Inkheart
(Javier Navarrete)

 


1. Front Titles (3:17)

2. Mo Runs Away (4:40)

3. Abandonment (3:22)

4. Hostages (2:45)

5. Ellinor Remembers (3:01)

6. To the Castle (2:07)

7. Mo's Secret (2:10)

8. Bandits (2:19)

9. Dejected Dustfinger (3:36)

10. The Escape (3:26)

11. Fenoglio Remembers (3:41)

12. Off to the Coast (2:06)

13. Jugglers (2:46)

14. Rooftops (2:11)

15. Incarcerated (3:21)

16. The Plot (2:46)

17. Dustfinger Escapes (2:49)

18. Creatures Return Home (4:45)

19. Dustfinger Disappointed (3:11)

20. Meadows (3:12)

21. My Declaration (3:55)
performed by Eliza Bennett

 

TT 65:26

 
 

  • Hudbu složil: Javier Navarrete
  • Dirigoval: Nicholas Dodd
  • Orchestrace: Nicholas Dodd
  • Produkce: Javier Navarrete
  • New Line Records 2008 (iTunes exclusive)
 

Hudba / Album

Javier Navarrete se po úspěchu své kompozice pro Del Torův snímek EL LABERINTO DEL FAUNO postupně prosazuje i na západní straně Atlantického oceánu. I když jeho předchozí západní projekt, MIRRORS, nabídl ryze konvenční žánrovou kompozici, u jeho nejnovějšího soundtracku INKHEART se skladatel vrací k žánru, který mu přinesl pozornost soundtrackových fanoušků i kritiky po celém světě. Dobrodružná fantasy INKHEART Iana Softleyho (K-PAX), vzniklá na motivy populární knížky Cornelie Funke, je v pořadí již třetím projektem, ve kterém letos vytvořil hlavní roli Brendan Fraser, kterého ve vedlejších rolích doplňují Paul Bettany, Helen Mirren, Andy Serkis, Jim Broadbent či Sienna Guillory. Mo Folchart (Fraser) dokáže "vyčíst" do běžného smrtelného světa postavy z knih. Zdaleka nejzlotřilejší z nich je Capricorn (Serkis), který dojde k závěru, že jedinou cestou jak získat Mo-eovy schopnosti pro své zlotřilé plány, je využít jeho dceru jako rukojmí. Mo tak musí nejen s pomocí veškerého svého příbuzenstva, ale i řady pohádkových postav, zabránit zlotřilému diktátorovi, který s jeho pomocí uprchl z knihy Inkheart, v dosažení svých cílů a uvést tak vše do dávno ztracené rovnováhy.

Základem nové Navarretovy kompozice je krystalicky čistý symfonický orchestr, jemuž vévodí četná sóla pro klavír, strunné i dechové nástroje a množství perkusí, které dominují dramatičtějším skladbám, v nichž se k orchestru přidává i mužský pěvecký sbor. Naopak sbor smíšený je využit ve výpravnějších momentech (např. Front Titles, To the Castle a Meadows), které však představují pouhý zlomek kompozice. Nechybí ani rozličné zvonky, cemballo, sólo na harfu či samostatný vokál, které zjemňují kompozici v jejich nejkřehčích (Front Titles, Abandonment, Ellinor Remembers, Dejected Dustfinger a Dustfinger Disappointed) či hravých (Penoglio Remembers) okamžicích. Všechny tyto atributy skladatel již úspěšně předvedl ve svém EL LABERINTO DEL FAUNO. V případě INKHEART je však řada těchto orchestračních postupů využita v o poznání pohádkovějším kabátě, který sice pravidelně získává temnější podtóny (k nejlepším dramatickým skladbám se řadí The Escape, závěr Incarcerated a Creatures Return Home), ale současně nabízí i řadu poklidných nástupů smyčcové sekce, které řadí INKHEART k dosavadním nejkouzelnějším autorovým dílům. V rámci dramatické roviny kompozice vévodí mohutné žestě, které doplňují údery do hlubokých kláves klavíru, rozličné perkuse a rychlé tahy smyčců - v tomto ohledu kompozice nejvíce připomene například skladbu El Que No Es Humano z EL LABERINTO DEL FAUNO.

Nejvýraznější výtku, kterou je možné na Navarretovu adresu opět směřovat, představuje absence výraznějších okamžiků, které by dokázaly ozvláštnit okolní masu hudby. Album sice nabízí celou škálu hudebních stylů a nevyhýbá se ani velmi chytlavým etnickým sekvencím (Hostages, Bandits, Jugglers), ale pouze zřídka setrvá v některém z těchto dílčích stylů dostatečně dlouho, aby se stihl daný aspekt kompozice dostatečně rozvinout a výsledné album tak působí lehce roztěkaným dojmem. INKHEART nabízí solidní kompozici, která dozajista potěší fanoušky ostatních tradičně tematicky umírněných kompozic svého minimalisticky založeného autora. Při pohledu na tento snímek by však bylo obvyklé očekávat cosi víc než sice dramaticky funkční, ale přesto nepříliš výrazný podklad filmového obrazu. Bylo by tak dozajista mnohem zajímavější slyšet, jak by si s podobně atraktivním projektem poradil Navarretův o pár generací mladší krajan Fernando Velázquez (EL ORFANATO), který na svou srovnatelnou mezinárodní příležitost stále čeká...



LOKUTUS

 
Hudba ***    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

The Spiderwick Chronicles 
 
The Golden Compass 
 
Pan's Labyrinth 
 

 


Artwork copyright (c) 2008 New Line Cinema, review copyright (c) 2008 Petr Kocanda

TOPlist