Revolutionary Road
(Thomas Newman)

 


1. Route 12 (2:23)

2. Picture Window (1:17)

3. The Bright Young Man (3:31)

4. Hopeless Emptiness (1:27)

5. Unrealistic (2:49)

6. Count Every Star (2:53)
Performed by The Ravens


7. Simple Clean Lines (1:32)

8. Speaking of Production
Control (1:06)

9. Golden People (2:08)

10. Night Woods (4:53)

11. Crying in the Chapel (3:02)
Performed by The Orioles


12. April (9:34)

13. A Bit Whimsical (1:32)

14. Revolutionary Road
(End Title) (4:54)

15. The Gypsy (2:46)
Performed by The Ink Spots

 

TT 45:50

 
 

  • Hudbu složil: Thomas Newman
  • Dirigoval: Thomas Newman
  • Orchestrace: J.A.C. Redford
  • Produkce: Thomas Newman
  • Nonesuch Records 2008 (517387)
 

Hudba / Album

Depresivní drama REVOLUTIONARY ROAD vzniklo na motivy románu Richarda Yatese, který vypráví v dobovém hávu poloviny 50. let příběh manželské dvojice vychovávající dvě děti. Svou nudnou rodinnou existenci a nenaplněné umělecké ambice se proto rozhodnou oživit přestěhováním do Francie a zbavit se tak rutiny, kterou skýtá jejich automatizovaný život na předměstí. Původní jednoduchý plán se však začíná velmi rychle komplikovat... Zdánlivě nefilmovatelný román se stal dalším triumfem jak pro režiséra Sama Mendese, tak především i pro dvojici hlavních představitelů: Leonarda diCapria a Kate Winsletovou. Stejně jako v případě předchozích režisérových snímků obstaral původní hudbu opět Thomas Newman, jehož kompozice je příležitostně prokládána výběrem písní, které přibližují danou historickou epochu, kterou rovněž pomáhají definovat, i když v celkovém vyznění snímku nehraje jeho dobové zasazení pražádnou roli.

Vzhledem k civilnímu vyznění filmu, až divadelně omezenému vyprávění na komorní prostředí a dvojici hlavních představitelů, je rovněž i Newmanova původní hudba velmi umírněná a po většinu filmu jen stěží postřehnutelná. Základem nahrávky je sólový klavír, který je podkreslen dalšími typickými newmanovskými atributy v podobě občasných strun, táhlých tónů smyčců a nenápadné elektroniky. Tradiční orchestr je redukován převážně na smyčcovou sekci, která přejímá klavírní hlavní téma především v samém závěru snímku ve finále skladby April a Revolutionary Road (End Titles). Díky své kombinaci těchto prvků (i jejich občasné elektronické úpravě) získává hudba mnohdy až snově hypnotický nádech a řadí se tak k ryze typickým Newmanovým dílům. Svou složitou rytmikou v některých skladbách (velmi komplikovaná The Bright Young Man v podání dvojice klavírů) Newman navazuje na svou AMERICAN BEAUTY - podobnost však leží pouze v mezích orchestrace a typického Newmanova zvuku, kterého se ani po letech skladatel není schopen zcela zbavit. I když v některých okamžicích kompozice klade Newman důraz na pouze některé výše zmíněné atributy (kombinace strun a smyčců či elektronika), tyto sekvence tvoří pouhé zlomky skladeb a vždy se následně vrací ke svému typickému klavíru, který zazní s pouze minimální obměnou v podstatné většině skladeb.

REVOLUTIONARY ROAD je jedním z nesporných filmových vrcholů roku 2008, ale tento snímek neposkytl Newmanovi dostatek prostoru ke zkompování čehokoliv jiného než dalšího ryze typickýho minimalistického soundtracku se všemi klady i zápory, které k tomuto označení patří. Pokud se vám podobný snový styl zamlouvá, tento počin se ve vaší kolekci dozajista neztratí a výsledné hodnocení můžete směle zaokrouhlit o jeden stupeň nahoru. Pokud jsou pro vás naopak zajímavější některé symfoničtější autorovy kompozice, bude lepší se REVOLUTIONARY ROAD raději vyhnout obloukem a sáhnout po loňském, o poznání pestřejším a posluchačsky vděčnějším WALL-E.



LOKUTUS

 
Hudba ***    Album **    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

In the Valley of Elah 
 
Good Bye Lenin! 
 
Wall-E 
 

 


Artwork copyright (c) 2008 Dreamworks SKG, review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist