Speed Racer
(Michael Giacchino)

 


1. I Am Speed (0:37)

2. World's Best Autopia (1:15)

3. Thunderhead (3:07)

4. Tragic Story of Rex Racer (4:49)

5. Vroom and Board (3:38)

6. World's Worst Road Rage (2:41)

7. Racing's In Our Blood (1:52)

8. True Heart of Racing (4:05)

9. Casa Cristo (4:02)

10. End of the First Leg (2:20)

11. Taejo Turns Trixie (1:37)

12. Bumper to Bumper,
Rail to Rail (3:07)

13. The Maltese Ice Cave (2:04)

14. Go Speed, Go! (1:24)

15. He Ain't Heavy (1:45)

16. 32 Hours (3:49)

17. Grand Ol' Prix (6:13)

18. Reboot (3:08)

19. Let Us Drink Milk (4:33)

20. Speed Racer (4:21)

 

TT 60:26

 
 

  • Hudbu složil: Michael Giacchino
  • Dirigoval: Tim Simonec
  • Orchestrace: Tim Simonec, Peter Boyer, Richard Bronskill
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Produkce: Michael Giacchino
  • Varese Sarabande 2008 (VSD-6898)
 

Hudba / Album

Po pěti letech, které uplynuly od uvedení posledního dílu trilogie MATRIX, pracovali bratři Wachovští pouze na snímku V FOR VENDETTA, který vznikl dle jejich scénáře a v jejich produkci. Jejich návrat k filmové režii tak byl vyhlížen jak s očekáváním, tak i s obavami a první trailery dávaly tušit, jakým směrem se jejich nový projekt bude ubírat a je na každém divákovi rozhodnout, zda-li bude tento přebarvený závodní snímek milovat či nenávidět.

Ohledně hudby byl osloven Michael Giacchino, který na soundtracku pracoval v mezidobí mezi jednotlivými částmi čtvrté série seriálu LOST a dostal tak znovu příležitost pracovat ve více volnějším a stylizovanějším duchu jako naposledy u svých animovaných projektů RATATOUILLE a především THE INCREDIBLES, které SPEED RACER velmi připomíná stylem využitého orchestračního spektra. Skladatel po většinu času eliminuje vřeštící trubky, ale současně se vrací tentokrát do 70. let a nechybí tak ani četné basové kytary, jazzové a dřevěné perkuse (i bonga) využité ve velmi hektickém tempu. Všechny tyto perkusní a dobové prkvy jsou využity jako pouhý podklad pro tradiční orchestr s rozšířenou perkusní a dechovou sekcí, ve které občas není problém objevit stylové odkazy k předchozím větším Giacchinovým kompozicím (LOST a MISSION: IMPOSSIBLE 3 nevyjímaje).

Největším rozdílem oproti THE INCREDIBLES je monumentalita a pěvecké sbory, které Giacchino poprvé využívá v závěru skladby Tragic Story of Rex Racer a dále se většího prostoru dočkají ve skladbách Casa Cristo, The Maltese Ice Cave, Rebout a ve finálové Let us Drink Milk. V Giacchinově filmové tvorbě je něčím zcela novým i etnický vokál, který pouze nenápadně dokresluje skladbu Tragic Story of Rex Racer (s etnikou Giacchino již získal četné zkušenosti v průběhu práce na seriálu ALIAS). O poznání stylovějšího provedení se dočká v jedné z vrcholných skladeb alba: Casa Cristo. K nejlepším sekvencím se řadí momenty, kdy skladatel kombinuje hrdinský orchestr s pěveckými sbory, se kterými sice získal bohaté zkušenosti v rámci své videoherní tvorby (Medal of Honor: Frontline a Secret Weapons Over Normandy), ale u svých filmových projektů je zatím neměl příliš příležitostí využít. Srovnatelně potěšujících je i několik poklidných momentů v typickém Giacchinově stylu známém z LOST či dramatu THE FAMILY STONE, které zazní ve skladbách Racing's in our Blood, He Ain't Heavy.

Vyloženě dramatických momentů album nabízí velmi málo (World's Worst Road Rage, True Heart of Racing, The Maltese Ice Cave) a i v těch nejintenzivnějších sekvencích (s výjimkou Grand Ol' Prix) však není třeba brát hudbu přespříliš vážně a spíš než k MATRIXu se skladatel odkazuje k nadsázce ranných bondovek. Většina hudby je velmi odlehčená až komediálně ztřeštěná, čímž by mohla odradit některé potenciální posluchače. V převažujících hravějších momentech skladatel využítá i nenápadné saxofony, trubky s dusítkem, svižné smyčcové pizzicato a nenápadnou elektroniku, která svým stylem připomene Alexandra Desplata (úvod Vroom and Board). Většina těchto sekvencí je však plně podřízena obrazu a bez jeho znalosti hudba poněkud ztrácí přehlednost a není tak zcela možné její plné docenění.

Pokud pro vás THE INCREDIBLES představovali jeden z nejlepších soundtracků roku 2004, věnujte rozhodně SPEED RACERovi plně zaslouženou pozornost. Pokud pro vás byli naopak THE INCREDIBLES přespříliš hektičtí, SPEED RACER se sice odvíjí v podobném "dobovém" duchu, ale jejich styl je obohacen o monumentálnější prvky, díky nimž je o poznání přístupnější na samostatný poslech než jeho předchůdce. Nechybí ani krátké ozvěny původního televizního seriálu ze 60. let.


LOKUTUS

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

M:i:III 
 
Alias: Season 1 
 
Star Wars: Episode II - Attack of the Clones 
 

 


Artwork copyright (c) 2008 Warner Bros., review copyright (c) 2008 Petr Kocanda

TOPlist