Haunted Honeymoon
(John Morris)

 


1. Main Title (2:49)

2. Memory Music /
Wolfington Castle (4:43)

3. Car Arrival /
Montego Eyes (2:42)

4. The Werewolf /
The Drainpipe (1:37)

5. Susan and Dog /
"I Know, I Know" (1:27)

6. Electrical Switch /
Gilda's Walk (3:17)

7. Wine Cellar /
Pleasant Dreams (2:13)

8. The Dream (2:31)

9. Garden Revelation /
Werewolf and Shovel (4:40)

10. Phone Box /
Run and Fight (5:16)

11. Wedding Organ /
Werewolf Finale (1:04)

12. End Credits (1:03)

13. Outtake Suite (3:42)

14. Cocktails (1:39)

 

TT 39:17

 
 

  • Hudbu složil: John Morris
  • Dirigoval: John Morris
  • Orchestrace: Jack Hayes
  • Nahrál: The London Symphony Orchestra
  • Nahráno v Abbey Road Studios, London
  • Produkce: John Morris
  • La-La Land Records 1986/2010 (LLLCD 1156)
 

Hudba / Album

Dnes již téměř zapomenutá hororová komedie HAUNTED HONEYMOON byla roku 1986 dalším a dosud posledním režijním počinem Genea Wildera, který sám sebe obsadil do hlavní role traumatizovaného herce Larryho, který se svou snoubenkou odjíždí na návštěvu ke své zámožné tetičce, aby s dalšími členy své pofidérní famílie rozlouskli otázku dědictví. Vše ale zkomplikuje Larryho strýček Dr. Paul Abbott, který se rozhodne hlavního hrdinu za pomoci šokové terapie zbavit jeho fóbií. Netrvá dlouho a venkovské sídlo se začne hemžit vlkodlaky, kteří jdou hlavnímu hrdinovi po krku. Snímek, zasazený do doby 30. let a tehdy módních rozhlasových her, se nesetkal s příliš vřelým přijetím ani u kritiky, a jediné jeho ocenění si vysloužil Dom DeLuise, který za svůj výkon v roli pratety získal Zlatou malinu jako Nejhorší herečka roku. I navzdory svým mnohým nedostatkům snímek oplývá vynikající výpravou a prací se světlem a kamerou, které mu postupem času (spolu s monumentální hudbou Johna Morrise) získaly v jistých kruzích téměř až kultovní status.

John Morris zahájil svou spolupráci s Wilderem prostřednictvím Mela Brookse, když toto trio společně dalo vzniknout svým prvním velkým hitům: THE PRODUCERS, YOUNG FRANKENSTEIN a BLAZING SADDLES. Nebylo tak divu, že se na Morrise Wilder obrátil i u čtveřice svých vlastních režijních počinů. Zatímco jejich tři předchozí spolupráce na své vydání na hudebních nosičích stále čekají, HAUNTED HONEYMOON se svého vydání dočkalo na podzim 2010 zásluhou společnosti La La Land Records, která Morrisovu kompozici vydala v nákladu 1200 kusů. Podobně jako v případě YOUNG FRANKENSTEIN skladatel rezignoval na komickou rovinu snímku, který naopak podbarvil velmi dramatickou a seriózní kompozicí. Základem partitury je jediné hlavní téma, které plní roli jak v rámci snímku samého, kde zaznívá v podání "orchestru" přímo během rozhlasových představení - pouze malý orchestr a záměrně laciný zvuk hammondových varhan (viz Memory Music a Wedding Music) - , tak i v roli tématu venkovského sídla v podání masivní žesťové sekce, kostelních varhan a typicky elegantní Morrisovy práce se smyčcovou sekcí. V podobném duchu jako náležitě monstrózní Main Title se odvíjí i zbytek partitury, jejíž další vrcholy představují skladby The Werewolf, The Dream, dvojice finálovek: Garden Revelation / Werewolf and Shovel a Phone Box / Run and Fight; Werewolf Finale a End Credits. Ojedinělé poklidnější okamžiky představují vzletný závěr "I know, I know" a dvojice jazzových okamžiků v rámci skladeb Gilda's Walk a Cocktails. Kromě hlavního tématu Morris pracuje i s hrstkou vedlejších motivů, které přísluší například vlkodlakovi a celá kompozice tak není v žádném případě čistě monotematickou.

HAUNTED HONEYMOON nabízí velmi dramatický a (zásluhou strhujícího přednesu Londýnského symfonického orchestru) i poutavý poslech, který skladatel pravidelně prokládá orchestračními postupy spjatými s vybranými klasiky žánru - především repetitivní a hřímající hlavní téma či naopak některé temnější momenty v podání táhlých hlubokých smyčců příležitostně prokládaných dechovou sekcí (viz úvod skladby Electric Switch) představují zjevnou poctu Bernardu Herrmannovi, aniž by kdy Morris doslovněji citoval byť jedinou z jeho klasických prací. Jediným prvkem, který lehce narušuje symfonickou rovinu jsou občasné sekvence doprovázející Larryho fóbie za pomoci stupňujícího se kovového řinčení, které ale představují pouze zanedbatelný zlomek z celkových 39 minut nahrávky. Jedinou - za to přecejen dost podstatnou - slabinou alba je absence Morrisova aranžmá hrstky dobových písní (z nichž například variace Always in All Ways plnily roli romantického tématu Larryho a jeho snoubenky), jejichž zařazení na CD znemožnily licenční podmínky. Výsledné album proto bohužel nepředstavuje až natolik definitivní vydání této kompozice, jak by mohlo, ale současně není nikterak narušována dramatičnost nahrávky, která se řadí k nesporným vrcholům Morrisovy skromné diskografie.



Lokutus

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk ***

 

Tiež pozrite:

Spaceballs 
 
Yellowbeard 
 
Mary Shelly's Frankenstein 
 

 


Artwork copyright (c) 1986 Orion Pictures, review copyright (c) 2010 Petr Kocanda

TOPlist