Scream 4
(Marco Beltrami)

 


1. You're Not Real (5:43)

2. Dewey In The Morning (:29)

3. Cheating On My Diet /
Woodsboro 2010 (2:50)

4. When You Let Someone Go (1:35)

5. It's My Rental (1:35)

6. You Were Busy (1:08)

7. Which Closet? (4:32)

8. Working Together (1:22)

9. You Are The Message (3:13)

10. Everything's
Under Control (1:16)

11. I Know How You Feel (2:29)

12. Cameras Obscured (1:32)

13. Gail and Ghostface (1:04)

14. Don't Spoil It (4:26)

15. The After Party (2:46)

16. I Got It Right (3:56)

17. Your Ingenue Days
are Over (5:44)

18. The After-After Party (3:15)

19. Touch and Go (2:50)

20. Don't Spoil It, Part 2 (3:57)

21. Sid's Advice (1:52)

 

TT 57:51

 
 

  • Hudbu složil: Marco Beltrami
  • Dodatečná hudba: Marcus Trumpp, Brandon Roberts, Dennis Smith, John Paesano
  • Orchestrace: Dana Niu, Marco Beltrami
  • Produkce: Marco Beltrami, Buck Sanders
  • Varese Sarabande 2011 (302 067 083 2)
 

Hudba / Album

I když byla původní SCREAM trilogie od svého počátku koncipována jako uzavřený celek, první zprávy o možném pokračování se začaly objevovat nedlouho po uvedení třetí části do kin. Trvalo ale celých 8 let než počáteční kachny a přání fanoušků začly nabírat konkrétnější obrysy a film byl s definitivní platností oficiálně potvrzen až v červenci 2008. Účast původních představitelů a hlavních členů štábu na své definitivní potvrzení čekaly ještě následující dva roky. Kromě tria hlavních představitelů se vrací rovněž i ústřední trio tvůrců původní série: režisér Wes Craven, scenárista Kevin Williamson a skladatel Marco Beltrami. Zatímco pro Cravena představuje SCREAM 4 dlouho očekávaný comeback a první skutečně vydařený snímek minimálně od doby závěrečného dílu původní trilogie (2000), Kevin Williamson se jeho prostřednictvím vrací k filmové tvorbě, jelikož poslední roky strávil v televizi coby producent a tvůrce seriálů THE DAWSON'S CREEK a THE VAMPIRE DIARIES. Pro skladatele Marca Beltramiho představoval SCREAM 4 naopak návrat ke kořenům a možnost stylově navázat na uzavřenou původní trilogii a současně její zvuk updatovat pro nové desetiletí. Bohužel žádný z tohoto tria tvůrců se při své práci na čtvrtém díle neobešel bez četných komplikací způsobených producenty Weinsteinovými a především produkční společností Dimension Films. Zatímco vlastní produkce filmu byla jeden čas ohrožena četným přeobsazováním na poslední chvíli, Williamsonův původní scénář byl bez jeho účasti dále upravován scenáristou třetího dílu Ehrenem Kruegerem a Marco Beltrami se při práci na tomto projektu musel potýkat rovněž s jedněmi z nejhorších podmínek a omezení za celou svou dosavadní kariéru...

SCREAM 4 nejen sleduje osudy původních hlavních hrdinů, ale rovněž uvádí na scénu i novou generaci, která přejímá otěže. Zatímco Sid je úspěšnou spisovatelkou, která se vrací do Woodsboro, aby zde zakončila turné se svou knihou, Dewey povýšil do pozice šéfa policie a Gale sekla s novinařinou a užívá si čerstvé tvůrčí krize coby autorka fikčních románů, která bez Ghostface nemá o čem psát. Když se na scéně objeví Sidney, a spolu s ní první mrtví, v Gale znovu ožívá dávno zapovězená investigativní novinářka a vydává se novému vrahovi po stopě. Netřeba zdůrazňovat, že ze starých i nových hlavních hrdinů se potenciálních pokračování dožije pouze hrstka... Stejně jako v případě předchozích částí nechybí tradiční zpochybňování žánru, tematiky remaků a pokračování a současně i ustanovení nových žánrových pravidel, které film následně sám porušuje. Vzhledem k návratu všech hlavních postav a zasazení čtvrtého dílu zpět do Woodsboro nechybí variace všech podstatných hlavních témat: Deweyho téma v Dewey in the Morning, téma Woodsboro v Woodsboro 2010, When you let someone go a Everything's Under Control a v neposlední řadě i téma Sidney ve druhé polovině When you let Someone Go, It's my Rental, Your Ingenue Days are Over a Touch and Go. Tato důvěrně známá témata ale Beltrami prezentuje v rámci své nejnovější kompozice pouze sporadicky a většina štědré stopáže CD připadá novému materiálu. Z nejvydařenějších nových sekvencí stojí za zmínku "investigativní" téma, které se v podobě rytmizovaných hlubokých smyčců sladěných s hlubokými tóny klavíru a zvolna gradujících perkusí poprvé objevuje v It's my Rental a následně vrcholí prostřednictvím Cameras Obscured, The After-After Party a Don't Spoil it Part 2.

