rámci své spolupráce s britským hudebním nakladatelstvím DeWolfe Music, Talgorn v závěru 90. let opustil Spojené státy a vrátil se do Francie, kde v současnosti pracuje v průměru na dvou snímcích ročně. Talgorn začal na Asterixovi pracovat již na jaře roku 2007 a ve finále pro film složil okolo 65 minut hudby, jejíž nahrávání probíhalo v Londýně v létě minulého roku. Oproti předchozím dílům "hrané trilogie" se pak soundtrack dočkal jediného vydání, které kombinuje Talgornovu původní hudbu (cca 51 minut) s několika moderními songy, majícími přiblížit film mladému publiku (srovnatelně děsivý byl ostatně i poslední animovaný Asterix).

Talgorn ve své kompozici mísí dva rozličné hudební styly. Zatímco nejatraktivnější jsou pochopitelně četné fanfáry, jež doprovází jak přehlídku sportovců, pochody Římanů a další výpravné sekvence, většina alba bohužel náleží hravým momentům, které soundtracku ubírají na posluchačské atraktivnosti a jsou nejzásadnější překážkou možného nejvyššího hodnocení. Zatímco Galové jsou povětšinou definováni dřevěnými dechy, Římanům naopak přísluší četné fanfáry a sám Brutus je hudebně vykreslen jednoduchým rytmickým motivem, který je poprvé pouze naznačen ve skladbě Dr. Mabus a následně se objevuje i ve skladbách Scène du Balcon (respektive v jejím závěru), Lancer de Disque / Alafolix et Humungus, Brutus se Dope et se Dégonfle a Préparatifs de la Course de Chars 2. V hravých momentech Talgorn nabízí množství převážně rytmických motivů, které využívají jak dřevěné dechy, tak i smyčcové pizzicato a sólo na harfu.

Narozdíl od předchozích částí, které buď zohledňovaly galský původ hrdinů (první díl) či výpravné sekvence Starověkého Egypta (díl druhý), ASTERIX AUX JEUX OLYMPIQUES je poctou Miklósi Rózsovi, jehož orchestrační schémata Talgorn využívá především pak v četných fanfárách Římanů a samotné přehlídce sportovců, která je zjevnou poctou Rozsovu BEN HUROVI (konkrétně skladbě Parade of Charioteers, která byla svého času využita i jako jedna ze znělek Olympijských her). Mezi tyto sekvence patří již zmiňované vrcholné momenty alba, které tvoří skladby Bain Mousse-La Palestre, Ouverture des Jeux & Parade, Préparatifs de la Course de Chars 1, Préparatifs de la Course de Chars 2, Couronnement et Banquet Final a ve fragmentech finální La Course de Chars, v níž se vrací a variují v rychlém sledu všechny podstatné hlavní motivy. V těchto momentech Talgorn často využívá orchestr ve více rytmizované podobě a základními prvky jsou rytmické tahy hlubších smyčců, jejichž rytmus posléze přejímají trombóny, které jsou permanentně podkresleny rozličnými perkusemi.

Jedinou skladbu, která se výrazněji vymyká výpravnému a hravému stylu celkové nahrávky představuje Scène du Balcon, v níž se znovu objevuje milostné téma, které se (stejně jako většina ostatních) představilo již v úvodní Générique Début (která je bohužel ochuzena o filmové zvony). V této skladbě Talgorn nabízí mix čistých orchestrálních prvků se zjemňujícími atributy v podobě nenápadného smyčcového tremola, pizzicata, glockenspielu či klavíru. Milostné téma nenápadně graduje a plynule přechází mezi smyčcovou sekcí a sólem na flétnu až ke krátkému nástupu celého orchestru.

I navzdory četným temp-trackům, z nichž například Morriconeho SICILSKÝ KLAN zazní i ve finální verzi snímku a drobným momentům, kdy zůstal temp-track příležitostně patrný (gladiátorovská druhá polovina Préparatifs de la Course de Chars 1), představuje ASTERIX AUX JEUX OLYMPIQUES vynikající výpravnou kompozici, která kromě rozmáchlých momentů nabízí i vynikající milostné téma a množství vedlejších motivů, které zaznívají v průběhu CD pouze párkrát. Pokud vám podobné hravé soundtracky svědčí, s klidným svědomím zaokrouhlete výsledné hodnocení o jeden stupeň nahoru a ASTERIX AUX JEUX OLYMPIQUES považujte za povinný materiál. Pro ty ostatní toto album nabízí minimálně 20 minut vynikajícího čistě symfonického materiálu, který navazuje na tradice hollywoodské Golden age hudby a činí tak s grácií vlastní epických nefilmovým Talgornovým projektům...



LOKUTUS

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk *****

 

Tiež pozrite:

Mr. Magorium's Wonder Emporium 
 
Harry Potter and the Goblet of Fire 
 
BEN-HUR: A Tale of the Christ 
 

 


Artwork copyright (c) 2008 Pathé Renn Productions, review copyright (c) 2008 Petr Kocanda

TOPlist