Capricorn One
(Jerry Goldsmith)

 


1. Main Title (1:12)

2. Abort 1 (1:30)

3. Abort 2 (0:32)

4. Capricorn Control (0:25)

5. Mars (1:18)

6. Docking (2:47)

7. Working Overtime (0:43)

8. We Have Landed (0:58)

9. The Message (3:51)

10. Kay's Theme [Trio Source] /
Elliot is Missing (3:38)

11. The Letter (2:54)

12. Break Out (5:04)

13. The Desert (0:28)

14. Bedtime Story (2:32)

15. The Helicopters (1:04)

16. Hide and Seek (1:22)

17. No Water (2:45)

18. Flare No. 1 (0:26)

19. The Long Climb /
Flare No. 2 (3:51)

20. The Snake (3:32)

21. To Bru from Kay (1:46)

22. The Station (5:28)

23. The Celebration (1:40)

24. End Title (2:40)



BONUS TRACKS

25. Fanfare Source (0:11)

26. Breakout (3:04)
(LP Imitation)

 

TT 56:22

 
 

  • Hudbu složil: Jerry Goldsmith
  • Dirigoval: Jerry Goldsmith
  • Orchestrace: Arthur Morton
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Nahráno v MGM Studios, Culver City, CA
  • Produkce: Jerry Goldsmith
  • Intrada Records 1978 (Special Collection Volume 21)
 

Hudba / Album

Na přelomu 70. a 80. let byl tehdy začínající Peter Hyams jedním ze schopných žánrových režisérů, kteří ve svých projektech režírovali přední herecké hvězdy dané doby. Jeho příspěvek a současně i završení typického žánru konspiračního thrilleru 70. let - CAPRICORN ONE vypráví o triu astronautů, jejichž let na Mars je krátce před startem tajně přerušen, astronauté jsou potají odvedeni na zapadlou vojenskou základnu, kde následně simulují jak přistání na Marsu, tak i komunikaci se střediskem vesmírných letů v Houstonu. Jejich nedobrovolný pobyt se rychle chýlí ke svému konci, vše je ale zkomplikováno závadou tepelného štítu na skutečné (prázdné) raketě, který skončí nehodou. Celý svět tak má trio astronautů za mrtvé a ti se stávají živým a nepohodlným důkazem nákladného spiknutí, které mělo zachránit zkomírající vesmírný program... Hlavní role vytvořili James Brolin, O. J. Simpson a Sam Waterston. Reportéra, který je celému spiknutí na stopě, ztvárnil spolehlivý Elliot Gould a v jedné z malých rolí se mihne i Telly Savalas.

I když kvality Hyamsových filmů jsou značně rozkolísané, tento režisér vždy projevoval vytříbený vkus ve volbě skladatelů a v průběhu své kariéry spolupracoval nejen s Jerrym Goldsmithem, ale rovněž i Brucem Broughtonem, Davidem Shirem, Johnem Debneym, Markem Ishamem, Michaelem Smallem, Johnem Barrym či Davidem Arnoldem. Pro CAPRICORN ONE zkomponoval Goldsmith hudbu, která využívá rozsáhlou žesťovou sekci čítající 9 lesních rohů, 2 tuby a 4 trombony, které doplňují 4 preparované klavíry, xylofon, zvony, 2 harfy, 6 perkusistů a smyčcová sekce. Goldsmith rovněž využívá i další netradiční prvky, které zastupuje jak využítí rozličného haraburdí v rámci perkusí, tak i elektronické klávesy a netradiční vibraharfa. Podobně jako v případě kompozice pro snímek MAGIC (1978) rozdělil Goldsmith smyčcovou sekci na rovnoměrné poloviny a namísto tradičních prvních a druhých houslí, viol, kontrabasů a violoncell obsahoval Goldsmithův orchestr každou z těchto sekcí v duplicitní podobě. Kromě rozličných herních technik tak Goldsmith plynule přesouvá těžiště orchestrace z jedné smyčcové sekce na druhou, využívá jejich vzájemnou souhru i kontrapunkt - sám skladatel se při jedné příležitost vyjádřil, že CAPRICORN ONE byl ve své době jeho nejkomplexnější kompozicí, co se využití smyčcové sekce týče (pravděpodobně pouze s výjimkou snímku THE MEFISTO WALTZ). Nahrávání přibližně hodiny hudby probíhalo v Kalifornii v rozmezí 8-10. října 1977. Za účelem vydání kompozice na hudebních nosičích Goldsmith znovu nahrál přibližně 40 minut v Londýně. Pro tehdejší vydání na LP skladatel nejen radikálně omezil rozsah orchestru, tak i dodatečně zkrátil některé skladby a spojil kratší úseky do delších celků (viz bonus verze skladby Breakout). Na své vydání tak čekala původní nahrávka téměř 30 let až do roku 2005, kdy byla vydána v limitované edici 3000 kusů společností Intrada.

