Psycho II
(Jerry Goldsmith)

 


1. The Murder (0:57)
Composed by Bernard Herrmann


2. Main Title (1:37)

3. Don't Take Me (4:48)

4. Mother's Room (4:01)

5. It's Not Your Mother (5:11)

6. New Furniture (2:04)

7. The Cellar (4:02)

8. Blood Bath (3:37)

9. End Title (4:13)

 

TT 31:10

 
 

  • Hudbu složil: Jerry Goldsmith
  • Dirigoval: Jerry Goldsmith
  • Orchestrace: Arthur Morton
  • Produkce: Jerry Goldsmith
  • Varese Sarabande 1983 (VSD-5252)
 

Hudba / Album

Roku 1983 připadl Jerrymu Goldsmithovi nelehký úkol navázat na kompozici Bernarda Herrmanna pro legendární snímek Alfeda Hitchcocka PSYCHO z roku 1960. Herrmann svou kompozici vystavěl pouze na smyčcové sekci, která byla zvolena nejen díky bohatému výrazovému rejstříku, ale současně i svou černobílostí ladila s Hitcockovým filmem. Volné pokračování upadlo do dnešních dní již v zapomění, i když se v žádném případě nejedná o špatný snímek - jeho problém leží především ve srovnání s nedostižným originálem. PSYCHO 2 sleduje opět postavu Normana Batese (Alan Perkins), který je po 22 letech propuštěn z ústavu pro duševně choré a znovu se tak ujímá svého motelu. Jeho propuštění však příliš netěší sestru jeho někdejší oběti Lilu Loomisovou (Vera Milesová), která je stůj co stůj rozhodnuta dostat Normana zpět do blázince. První mrtví tak na sebe nenechají dlouho čekat a do hry záhy vstupuje opět i Normanova matka (tentokrát ta vlastní). Oběťmi se ale nestávají návštěvníci Batesova motelu, ale Norman sám...

V zájmu návaznosti na Herrmannův originál klade i Goldsmith značný důraz na smyčcovou sekci, která tvoří základ většiny kompozice. Narozdíl od Herrmanna však Goldsmith zkomponoval i lyrické téma pro Normana Batese, jehož základ je tvořen sólovým klavírem, harfou a elektronickým zvukem (jenž připomene mix flétny, hvízdání a thereminu), ke kterým se teprve pozvolna přidává decentní smyčcová sekce. Svým poklidným lyrismem toto téma kontrastuje se zbytkem kompozice, kterým se prolíná jen ve svých občasných fragmentech a náznacích. Goldsmith rovněž využívá i nenápadné elektronické prvky, které občas hudbě dodávají až snový nádech (New Furniture) či přispívají k působivosti vražedných sekvencí (The Cellar, Blood Bath). Pro úvodní prolog snímku, který tvoří sprchová scéna z prvního dílu, Goldsmith nově nahrál Herrmannovu agresivní vražednou hudbu využívající rychlé tahy vysokých smyčců. Stejně jako Herrmann, i Goldsmith při nahrávání využil mikrofony vytočené na maximální možnou hlasitost, čímž vzniká specifické echo a zvuk je mírně zkreslený - Goldsmithova nová nahrávka Herrmannova materiálu tak až do dnešních dní představuje pravděpodobně nejvěrnější nové provedení originálu.

Téma Normana Batese zaznívá ve svém plném provedení pouze v rámci úvodních a závěrečných titulků (Main Title, End Title) a ve větší míře rovněž i v rámci skladeb Don't take me a New Furniture. Zbytek kompozice připadá dramatickým sekvencím, v nichž Goldsmith využívá spíše atmosférické plochy, kterým vévodí minimalisticky rozvíjené temné momenty v podání chladných tónů sólového klavíru, hlubokých smyčců a občasných dechů. Ve svých nejlepších místech (It's not your mother, Blood Bath) PSYCHO 2 připomene některé starší žánrové Goldsmithovy kompozice jako ALIEN či POLTERGEIST a v úvodu End Title naopak nabízí i zajímavé preview o dekádu později následujícího BASIC INSTINCT. Goldsmithova hudba je opět velmi komplikovaná a namísto herrmannovských rytmických motivů využívá spíše krátké nástupy jednotlivých nástrojových skupin (smyčce, dechy, žestě), které jsou podkresleny táhlými tóny hlubších smyčců a éterických zvuků nenápadné dobové elektroniky.

Vzhledem k rozsahu Goldsmithovy tvorby v tomto žánru představuje PSYCHO 2 nepříliš originální, byť stále zajímavý soundtrack, jenž se bohužel dočkal vydání jen ve značně okleštěné podobě. Výsledné album bohužel nabízí pouze přibližně polovinu hudby obsažené ve filmu. Z celé řady nevydaných sekvencí se k nejzajímavějším řadí některé další variace Batesova tématu, ale i četné tajuplné sekvence, v nichž Goldsmith využíval občasné náznaky Herrmannových smyčcových motivů z původního snímku. Současná tržní cena tohoto titulu (blížící se hranici 100 USD) je tak v největší míře zapříčiněna jeho špatnou dostupností, ale i nezbytností pro rozsáhlou skupinu Goldsmithových fanoušků. V kontextu kvality prezentace nahrávky vs. její tržní hodnota tak bude pro většinu posluchačů přínosnější sáhnout buď po Herrmannově originálu či některé ze slavnějších Goldsmithových kompozic v podobném stylu a nebo vyčkávat dokud se nezmění politika Universal Pictures ohledně vydávání re-edic titulů ze svých archivů...



LOKUTUS

 
Hudba ****    Album ***    Zvuk ***

 

Tiež pozrite:

Psycho 
 
Chinatown 
 
Basic Instinct 
 

 


Artwork copyright (c) 1983 Universal Pictures, review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist