House of Cards
(James Horner)

 


1. Opening Credits /
The Processional (7:42)

2. Arriving Home (2:54)

3. Kindred Spirits (7:34)

4. The Quiero (2:47)

5. The Roof (4:14)

6. House of Cards (1:56)

7. Prime Numbers (4:22)

8. Near Accident (3:27)

9. Virtual Reality Pt. 1 (2:34)

10. Distant Memories (2:21)

11. Building the Helix (3:53)

12. Virtual Reality PT. 2 (2:36)

13. The Dream (3:38)

14. Reunion in Time (6:03)

15. Closing Credits (3:27)

 

TT 59:18

 
 

  • Hudbu složil: James Horner
  • Dirigoval: James Horner
  • Orchestrace: John Neufeld, Conrad Pope
  • Nahráno v Columbia Scoring Stage, Sony Pictures
  • Produkce: James Horner
  • Intrada Records 1993 (Special Collection Volume 111)
 

Hudba / Album

Snímek HOUSE OF CARDS měl poměrně dlouhou historii. Vlastní natáčení probíhalo roku 1991 a svého uvedení se dočkal v limitované distribuci až roku 1993. Nahrávání soundtracku probíhalo v rozmezí 23. - 25. dubna 1992 ve studiích společnosti Sony Pictures, kde James Horner shromáždil skupinu dřevěných dechů, harfu a smyčcový orchestr, který doplnila elektronika a hrstka etnických perkusí. Základem kompozice je především sekce dechů, jež zvýrazňují latinskoamerický základ příběhu dívky, jejíž otec zemřel při nehodě u mayských ruin. Malé Sally společník jejího otce vypráví o víře jeho lidu, která spočívá v tom, že mrtví žijí na Měsíci odkud shlíží na své blízké. Sally tak ztratí veškerý kontakt s vnějším světem, s nímž komunikuje pouze prostřednictvím karet, které vedou až ke konstrukci domu z karet, jenž má dívce umožnit vylézt do nebe a setkat se tak znovu se svým mrtvým otcem. Hlavní role v tomto nepříliš známém dramatu vytvořili Kathleen Turnerová a Tommy Lee Jones, které režijně vedl televizní veterán Michael Lessac.

Hornerova partitura je po celou svou stopáž náležitě poklidná, až smířlivá, a mezi její nejatraktivnější sekvence se řadí okamžiky, v nichž skladatel pracuje s táhlými elektronickými tóny, indiánskými bicími a panovými flétnami v podání jeho dlouholetých spolupracovníků Tonnyho Hinigana a Mikea Taylora. Srovnatelně půvabné okamžiky představují i sekvence, v nichž je toto orchestrační schéma rámováno dalšími sólovými party včetně klavíru, tradičních západních dřevěných dechů, harfy či nenápadných sólových houslí. Etnickou rovinu kompozice skladatel podkresluje nenápadným orchestrem s důrazem na smyčcovou sekci, která příležitostně přejímá a variuje hlavní téma, jehož rozličné variace tvoří základ většiny na CD obsažených skladeb. Mezi ojedinělé dramatické momenty se řadí závěr skladby Kindred Spirits, The Roof či Near Accident, v nichž skladatel nepatrně zvyšuje tempo, které společně udává smyčcová sekce a velké bubny. Více prostoru v těchto skladbách rovněž přísluší i elektronice, se kterou v podobném duchu Horner pracoval v řadě kompozic první poloviny 90. let.

HOUSE OF CARDS se dlouhá léta řadil k neprávem opomíjeným autorovým dílům a svého vydání se dočkal až na podzim 2009 zásluhou společnosti Intrada, jenž jej vydala v nákladu 1500 kusů, které byly vyprodány během týdne po vydání. I když HOUSE OF CARDS do značné míry navazuje na Hornerovy ostatní soundtracky k dětským a etnickým filmům jako WHERE THE RIVER RUNS BLACK, MIGHTY JOE YOUNG, VIBES či JACK THE BEAR, svou kombinací pannových fléten s klavírem, hypnotickou elektronikou a smyčcovým orchestrem se řadí k náležitě půvabným počinům, které nabízí kompaktní, byť nikterak originální poslech, jehož síla nespočívá v hrstce vrcholných okamžiků, ale především ve snové a nezřídka až hypnotické atmosféře, kterou toto album oplývá. Z patnácti na CD obsažených skladeb je tak velmi obtížné vybrat některou, která by se řadila na vrchol toho, co album nabízí či mu naopak ubírala na atraktivitě. I když se HOUSE OF CARDS neřadí k Hornerovým nejpopulárnějším dílům své doby, nabízí velmi atraktivní a poutavou kompozici, která jak shrnuje atributy jeho předchozí tvorby, tak rovněž i nabízí předzvěst některých následných kompozic, jež se řadí k jeho nejoceňovanějším dílům.



Lokutus

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

The Boy in the Striped Pajamas 
 
Patriot Games 
 
Avatar 
 

 


Artwork copyright (c) 1993 A&M Films, review copyright (c) 2010 Petr Kocanda

TOPlist