Joy Ride
(Marco Beltrami)

 


1. Communication (1:28)

2. Ice Man Cometh (2:22)

3. Ridin' Shotgun (2:58)

4. Ring-a-ling (3:28)

5. Naked Lunch (2:00)

6. ...it wasn't Comely (2:54)

7. Children Of The Corn (4:23)

8. Charlotte's Web (2:08)

9. Sitchiation (1:17)

10. Shake Yr Tail Feather (1:15)

11. Route 666 (1:50)

12. Mole Asses (3:20)

13. Refreshify (0:56)

 

TT 30:40

 
 

  • Hudbu složil: Marco Beltrami
  • Dirigoval: Marco Beltrami, Pete Anthony
  • Orchestrace: Pete Anthony, Bill Boston, Ceiri Torjussen, Jim Honeymann, Marco Beltrami
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Nahráno v The Newman Scoring Stage, 2Oth Century Fox
  • Produkce: Marco Beltrami
  • Varese Sarabande 2001 (VSD-6290)
 

Hudba / Album

Thriller JOY RIDE z roku 2001, natočený na základě scénáře v té době začínajícího J.J. Abramse, vypráví jednoduchý příběh dvou sourozenců (Steven Zahn a Paul Walker), kteří při cestě napříč Spojenými státy domů vyzvednou další rodačku ze svého zapadákova (Leelee Sobieská). Jejich poklidná cesta se však zkomplikuje následkem jednoho vtípku, kdy si vystřelí z ridiče kamiónu za pomocí vysílačky a pozvou jej na rande, na které se však nedostaví. Psychopat je začne pronásledovat a vehementně se domáhat omluvy... Tento snímek v režii Johna Dahla se neřadí k originálním žánrovým titulům, ale stále se jedná o dramaticky dokonale funkční thriller, který nezapře svou inspiraci ve Spielbergově DUELu.

Hudbu obstaral žánrový specialista Marco Beltrami, který svou kompozici vystavěl především na smyčcové sekci a táhlých tónech elektronicky upravených varhan a nenápadných žesťů, jenž dominují četným pochmurným skladbám jako Communication, Ridin' Shotgun, Naked Lunch či Sitchiation. Skladatel se vyhýbá zlehčování své záměrně emocionálně chladné kompozice využíváním snadno zapamatovatelného hlavního motivu, namísto něhož nabízí pouze rytmické ostináty v rámci akční hudby (Ice Man Cometh, Ring-a-ling, Children of the Corn) a nenápadné téma zabijáka, jehož výskyt je po většinu filmu redukován na pouhý hlas ve vysílačce, telefonu či vněobrazovým zvukem a stíny. Beltramiho hudba tak využívá podobný princip, kdy je postava definována pouze nenápadnými až mrazivými hudebními plochami, které značnou měrou přispívají k působivosti nejlepších scén snímku (skladby Route 666, Naked Lunch a Sitchiation). V průběhu dramatických skladeb skladatel využívá rychlých tahů smyčců, rázných rytmizovaných žesťů a nenápadné elektroniky. Výraznou roli hraje i perkusní sekce, která díky svému vrstvení nabízí i prolínání více rytmů, které najdou unikátní uplatnění ve skladbě Mole Assess, jenž se svou gradací a prolínáním rozličných sekcí orchestru řadí mezi vrcholy tohoto rozsahově skromného alba.

JOY RIDE se v žádném případě neřadí k nejoriginálnějším ani nejpestřejším autorovým dílům, ale představuje dokonale funkční thrillerovou kompozici, která sice nabízí i četné akční sekvence, ale její těžiště leží v temných hudebních plochách, jež využívají především hlubší nástroje tradičního (rozsahově tentokrát skromného) symfonického orchestru, který je pouze nenápadně dokreslen decentní elektronikou (vynikající skladba Ring-a-ling). Z přibližně hodiny původní hudby, kterou skladatel pro film v Los Angeles nahrál, výsledné album nabízí pouze polovinu, byť se i v takto střídmém rozsahu stále jedná o adekvátní průřez kompozicí a nikoliv střídmým rozsahem srovnatelně poškozenou kompozici, jako utrpěla Beltramiho rozsáhlá partitura pro trilogii SCREAM.



Lokutus

 
Hudba ***    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Capricorn One 
 
The Crow: Salvation 
 
Terminator 3: Rise of the Machines 
 

 


Artwork copyright (c) 2001 Regency Enterprises, review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist