Night at the Museum: Battle of the Smithsonian
(Alan Silvestri)

 


1. Night at the Museum:
Battle of the Smithsonian (2:38)

2. Daley Devices (0:36)

3. This Night is their Last (4:35)

4. To Washington (0:37)

5. Getting Past Security (1:49)

6. Finding Jed and the Others (3:16)

7. I Have Come Back to Life (1:04)

8. The Tablet (3:25)

9. I Smell Adventure (4:31)

10. He Doesn't Have all Night (1:46)

11. The Adventure Continues (3:25)

12. Octavius Attacks (1:22)

13. Entering the
Air & Space Museum (1:32)

14. Escape in Wright Flyer (3:29)

15. Got the Combination (2:19)

16. Gate to the Underworld (1:02)

17. I Ride the Squirrel (1:25)

18. On your Toes (1:54)

19. The Battle (1:44)

20. Divide the House (1:28)

21. Victory is Ours (1:19)

22. Goodbye (2:43)

23. Museum Open Late (2:02)

 

TT 50:04

 
 

  • Hudbu složil: Alan Silvestri
  • Dirigoval: Alan Silvestri
  • Orchestrace: John Ashton Thomas, David Metzger, Abraham Libbos
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Nahráno v The Newman Scoring Stage, 20th Century Fox
  • Produkce: Alan Silvestri, David Bifano
  • Varese Sarabande 2009 (302 066 969 2)
 

Hudba / Album

Hudební doprovod k prvnímu dílu rodinné sci-fi komedie NIGHT AT THE MUSEUM měl původně obstarat John Ottman, který však projekt kvůli neshodám s režisérem Shawnem Levym opustil. Narychlo přizvaný Alan Silvestri tak měl pouze okolo tří týdnů ke složení nové hudby, která proto představovala průřez různých autorových stylů, ale postrádala skutečně výraznější jednotící prvky. Tyto nedostatky se naštěstí již v takové míře netýkají druhého dílu, v němž se Larry Daley (Ben Stiller) znovu vydává do muzea, které se jeho majitel snaží modernizovat a nahradit původní exponáty jejich digitální 3D projekcí. Hlavní hrdina tak musí vše uvést na pravou míru a zachránit své přátele, kteří směřují do podzemního skladu Smithsonova institutu, kde se po nocích opět probouzí k životu. Původní sestavu doplňuje nejen zmatený generál Custer, hejno Einsteinů a Amelie Earhartová (v kouzelném podání Amy Adams), ale i trio nových záporáků: Napoleon, Al Capone a především egyptský skorofaraon Kahmunrah (Hank Azaria v jedné ze tří rolí), který plánuje přivést do současnosti svou armádu a (jak jinak) ovládnout celý svět.

Alan Silvestri pochopitelně vychází z řady svých hudebních témat a krátkých motivů, které ustanovil v průběhu prvního dílu. Vrací se tak jak hlavní téma, které získává nejvíce prostoru v úvodních titulcích (které jsou shodné s úvodními titulky prvního dílu) a zbytkem alba se prolíná již v pouhých náznacích. O něco více prostoru má rytmické téma hlavní postavy a několík dalších rytmických motivů, které často získávají o poznání modernější nádech (Daley Devices, This Night is their Last, The Tablet a Divide the House). Zbytek kompozice pak připadá vedlejším hudebním tématům a novým sekvencím, kterým vévodí náležitě hrdinské momenty v rámci závěrečné bitvy a egyptské sekvence, v nichž skladatel využívá podobných prvků jako ve své kompozici pro THE MUMMY RETURNS: rozmáchlý rytmizovaný orchestr a halekající mužské pěvecké sbory (Finding Jed and the others, He doesn't have all night a Gate to the Underworld). Právě tyto skladby se řadí k tomu nejlepšímu, co CD nabízí. K podobným vynikajícím sekvencím se řadí i rytmická To Washington, elektronicko-rytmická Getting Past Security, adaptace klasických vojenských popěvků v The Tablet a v neposlední řadě i On your Toes (kombinující orchestr a elektrické kytary). Nechybí ani tradiční Sivestriho hrdinské postupy, jejichž rytmický základ dojde plného rozvinutí pouze v rámci několika málo skladeb, jejichž prostřednictvím album vstupuje do svého finále: Octavius Attack, Entering the Air & Space Museum, The Battle, finálovka Victory is Ours a zlatý hřeb CD: úvod skladby Escape in Wright Flyer.

Zbytek nahrávky již představuje více méně funkční výplň, která nepostrádá občasné patriotické sekvence doprovázející sólovou trubkou (či lesním rohem), sbory a smyčci scény se dvěma prezidenty. V rámci celé řady skladeb se však střídá více dílčích stylů od rytmických hravých motivů až po akčnější sekvence a hrdinské okamžiky, čímž v některých případech poněkud ubírají hudbě na atraktivitě a postrádají náležité vyvrcholení. I když tak album občas poněkud pokulhává ve své kompilaci a v některých okamžicích by mu prospělo mírné zkrácení, stále nabízí Silvestriho ve vrcholné formě a přináší řadu vynikajících sekvencí, které byly v průběhu prvního dílu rozesety s o poznání nižší četností v průběhu celého alba. Právě zásluhou těchto vynikajících okamžiků (viz předchozí odstavec) se tento soundtrack dokáže jako album udržet na úrovni slabších 4*, i přesto že jako celek postrádá výraznější jednotící prvky a jejich gradaci, která je v zásadě typickou pro ty nejlepší autorova díla. I když se NIGHT AT THE MUSEUM: BATTLE AT THE SMITHSONIAN proto nezařadí mezi naprosto nejlepší Silvestriho díla, stále se jedná o jedno z jeho lepších žánrových děl a rovněž i o jeden z dosavadních lepších soundracků roku 2009.



Lokutus

 
Hudba ****    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

The Mummy Returns 
 
Astérix Aux Jeux Olympiques 
 
Harry Potter and the Chamber of Secrets 
 

 


Artwork copyright (c) 2009 20th Century Fox, review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist