Daybreakers
(Christopher Gordon)

 


1. Immolation (3:06)

2. Nightfall (4:42)

3. Humans (2:39)

4. Subsider (2:00)

5. On the Run (3:10)

6. Blood Lust (7:26)

7. The Winery and the Cafe (3:52)

8. Fermentation Tank (2:10)

9. Ambush (2:17)

10. Resurrection (4:01)

11. Drought (2:26)

12. In the Sun (6:42)

13. Blood Brothers (2:43)

14. Spreading the Cure (11:17)

15. Daybeak (6:24)

16. Running up that Hill (4:54)
Placebo

 

TT 69:49

 
 

  • Hudbu složil: Christopher Gordon
  • Dirigoval: Christopher Gordon
  • Orchestrace: Christopher Gordon
  • Nahrál: The Sydney Scoring Orchestra and Cantillation
  • Nahráno v Trackdown Studios, Sydney
  • Produkce: Christopher Gordon
  • Silva Screen Records 2010 (SILCD1306)
 

Hudba / Album

Roku 2019 morová epidemie přeměnila většinu populace v upíry. Zbytek lidského pokolení je tak nucen žít v ústraní a bojovat o holé přežití, které ohrožují nájezdy krvelačných upírů pěstujících pochytané lidi jako zdroj krve. Díky rozsahu epidemie ale není zbytek vězněných lidí schopen udržet populaci upírů při životě déle než několik týdnů, a je tak na hlavním hematologovi Edwardovi, aby nastálou situaci vyřešil a našel lék, který zvrátí následky epidemie a přemění upíry zpět v lidské bytosti... Pod režijním vedení bratrů Spierigových vytvořili hlavní role Ethan Hawke, Willem Dafoe či Sam Neill. Hudební doprovod obstaral Christopher Gordon, pro kterého tento snímek představuje vítaný comeback do oblasti áčkové hollywoodské produkce a současně i další příležitost v oblasti hororu, kterou u svého předchozího žánrového projektu (SALEM'S LOT) zúročil rovněž na výbornou. Výsledná kompozice byla dokončena již v závěru roku 2008, kdy Gordon souběžně pracoval na snímku MAO'S LAST DANCER.

V rozporu s očekáváním překvapí styl výsledné partitury, která spíš než disonanci, agresivní hororové a akční sekvence prokládané občasnými lekačkami nabízí až překvapivě stylovou nahrávku, které vévodí klasický symfonický orchestr s důrazem na smyčcovou, žesťovou a perkusní sekci, které dokresluje pěvecký sbor bezeslov a nenápadná elektronika. Sborové party se prolínají několika vybranými skladbami a dokreslují jak chlad této vyspělé společnosti (Nightfall, Subsider), tak i její agresivní a krvelačnou náturu (strhující sborové halekání ve skladbě Drought). Kromě těchto okamžiků je sbor využíván spíše konvenčně k dokreslení některých výpravnějších sekvencí a výjimkou nejsou ani okamžiky, kdy je naopak sbor pouze nenápadně podkreslen klasickým orchestrem (In the Sun). Neméně působivá je i práce s perkusní sekcí, která dominuje akčním skladbám (On the Run, Ambush a fragmenty Spreading the Cure), v nichž skladatel využívá podobných postupů jako v akčních okamžicích své hudby pro MASTER AND COMMANDER: THE FAR SIDE OF THE WORLD či úvodního ceremoniálu RUGBY WORLD CUP 2003. Celou řadu perkusí dokresluje rovněž i množství gongů a činelů, které zásluhou specifické herní techniky (spočívající ve využití měkkých paliček a jejich zastavení) vytváří unikátní efekt blížící se jejich přehrání pozpátku. Větší část nahrávky ale přísluší čistě symfonickým okamžikům, v nichž Gordon pracuje s rozsáhlou smyčcovou sekcí (s nebývalým důrazem na divisi violoncella), které hudbě dodávají velmi stylový a nadčasový základ. Svou kombinací smyčců a žesťů DAYBREAKERS v některých okamžicích připomenou to nejlepší z žánrové tvorby Marca Beltramiho (konkrétně tituly jako UNDERWORLD: EVOLUTION a BLADE 2), s nímž je pojí kombinace perkusní akce a symfonického majestátu při vykreslení společnosti upíru jako prastaré civilizace. Pozorní posluchači rovněž mohou zaslechnout nenápadnou poctu Bernardu Herrmannovi ve skladbě Humans v rámci práce s kontrabasy.

DAYBREAKERS představují do značné míry unikátní žánrovou kompozici, která posouvá hranice Gordonovy stylové palety o další stupeň dál a dokládá tak jeho schopnosti objevovat dosud neozkoušené postupy i u ryze žánrových snímků, pro které je podobné invence téměř škoda. V rozporu s žánrem překvapí drtivá převaha poklidných a majestátních sekvencí na výsledném albu, které kromě Gordonovy původní hudby obsahuje i nerušící závěrečný song Running up that Hill v podání skupiny Placebo, jenž délku původní hudby redukuje na stědrých 65 minut. I když podobné soundtracky v žádném případě nebývaly pro široké masy posluchačů, i v rámci nejdramatičtějších okamžiků Gordon rámuje svou kompozici rytmem či orchestrálním podkladem, které tvoří originální kontrapunkt dramatických sekvencí. DAYBREAKERS tak v soudobé filmové hudbě představují originální zjevení a jeden z nejpůsobivějších hororových soundtracků mnoha posledních let a jako takovému by bylo nefér udělit jiné než maximální hodnocení. Nezbývá než doufat, že i film sám bude podobně kvalitní kompozice hoden a četné odklady provázející jeho uvedení byly způsobeny snahou o vypilování některých drobností a nikoliv zmatenými pokusy zachránit, co se dá...



Lokutus

 
Hudba *****    Album ****    Zvuk *****

 

Tiež pozrite:

Underworld: Evolution 
 
House of Frankenstein 
 
Final Fantasy: The Spirits Within 
 

 


Artwork copyright (c) 2010 Warner Bros., review copyright (c) 2009 Petr Kocanda

TOPlist