El Orfanato
(Fernando Velázquez)

 


1. Prólogo (2:32)

2. Créditos (1:07)

3. Una Luz Mágica (1:22)

4. El Juego del Tesoro (1:55)

5. Un Día de Fiesta (4:38)

6. Atropello (1:54)

7. Tomás (2:10)

8. Dos Kilillos (2:03)

9. Una Regresión (4:53)

10. Crea, Entonces Verá (2:19)

11. Sola en la Casa (3:31)

12. La Casita de Tomás (5:00)

13. Reunión y Final (3:59)

14. Créditos Finales (4:41)

15. Propuesta Inicial (Maqueta) (2:21)

16. Tema Principal (Coro) (3:01)

 

TT 47:26

 
 

  • Hudbu složil: Fernando Velázquez
  • Dirigoval: Fernando Velázquez
  • Orchestrace: Fernando Velázquez
  • Nahrál: The Bulgarian Symphony Orchestra, Kup Taldea 2007
  • Nahráno v Radio Nacional de Bulgaria: Studio 1 / Colegio Esclavas del Sagrado Corazón
  • Produkce: Juan Antonio Ross
  • Rhino (Spain) 2007 (5144250582)
 

Hudba / Album

Španělský horor EL ORFANATO svým stylem navazuje na módní vlnu duchařských snímků, kterou odstartoval M. Night Shyamalan s THE SIXTH SENSE. Snímek, vzniklý v produkci Guillerma Del Tora, vypráví o Lauře (vynikající(!) Belén Rueda), která se 30 let po své adopci vrací s manželem do sirotčince, aby jej znovu uvedla do provozu. Spolu s nimi přichází i jejich těžce nemocný malý syn, který si v domě rychle nachází imaginární přátele. Jednoho dne ale malý Simon zmizí a Laura musí v zájmu záchrany synka přehodnotit své přesvědčení (a vše, co napovídá zdravý rozum o existenci života po smrti) a současně tak odhalit děsivé tajemství skrývající se ve zdech staré budovy. Kromě navazování na četné žánrové snímky let nedávno minulých je možné v EL ORFANATO najít citace klasického POLTERGEISTA (kterého snímek připomene zdaleka ne jen fascinující parapsychologickou sekvencí: Una Regresión), ale i odkazy k Peteru Panovi.

Rok po Del Torově podobně stylovém mixu pohádky, hororu a dramatu EL LABERINTO DEL FAUNO dostal v případě EL ORFANATO svou největší dosavadní příležitost v současnosti teprve 31 letý Fernando Velázquez. Skladatel, který začínal jako hráč na violoncello v řadě orchestrů a hudební vzdělání získal na konzervatořích ve Francii i Španělsku, se ve své domovině již vypracoval na špičku nastupujících skladatelů v žánru hororu. EL ORFANATO však představuje první projekt, který se stal nejen známým i mimo hranice jeho rodné země, ale i prvním jeho na CD vydaným soundtrackem. Do našich končin by měl tento snímek dorazit začátkem srpna - rok a čtvrt po své premiéře na festivalu v Cannes.

Základem Velázquezovy kompozice je velmi melodický hlavní motiv, který svým stylem připomene žánrové kompozice z přelomu 70. a 80. let - včetně děl Jerryho Goldsmithe (REINCARNATION OF PETER PROUD, THE OTHER, THE OMEN či PSYCHO 2 a již zmiňovaný POLTERGEIST), Lala Schifrina (AMITYVILLE HORROR), Jamese Hornera (THE HAND) či snímku THE CHANGELING, pod nímž se podepsali Ken Wannberg, Howard Blake a Ray Wilkinson. Stejně jako v dílech Velázquezových předchůdců, i v EL ORFANATO je však hlavní téma využito ve svých poklidných variacích především ze začátku a v samotném závěru snímku (skladby Prólogo, Dos Kilillos, Reunión y final a Créditos Finales). K jeho nejlepším variacím patří poslední dvě jmenované skladby, v jejichž průběhu je téma rozvíjeno od nenápadných sólových prvků (hoboj, harfa) až po nástup celého symfonického orchestru a smíšeného pěveckého sboru (který má o poznání větší prostor ve skladbě Créditos Finales). Jako bonus jsou na CD obsaženy i dvě verze hlavního tématu v čistě sborovém (Tema Principal (Coro)) a smyčcovém podání s nenápadným klavírním sólem (Propuesta Inicial (Maqueta)). Ve zbytku kompozice zaznívá ústřední téma sice v četných sólových variacích, ale je redukováno na pouhé fragmenty v rámci vysoce dramatické kompozice.

Více prostoru než hudbě lyrické je pochopitelně věnováno dramatickým sekvencím, v nichž Velázquez pracuje převážně se smyčcovou sekcí a nechybí ani sólo na violoncello (závěr skladby Sola en la Casa). Smyčcová sekce je vrstvena do několika menších skupin, které se rozličně prolínají. Zatímco hlubší smyčce představují nervózní tremolo, smyčce vyšší jsou využity pro táhlé disharmonické (a svou výškou nepatrně odlišné) tóny. Tento poměr se však v rozličných fázích nahrávky obrací a skladatel tak využívá nervózní vyšší smyčce, které jsou pouze nenápadně doplněny o táhlé tóny lesních rohů či fagotů. Žesťová sekce je v průběhu nahrávky redukována na minimum a kromě táhlých tónů je využita pouze ve vrcholných dramatických momentech či jako rytmický prvek v úvodních sekvencích kompozice. Stylu nahrávky se vymykají skladby El Juego del Tesoro a Sola en la Casa, v nichž Velázquez naopak nabízí rychle se obměňující segmenty v rámci dechové sekce, ke kterým se postupně přidávají další a další dechové nástroje, jež se prolínají s rytmickými hlubšími smyčci a táhlými tóny smyčců vyšších, jež prezentují fragmenty hlavního tématu. K nejvydařenějším dramatickým sekvencím se řadí skladby Créditos, Un Día de Fiesta, Atropello, Tomás, Una Regresión, Sola en la Casa či La Casita de Tomás.

Po řemeslné stránce se Velázquezově kompozici nedá zhola nic vytknout a technická prezentace nahrávky je rovněž na vynikající úrovni. Je sice škoda, že album je ve své délce relativně střídmé a prezenzuje přibližně 60% z celkové nahrávky, ale při samostatném poslechu obstojí na výbornou a neopomíjí žádnou podstatnou sekvenci. I ve svých dramatických okamžicích nabízí Velázquez kompozici, která je nejen velmi zajímavá texturálně, ale je rovněž stmelována variacemi mimořádně půvabného hlavního tématu a výrazným rytmem v některých "akčnějších momentech". Jedinou nevýhodou zůstává velmi špatná dostupnost, ale kdo bude chtít, dozajista si dokáže tento malý klenot (a důkaz, že řada z nejzajímavějších současných kompozic vzniká ve Španělsku) obstarat ve formátu dle své libosti...



LOKUTUS

 
Hudba *****    Album ****    Zvuk *****

 

Tiež pozrite:

Rudy 
 
The Omen 
 
Pan's Labyrinth 
 

 


Artwork copyright (c) 2007 Telecinco / Warner Bros. Spain, review copyright (c) 2008 Petr Kocanda

TOPlist