Gulliver's Travels
(Henry Jackman)

 


1. A Day in the Life
of Lemuel Gulliver (2:23)

2. Blatant Plagiarism (1:16)

3. The Bermuda Triangle (2:41)

4. Behold the Beast (3:01)

5. Involuntary Servitude (1:46)

6. Nobody Save the Princess! (3:38)

7. Delusions of Grandeur (2:31)

8. Dreaming of a Princess (1:42)

9. I Have Come to Court You (1:32)

10. Forlorn (3:29)

11. The Blefuscian Armada (4:10)

12. How to Woo a Princess (1:19)

13. Edwardian Hissy-Fit (2:17)

14. Persona non Grata (3:42)

15. The Island where
we dare not go (3:10)

16. Take off that Dress,
And Let's get outta Here (2:40)

17. Ein Roboterleben (7:05)

18. Farewell to Lilliput (0:57)

 

TT 49:11

 
 

  • Hudbu složil: Henry Jackman
  • Dodatečná hudba: Chris Willis, Dominic Lewis
  • Dirigoval: Gavin Greenaway
  • Orchestrace: Stephen Coleman
  • Nahráno v Air Lyndhurst Hall, London
  • Produkce: Henry Jackman, Jack Dalman
  • Varese Sarabande 2010 (VSD-7076)
 

Hudba / Album

Lemuel Gulliver (Jack Black) strávil většinu svého života pouhým živořením v podatelně ve velkém nakladatelství. Jeho bezpečná ulita ale vezme za své, když se z Gulliverova nového kolegy během jediného dne stane jeho nadřízený a Lemuel, aby ohromil svou kolegyni, narychlo vykrade články z nejrozličnějších časopisů o cestování, které vydává za svou práci. Darcy, ohromena jeho literárními schopnostmi, a skutečností, že je každý z nich natolik odlišný, nabídne Gulliverovi jeho první reportáž: vypravit se do Bermudského trojúhelníku a setkat se s tamnějším podívínem, který tvrdí, že zná jeho tajemství. Netrvá tak dlouho a Gulliver se vydává na svou první cestu, kterou ale notně zkomplikuje bouře, která jej zanese na až ostrov Liliput...

Režie vcelku průměrné dobrodružné komedie se chopil Rob Letterman (spolutvůrce animovaných snímků SHARK TALE a MONSTERS VS. ALIENS, který jeho prostřednictvím debutoval v oblasti hraného filmu), jenž do vedlejších rolí obsadil Amandu Peet, Emily Blunt či Chrise "have you tried turning it off and on again" O'Dowda. Vzhledem k režisérově spolupráci s Henrym Jackmanem na jeho animovaných projektech nepřekvapí, že to byl právě Jackman, který dostal na starost obstarání hudebního doprovodu. Tento zatím stále se ještě zvolna prosazující člen Zimmerovy RCP stáje (*1974) se v průběhu posledních let vyšvihl od skládání dodatečné hudby pro snímky jako poslední dva díly PIRATES OF THE CARIBBEAN, THE HOLIDAY, THE DARK KNIGHT či KICK-ASS až po první větší projekty, u kterých nejprve spolupracoval se Zimmerem (HENRY IV) a postupem času se vypracoval až k prvním samostatným zakázkám, z nichž beze sporu nejatraktivnější je Vaughnův prequel X-MEN: FIRST CLASS.

Jackmanova kompozice nabízí vydařené hlavní téma, které se představí již v úvodu první skladby, než jej záhy vystřídá lehce nostalgická a hravá melodie, kterou si zvolna předává dechová sekce a klávesy podbarvené nenápadnou smyčcovou sekcí a strunami. Právě střídání těchto dvou aspektů nahrávky pak tvoří základ celé kompozice, která pravidelně kombinuje variace vydařeného hrdinského hlavního tématu a hravé okamžiky v podání strun, smyčců a rozličných sólových partů. Značná část nahrávky nabízí pouze efektní komediální variace a rytmické okamžiky příležitostně rámované hlavním tématem, jež pokud nezní v plné síle, nevynikne, a Jackman povětšinou selhává v jeho náležitém rozvedení. Mezi nejvydařenější skladby alba se řadí: A Day in the Life of Lemuel Gulliver, úvod The Bermuda Triangle, Behold the Beast, The Blefuscian Armada, Take off that dress, and let's get outta here či Ein Roboterleben a Farewell to Liliput. V rámci dramatičtějších sekvencí (druhá polovina The Bermuda Triangle, Nobody saves the Princess!, holstovská The Blefuscian Armada, The Edwardian Hissy-Fit a finálovka Ein Roboterleben) klade skladatel větší důraz na žesťovou sekci, kterou podkresluje buď rytmizovaná smyčcová sekce nebo crescendo celého orchestru. Vše bohužel v čistě efektním kabátě a s pravidelnými vpády komediálních momentek.

Jako celek album nabízí pouze pár efektních útržků a vcelku vydařené finále, díky nimž není úplně fér tento soundtrack zcela zavrhnout. Tyto okamžiky jsou bohužel ve většině případů rámovány čistě standardními MV/RCP orchestracemi a záhy vystřídány vlezlým komediálním skotačením, jež připomene průměrné práce Johna Powella a Harryho Gregson-Williamse pro animované snímky. I když Jackmanova kompozice neurazí jako některé práce jeho kolegů, stále se jedná o pouze mírně nadstandardní MV výplň, jejíž klady se omezují na hrstku výskytů hlavního tématu. Srovnatelně potěšující je rovněž pár poklidných minut (Dreaming of a Princess a Forlorn) a source skladeb (I have come to court you) inspirovaných tvorbou britských skladatelských klasiků. Na celém albu je však naprostá absence snahy o jakýkoliv přesah převyšující pouhý podkres obrazu velmi patrná a album tak selhává ve vytvoření čehokoliv hodného opakovaného poslechu. Dětským divákům a rovněž i některým posluchačům toto ale ke spokojenosti zjevně stačí, i když zkušenějšího posluchače, znalého například Herrmannovy vynikající klasicky laděné kompozice pro THE THREE WORLDS OF GULLIVER, podobně rutinní album jen stěží čímkoliv zaujme.



Lokutus

 
Hudba **    Album **    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Pirates of the Caribbean: The Curse of the Black Pearl 
 
Shrek the Third 
 
Robots 
 

 


Artwork copyright (c) 2010 20th Century Fox, review copyright (c) 2011 Petr Kocanda

TOPlist