Flash of Genius
(Aaron Zigman)

 


1. The Warehouse (1:06)

2. Mustangs (1:39)

3. Drive To Previc's (1:32)

4. Back Home (1:54)

5. Pray For Rain (1:16)

6. Losing It (5:00)

7. Dennis Returns (1:29)

8. Get Out (0:40)

9. Testimony Montage (0:52)

10. Take The Deal (0:44)

11. It's Not Over Yet (2:22)

12. Breakup (2:11)

13. Patent Library (0:37)

14. Make Another Kid (1:09)

15. The Diner (1:57)

16. It's Alive (1:07)

17. Phylis & Jean (1:00)

18. The Porch (1:11)

19. The Letter (0:48)

20. Dafao's Final Offer (0:41)

21. Last Pill (0:38)

22. Piece Of Crap (0:37)

23. The Verdict (2:42)



BONUS TRACK

24. Vis Vitae (9:43)

 

TT 43:25

 
 

  • Hudbu složil: Aaron Zigman
  • Dirigoval: Aaron Zigman
  • Orchestrace: Jerry Hey, Aaron Zigman
  • Nahráno v Abbey Road Studios, London
  • Vis Vitae nahráno v The Newman Scoring Stage, 20th Century Fox
  • Produkce: Aaron Zigman
  • Varese Sarabande 2008 (302 066 933 2)
 

Hudba / Album

Drama FLASH OF GENIUS vypráví na základě skutečných událostí o střetu obyčejného člověka s velkou korporací. Robert Kearns (Greg Kinnear) pracoval jako profesor na jedné vysoké škole na americkém středozápadě. Svůj život trávíl nejen péčí o početnou rodinu, ale současně kutal ve své dílně, kde přivedl na svět jakési záhadné udělátko, které se mělo stát nedílnou součástí motorů automobilů po celém světě. V dobré víře svůj vynález svěřil jedné automobilce a očekával tučný šek, který však nepřicházel. Robert tak sebral veškeré své úspory a rozhodl se na vlastní pěst uvést do pohybu pomalu pracující soukolí spravedlnosti... Hudbu k snímku složil v posledních letech mimořádně pilný Aaron Zigman.

Vzhledem ke skladatelově současné vytíženosti je až překvapivé, nakolik variabilní je výsledná kompozice, na které Zigman opět nápady v žádném ohledu nešetřil. Album pokrývá celou škálu hudebních stylů od jazzově laděných momentů, přes sekvence dojemné, rytmicky chytlavé (vynikající skladba Pray for Rain v podání skupiny fléten) i rozverné. Nechybí ani občasné vzedmutí celého orchestru (The Verdict) a několik seriózních dramatických skladeb (Mustangs, Losing It, It's not over yet). K originálním nápadům se řadí využití zastaralého zvuku Hammonodových varhan (Back Home, Get Out, Breakup, The Diner, Piece of Crap), které jsou však využity jako pouhý doplněk zvukového spektra. O poznání více prostoru přísluší rozličným sólovým nástrojům, mezi nimiž nechybí obvyklý zigmanovský klavír (ve skladatelově osobním podání), sólová trubka (The Warehouse, Breakup), harfa (jazzově laděná Drive to Previc's) či rozličné formy strun. Všechny tyto dílčí podružné aspekty by mohly za jiných okolností fungovat jako ideální základ pro celé kompozice - v případě některých vedlejších témat je obzvlášť škoda, že tyto vynikající skladby (The Warehouse, Back Home, Pray for Rain) zazní v průběhu CD pouze ojediněle a v dalších variacích se již nevrací.

Vzhledem ke střídmé délce alba nabízí FLASH OF GENIUS rovněž unikátní příležitost k seznámení se Zigmanovou koncertní tvorbou, kterou zastupuje bonus track Vis Vitae, jehož nahrávání se zúčastnila skupina členů The Hollywood Studio Symphony v sestavě: smyčcový kvartet, klavír, flétna, hoboj a klarinet. Narozdíl od lineární kompozice představuje Vis Vitae značně komplikovanou skladbu, v níž Zigman využil rovněž i některé fragmenty hlavního tématu (viz např. The Warehouse či Take the Deal). Tyto základní tonální témta jsou však transmutována prakticky k nepoznání.

FLASH OF GENIUS představuje v podstatě typickou Zigmanovu soudobou kompozici. I když se jedná spíše o nenápadný (byť stylově i tématicky velmi pestrý) podklad filmového obrazu, který postrádá angažovanost nejlepších Zigmanových prací pro snímky jako THE NOTEBOOK, FLICKA či BRIDGE TO TERABITHIA, stále se řadí k nejlepším autorovým dílům posledních let. Naopak drobnou slabinu kompozice představuje její vlastní uspořádání. Výsledné album obsahuje celkem 23 skladeb (nepočítaje Vis Vitae), z nichž se jen pouhá hrstka alespoň přibližuje hranici dvou minut, zatímco řada dalších nedosahuje hranice jedné minuty. I když Zigman nabízí celou řadu hudebních motivů a výsledné album tak v žádném případě nenudí, jako ucelený poslech nefunguje příliš dobře. Právě zásluhou uspořádání alba, stylové pestrosti a střídmosti délky celé kompozice se tak celá řada hudebních motivů i stylů nestihne rozvinout v takové míře, v níž by díky své nesporné kvalitě zasluhovala.



Lokutus

 
Hudba ****    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Charlie Wilson's War 
 
Bridge to Terabithia 
 
Gone Baby Gone 
 

 


Artwork copyright (c) 2008 Spyglass Entertainment, review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist