Horton Hears a Who!
(John Powell)

 


1. Fall From Tree (1:06)

2. Cave of Destiny (0:32)

3. Jungle of Nool (0:47)

4. Horton Takes a Luxurious Bath (1:42)

5. Enter the Kangaroo (1:13)

6. Banana Wars (1:03)

7. Saved (2:22)

8. Into Whoville /
Breakfast with the Mayor (3:04)

9. Club Nool (1:41)

10. The Town Council (1:13)

11. Hello (2:17)

12. Dr. Larue (1:17)

13. The Quest (1:36)

14. The Bridge Work (2:29)

15. Horton Dance! (0:24)

16. Handle with Care (1:21)

17. Bedtime (1:56)

18. Snow Day (1:18)

19. Morton Tells of the
Kangaroo's Duplicity (2:30)

20. Vlad Attack (1:54)

21. Power Grab (2:45)

22. Kite Flying Day (1:22)

23. Mountain Chase (2:08)

24. Clover Field Search (2:16)

25. Memory Game (1:04)

26. For the Children!!! (0:59)

27. Angry Mob (2:40)

28. Roping and Caging (1:03)

29. We are Here (1:04)

30. Symphonophone (1:12)

31. JoJo Saves the Day (2:22)

32. Hall of Mayors (1:31)

33. Horton Suite (6:52)

34. A Big Ending (0:53)

 

TT 59:56

 
 

  • Hudbu složil: John Powell
  • Dirigoval: Pete Anthony, Edie Lehmann Boddicker
  • Orchestrace: Pete Anthony, Jane Antonia Cornish, Rick Giovinazzo, Randy Kerber, Andrew Kinney, Kevin Kliesch, Dave Metzger, Conrad Pope
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Produkce: John Powell
  • Varese Sarabande 2008 (302 066 888 2)
 

Hudba / Album

John Powell má v posledních měsících napilno. Přibližně měsíc po akční sci-fi JUMPER do našich kin přichází jeho nový projekt HORTON HEARS A WHO!, jenž se svého uvedení dočkal prakticky souběžně s dramatem STOP-LOSS. Na Powellově itineráři se v současnosti vyskytují snímky HANCOCK, GREEN ZONE, BOLT a KUNG-FU PANDA, na které bude spolupracovat s Hansem Zimmerem. Při takové míře vytíženosti není divu, že skladatel nemůže všem svým projektům věnovat zaslouženou pozornost a přicházet s originálními a výraznými kompozicemi, jež by byly snadno odlišitelné jedna od druhé. Animovaný HORTON HEARS A WHO! vznikl na motivy dětské knížky amerického pohádkáře Dr. Seusse (HOW THE GRINCH STOLE CHRISTMAS), respektive druhého dílu volné série, které předcházel (nezfilmovaný) Horton Hatches the Egg. Ve druhém díle Horton náhodou objeví, že na malém zrnku prachu existuje celý malý svět Who-ville. Horton jeho obyvatele sice nevidí, ale dokáže s nimi komunikovat alespoň slovně, stává se jejich ochráncem a současně se snaží obyvatele přesvědčit, aby umožnili i ostatním členům džungle, aby je dokázali slyšet a dozvěděli se tak o jejich existenci. Hlasy hlavním postavám propůjčili Jim Carrey (Horton) a Steve Carell (starosta Who-ville).

Výsledný Powellův soundtrack je velmi záhy identifikovatelný jako skladatelovo dílo. Powell nabízí celou řadu základních hudebních motivů od poklidných, přes typické vzletné (JoJo Saves the Day) až po monumentální sbory, které přichází ke slovu ve skladbách jako Cave of Destiny, Mountain Chase, We are Here. Bohužel hlavní motiv se v první polovině alba objevuje pouze sporadicky a většina jeho variací zazní až v poslední třetině alba. Dost možná si jej tak při prvotním letmém poslechu ani nevšimnete. Nechybí ani hřebeny a rozličné další prvky, jež hudbě místy dodávají exotický nádech (Horton takes a Luxurious bath, Club Nool); rozličné saxofony, vibraphon, cemballo a další mírně zastaralé prvky (Enter the Kangaroo, Saved, Town Council) či svižné sólo na tubu, jež dokresluje Hortonovu těžkopádnost.

Powell do své hudby začleňuje rozličné elektronické prvky, jež imitují přírodní zvuky včetně bzučení hmyzu (Banana Wars, Horton Suite). K nejlepším sekvencím se však řadí momenty, v nichž skladatel rezignuje na prvoplánovou komiku a rozvíjí orchestrální prvky ve spojení s pěveckým sborem. K nejvydařenějším skladbám se tak řadí Mountain Chase, která začíná nenápadným vojenským bubnováním, ke kterému se záhy přidávají mužské hlasy vydávající rytmické slabiky, vokály ženské, jež následuje až morriconeovské sólo na trubku a postupně gradující sbor podkreslený tradičním orchestrem. Podobně potěšujících je i pár poklidných minut ve skladbách jako Horton Tells of the Kangaroo's Duplicity a Clover Field Search, v nichž Powell využívá smyčce, glockenspiel a sóla pro flétnu a klarinet. Bohužel podobně ucelené momenty jsou v menšině a hudba velmi často střídá svůj styl a přechází od poklidných momentů až k čistě efektnímu hravému třeštění.

O tom, že bude HORTON HEARS A WHO! solidně fungovat s obrazem nemůže být sporu. Hudba ve spojení s obrazem plní svou prvotní funkci na výbornou a dodává dobrodružstvím roztržitého slona jistou (byť poněkud lacinou) komickou rovinu. Při samostatném poslechu a stávající kompilaci (CD je při hodinové délce rozděleno na 34 krátkých skladeb) album ještě více upozorňuje na svou vlastní útržkovitost a svým mickeymousingem působí nejen na poslech velmi obtížně, ale nezřídka až nesnesitelně. I když HORTON HEARS A WHO! nepostrádá několik málo poklidných minut, tyto sekvence jsou rozkouskovány na pouze několik vteřin dlouhé úseky rozeseté v průběhu celého alba, které tak sice funguje solidně ve svých dílčích momentech, ale při samostatném uceleném poslechu postrádá nezbytnou návaznost a nabízí tak poslech pouze pro otrlé Powellovy fanoušky...


P.S.: Výsledné hodnocení je v HORTONově případě komplikovanější. I když se jedná o jeden ze zajímavějších Powellových "animovaných soundtracků" od "rozpadu" jeho spolupráce s Harrym Gregson-Williamsem, díky své rozháranosti nedosahuje na plné 3* hodnocení a blíží se spíše hranici mírného podprůměru. Pokud vám však podobné komediální třeštění vyhovuje, je dost dobře možné, že se HORTON HEARS A WHO! stane evergreenem vašich kolekcí a můžete tak výsledné hodnocení s klidem zaokrouhlit o jeden stupeň nahoru.



LOKUTUS

 
Hudba ***    Album **    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Mr. Magorium's Wonder Emporium 
 
Dennis the Menace 
 
Bee Movie 
 

 


Artwork copyright (c) 2008 20th Century Fox, review copyright (c) 2008 Petr Kocanda

TOPlist