Oproti původní trilogii, která do značné míry začleňovala plný symfonický orchestr s rozšířenou žesťovou a perkusní sekcí, hlavní důraz ve čtvrtém díle skladatel klade na smyčce, jimž přísluší některé z nejpůvabnějších skladeb alba: You're not Real, Cheating on my Diet, You were Busy, Working Together, I know how you Feel a Sid's Advice. Tyto sekvence skladatel příležitostně prokládá sólovými party pro flétnu (Working Together), smyčcové pizzicato, harfu či (popř. preparovaný) klavír. Právě tyto elegantní sekvence do značné míry stojí za vysokým hodnocením a představují v rámci série materiál zcela nebývalý. V rámci ponurých a tajuplných částí nahrávky Beltrami pracuje s rozličnými elektronickými efekty a preparovaným klavírem, jehož struny jsou využity jako perkuse. I když se preparovaný klavír prolíná celou sérií od jejího počátku, teprve ve SCREAM 4 získává výsadní prostor ve výsledném mixu. V závěru skladby I know how you feel Beltrami rovněž kombinuje zvuk preparovaného klavíru s malou skupinou hlasů, které řadí tuto skladbu k tomu nejpůsobivějšímu, co CD nabízí. Dramatická a akční rovina CD o poznání úžeji navazuje na původní trilogii a těmto skladbám (You're not Real, Which Closet?, You are the Message, Everything's Under Control, Gail and Ghostface, Don't Spoil It, I got it Right a Don't Spoil it Part 2) dominují smyčcové ostináty sladěné s údery perkusí a náležitě disonantní práce se žesťovou i dechovou sekcí. V těchto okamžicích Beltrami nabízí hrstku zbrusu nových motivů a ke starému tématu vraha a pár dřívějším rytmickým motivům se vrací pouze okrajově.

I když celková produkční a předprodukční část byla značně dlouhá, postprodukce probíhala ve značném časovém presu a film až do poslední chvíle měnil svou finální podobu (řada propagačních spotů a trailerů tak obsahuje útržky scén, jež nejsou součástí finálního sestřihu). Podobný spěch se rovněž promítl i do hudebního doprovodu, který byl ještě hůře poznamenán naprostou neochotou zástupců Dimension Films investovat jakékoliv prostředky do jeho nahrávání. Zatímco rozsah nahrávky se udržel na celkově mimořádně masivním objemu, nahrávání hudby probíhalo v Bratislavě za přispění pouze 30členného smyčcového orchestru a 7členné dechové sekce - nahrávání každého zvlášť navíc muselo být dokončeno za jediný den, což nejen odporuje regulacím AFM, jež dovolují pouze 15 minut hudby za hodinu nahrávání (den nahrávání je členěn do dvou bloků po 4 hodinách, každý se dvěmi 15-20minutovými přestávkami), ale je navíc nerealizovatelné i z technického hlediska, kdy bývá celkové vyvážení jednotlivých sekcí upravováno i během nahrávání a každé skladbě (obzvlášť v případě podobně rytmicky složitých partů) předchází četné zkoušky a opětovné nahrávání způsobené neeliminovatelnými ruchy. Jediným, kdo se tak kdy dokázal přiblížit této hranici byl Georges Delerue, který byl zvyklý uchýlit se k četným kompromisům z hlediska provedení i zvukové čistoty nahrávky. Jen pro srovnání: SCREAM (1996) využíval tři rozličné orchestrální obsazení čítající 37, 60 a 80 hráčů a přibližně 70minutová kompozice byla nahrána za 2 dny. SCREAM 2 (1997), obsahující přibližně 85 minut původní hudby, využíval dokonce 62, 82 a 92 hráčů a byl nahrán za 3,5 dne. Bohužel podobná čísla nejsou dostupná pro SCREAM 3 (2000), jehož stopáž dosahuje rekordních 98 minut původní hudby, které jsou srovnatelné s rozsahem partitury pro SCREAM 4.

Vzhledem ke značně omezeným finančním prostředkům, nedostatku času a objemu hudby byl živým orchestrem nahrán pouze zlomek kompozice, jejíž akustickou část doplňuje zmiňované preparované piáno a elektronický sampling zbývajících částí orchestru i sboru. V rámci řady skladeb Beltrami pracuje nejen s živou smyčcovou sekcí a zmenšenou žesťovou sestavou (zatímco SCREAM série vždy naopak vyžadovala rozšířenou žesťovou sekci a 7 hráčů nepokrývá ani čistě standardní sestavu v nejstřídmějším rozsahu běžně čítajícím 3 trubky, 4 lesní rohy, 3 pozouny a 1 tubu), které doplňují (byť velmi kvalitní) samply, jenž jsou nejsnáze odhalitelné právě v nejdramatičtějších okamžicích nahrávky. Zatímco tyto skladby citelně trpí nepostačujícím rozpočtem, smyčcové sekvence nabízí množství vynikajících okamžiků, jenž jsou rozesety v dostatečném množství v průběhu celého CD a rovněž zní i výborně v některých akčních momentech (veškeré variace "investigativního" tématu a závěrečný závod o čas doprovázený až herrmannovskými fragmenty skladby I got it Right). Tyto nedostatky naštěstí částečně vyvažuje kompilace CD, které při 58minutové stopáži sice ani zdaleka nepokrývá veškerou hudbu z filmu, ale obsahuje alespoň všechny z nejdůležitějších sekvencí (některé byly zkráceny oproti filmovým verzím - např. You're not real), jejichž koláž zakončuje stylová druhá polovina finálovky Sid's Advice. Výsledné hodnocení nahrávky jako celku je tak velmi obtížné, jelikož album nabízí množství vynikajících sekvencí, jejichž zvuk utrpěl zásluhou škudlení ze strany produkce a výsledek proto není až tak působivý, aby důstojně ustál své srovnání s klasickou původní trilogií. Vzhledem k důrazu na smyčovou část nahrávky ale většina alba funguje obstojně a nabízí dostatečně kvalitní a působivý poslech i navzdory tentokrát pokulhávajících dramatických sekvencí...



Lokutus

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Scream / Scream 2 
 
Scream 3 
 
The Eye 
 

 


Artwork copyright (c) 2011 Dimension Films, review copyright (c) 2011 Petr Kocanda

TOPlist