Ve srovnání s re-recordingem je velmi patrný rozdíl v rozsahu žesťové sekce, která tvoří základ řady skladeb a ve své střídmější podobě nevyzní zdaleka tak jako v rámci původní nahrávky. Pro CAPRICORN ONE složil Goldsmith jednu ze svých prvních velkých akčních kompozic, jejíž aspekty dále rozvíjel v průběhu celých 80. let až do počátku let 90., kdy svůj styl opětovně redefinoval prostřednictvím TOTAL RECALL. Hlavní motiv se v podání rytmizovaných žesťů podkreslených velkými i vojenskými bubny a klávesami sladěnými s údery zvonů, představí již v průběhu úvodních titulků, zatímco ve zbytku filmu Goldsmith hojně přepíná mezi krátkými nástupy výše popsaných orchestračních fragmentů hlavního motivu, které střídá s napínavými plochami s důrazem na klávesy a perkuse. Hlavní motiv se tak naplno rozvine pouze v rámci některých větších akčních skladeb (Break Out, The Helicopters, Hide and Seek, No Water, The Snake a The Station) a úvodních a závěrečných titulků. Zbytek nahrávky navazuje na Goldsmithovy texturální kompozice a využívá krátkých rytmických motivů (k nejpůsobivějším se řadí motiv dvojice helikoptér) v podání smyčců prokládaných rytmickými vpády žesťů, perkusí a občasných "rozvinutějších" sólových partů pro trubku či další dechy. Jediné posluchačsky vděčnější a přívětivější téma náleží jedné z manželek a zazní poprvé ve skladbě Kay's Theme (ve své jazzové podobě). Toto téma se následně znovu vrací v podání smyčců, klavírů a harfy ve skladbách Bedtime Story, To Bru from Kay, The Station, End Title a finální The Celebration, kde se ke gradujícímu orchestru v jednom z nejpůsobivějších finále Goldsmithovy kariéry přidají i virtuózní klavíry. Další vedlejší motiv přísluší nehostinné poušti, kterou prochází trio uprchlých astronautů na cestě do civilizace. Tento motiv se prolíná především poslední třetinou nahrávky v podání smyčcové sekce (či sólové trubky) ve skladbách jako The Desert, závěr Bedtime Story, The Helicopters, No Water a The Station.

I když se v Goldsmithově rytmické akční hudbě naplno projevují aspekty, které následně zúročil i v některých svých nejpopulárnějších akčních kompozicích, mnohem blíže než k pompéznosti RAMBO: FIRST BLOOD PART 2 má CAPRICORN ONE ke komplikovaným plochám a experimentům jako PLANET OF THE APES, THE MEFISTO WALTZ, CHINATOWN, ALIEN a v menší míře i STAR TREK THE MOTION PICTURE. Goldsmithovy fanoušky očekávající nenáročný poslech CAPRICORN ONE překvapí svou odměřeností, emocionálním chladem a především i subtilností nahrávky. V rámci Goldsmithovy tvorby závěru 70. let představuje tento soundtrack ideálního zástupce autorovy komplikovanější tvorby a jedno z mnoha jeho po zásluze dnes již klasických děl, které by nemělo uniknout žádnému příznivci filmové hudby z dob, kdy ještě měla co nabídnout i na intelektuální úrovni a nepředstavovala jen čistě efektní podkres filmových obrazů snažící se soupeřit se stále hlasitějšími ruchy a svým rychle zastarávajícím moderním zvukem se zalíbit mladému publiku...



LOKUTUS

 
Hudba *****    Album ****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Narrow Margin 
 
Chinatown 
 
Alien 
 

 


Artwork copyright (c) 1978 ITC Entertainment, review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist