My Soul to Take
(Marco Beltrami)

 


1. Night of the Ripper (2:06)

2. Abel's Theme (2:23)

3. Seven Souls (1:47)

4. Bad for Tourism (1:19)

5. Condor Edifice (1:29)

6. Pray for our Souls (2:12)

7. Condor and Crew (2:29)

8. The Unveiling (2:41)

9. Fang Zone (2:44)

10. River's Edge (3:00)

11. Two Stiffs (2:43)

12. Not my Mother (2:45)

13. Ripping the Shreds (3:28)

14. The Ripper Talks (4:03)

 

TT 35:09

 
 

  • Hudbu složil: Marco Beltrami
  • Dirigoval: Marco Beltrami
  • Orchestrace: Marcus Trumpp, Dennis Smith
  • Nahráno v Pianella Music, Los Angeles
  • Produkce: Marco Beltrami, Buck Sanders
  • Relativity Music Group 2010 (iTunes exclusive)
 

Hudba / Album

Now I lay me down to sleep,
I pray the Lord my soul to keep.
If I should die before I wake,
I pray the Lord my soul to take.



Nový projekt hororového specialisty Wese Cravena měl, jak je ostatně režisérovým zvykem, poměrně pohnutou a dlouhou historii. Pod původním produkčním názvem 25/8 byl film dokončen již na jaře 2009 s plánovaným datem premiéry 25. 8. 2009. Následné testovací projekce ale nedopadly podle očekávání (velmi mírně řečeno) a film podstoupil četné přetáčky, doladění do formátu 3D a svého uvedení se dočkal až minulý týden pod změněným distribučním názvem MY SOUL TO TAKE. V malém zapadlém městečku Riverton v Massachusetts před 16 lety řádil sériový vrah, kterému přezdívali Rivertonský rozparovač. O své poslední noci, kdy zmizel, přísahal, že se o 16 let později vrátí a pomstí se na sedmi dětech. V současnosti se v Rivertonu opět začínají kupit mrtví, kteří jsou členy Rivertonské sedmičky - dětí narozených o noci, kdy Rivertonský rozparovač zmizel. Je tak na hlavním hrdinovi, Adamovi "Bugovi" Hellerovi (Max Thieriot), synovi výše zmíněného sériového vraha, který o své nelichotivé rodinné historii nemá ani ponětí, aby celé záhadě přišel na kloub a odhalil jestli jeho schizofrení tatík skutečně přežil nebo se převtělil do jednoho z Bugových vrstevníků...

MY SOUL TO TAKE je v pořadí již šestým společným projektem Wese Cravena a Marca Beltramiho, který na snímku pracoval již v době jeho první verze. Výsledná kompozice tak byla pouze mírně poupravena, aby lépe odpovídala novému sestřihu. Nahrávání probíhalo za velmi skromných podmínek přímo v Beltramiho studiu, kde byla nahrána menší skupina smyčců a pár dalších nástrojů, které prošly následnou elektronickou manipulací, jenž do značné míry zastírá jejich akustický původ. Zatímco většinu svých předchozích žánrových počinů Beltrami neopoměl orámovat výrazným hlavním tématem, MY SOUL TO TAKE je v tomto ohledu jeho nejstřídmější dosavadní kompozicí. I když nahrávku občas ozvláštňuje hrstka nenápadných motivů, v žádném případě se nedá hovořit o dominantním či hlavním tématu, které by se prolínalo více skladbami a procházelo výraznějším rozvojem. Nahrávce dominují tajuplné a dramatické sekvence, v nichž Beltrami pracuje se smyčcovou sekcí, která tvoří jak podklad většiny skladeb, tak z ní rovněž vystupují na několik okamžiků i krátké sólové party pro violoncello (Abel's Theme, závěr Ripping the Shreds či naopak první polovina The Ripper Talks). Ve vrcholných dramatických okamžicích Beltrami namísto své tradiční hřímající žesťové sestavy sází především na perkuse (nechybí ani sestava indonéských gongů - tzv. gamelan - známý z tvorby Mychaela Danny - viz River's Edge) a smyčcové ostináty, které pouze nenápadně dokresluje malá skupina lesních rohů a pozounů (např. Seven Souls, The Unveiling, Not my Mother, Ripping the Shreds a druhá polovina The Ripper Talks). Zajímavým ozvláštněním tajuplné části nahrávky jsou i stěží postřehnutelné sólové vokály (které nenápadně dokreslují skladby Seven Souls, Fang Zone a Two Stiffs).

I navzdory svému emocionálnímu chladu není MY SOUL TO TAKE v žádném případě nezajímavou kompozicí. Pro většinu posluchačů bude ale hlavním problém především v tom, že výsledné album nabízí spíš koláž rozličných hudebních ploch prokládaných fragmenty hudebních motivů, které se v žádném případě nedočkají náležitého vývoje. Beltrami po většinu kompozice pracuje se smyčcovou sekcí, kterou prokládají rozličné perkuse - ať již vzniklé elektronickou modulací tradičních perkusních zvuků (především různé kovové bicí a gamelan) či rozličnými efekty za využití netradičních herních technik na klasické nástroje (modulace a elektronická úprava zvuku klasické i elektrické kytary a především drnkání na struny klavíru, které se zvolna stává jedním z autorových rukopisných znaků). V souladu se střídmým rozpočtem snímku se nahrávání účastnil pouze malý "orchestr", který příležitostně doplňují elektronické žestě a další čistě syntetické prvky, které v některých skladbách převažují. Pro fanoušky Beltramiho symfonického hororového hřímání tak může MY SOUL TO TAKE představovat lehké zklamání, pro příznivce jeho experimentálních kompozic posledních let se ale jedná o zajímavou (byť nepříliš objevnou) nahrávku, která alespoň trochu zkrátí čekání na následující projekt, jehož prostřednictvím se dvojice Wes Craven a Marco Beltrami v dubnu 2011 vrátí ke svým kořenům - SCREAM 4.



Lokutus

 
Hudba ***    Album ***    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

The Eye 
 
3:10 to Yuma 
 
The Hurt Locker 
 

 


Artwork copyright (c) 2010 Rogue/Relativity Media, review copyright (c) 2010 Petr Kocanda

TOPlist