Green Lantern
(James Newton Howard)

 


1. Prologue /
Paralax Unbound (3:09)

2. Abin Sur Attacked (1:08)

3. Carol Scolds Hal (1:21)

4. Drone Dogfight (3:15)

5. Did Adam Put
you up to this? (2:25)

6. The Ring Chooses Hal (2:34)

7. Genesis of Good and Evil (2:35)

8. The Induction Process (3:05)

9. Welcome to Oa (1:42)

10. We're Going to Fly Now (1:53)

11. You Reek of Fear (2:13)

12. The Origin of Parallax (3:25)

13. Run (5:30)

14. You Have to be Chosen (7:27)

15. Hector's Analysis (1:06)

16. Hal Battles Paralax (7:19)

17. The Corps (2:19)

18. Green Lantern Oath (0:19)
feat. Ryan Reynolds

 

TT 52:45

 
 

  • Hudbu složil: James Newton Howard
  • Dodatečná hudba: Alex Kharlamov, Ryeland Allison, Matt Ward
  • Dirigoval: Pete Anthony
  • Orchestrace: Pete Anthony, Jon Kull, Jeff Atmajian, Conrad Pope, Marcus Trumpp, Bruce Babcock
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Produkce: James Newton Howard
  • WaterTower Music / Sony Music 2011
 

Hudba / Album

Hal Jordan (Ryan Reynolds) dostane od umírajícího, fialového mimozemšťana prsten, který sice dokáže zhmotnit jeho představy, ale zároveň ho i uvrtá do práce vesmírného policajta a ochránce pozemského sektoru. Čeká ho výcvik a pak ultimátní bitva s velkým zlým mrakem, který chce z nějakého důvodu zničit zemi. Sečteno a podtrženo půjde o odvaz s klasickým komiksovým jádrem a velkou spoustou speciálních efektů. Bylo třeba najít skladatele, který své práci rozumí. Výběr padl na Jamese Newtona Howarda, jehož jméno patří v Hollywoodu k těm uznávanějším, ale výsledek není zrovna dokonalá uchu-lahodící pecka, kterou si budete pouštět pořád dokola.

První skladba Prologue/Parallax Unbound začíná slibně. Z prázdnoty vesmíru, zastoupené decentním ženským chorálem, pomalu buduje elektronicko-žesťovo-smyčcové heroické téma, které má v sobě i lehkou příchuť Williamsova Supermana. Slibný začátek, který dokáže navnadit. Stejně jako akčnější Abin Sur Attacked co dupe na plyn hlavně elektronickými perkusemi a klávesami. Jde sice o jednu z nejkratších věcí na albu, ale díky tomu neztrácí tempo a celou tu minutu baví na rozdíl od následující Carol Scolds Hal, která nejspíš má být předzvěstí romantického motivu. Jenže tu v zásadě ani žádný není. Máme tu načrtnutí ničeho. Nutná mezihra co odděluje dva akčnější kousky od sebe.

Hojná kombinace viol a houslí s elektrickou kytarou v Drone Dogfight dá místy vzpomenout na starší věci od Zimmera. Jmenovitě ZÓNU ÚNIKU, ve které poprvé zazněla oblíbená melodie k PIRÁTŮM Z KARIBIKU. Postrádá sice silnější nosné téma, ale jsem si jistý, že ve filmu bude fungovat na jedničku. Opravdu tomu chybí jen pohled na stíhací letouny kličkujícími pustým kaňonem. Škoda, že na samostatný poslech působí skladba dost nevyrovnaně. The Ring Chooses Hal bude podbarvovat jednu ze stěžejních scén filmu, kdy si prsten vybere nového páníčka, ale míchá tuctové postupy v nabuzení atmosféry s už trochu iritující elektronikou. Genesis Of Good And Evil vám představí rohy, trademarkovou matrixovskou basovou trubku Dona Davise a lepší elektronický sampl než skladba předchozí. Objevuje se tu i Green Lanternovo theme, které přejde do krásného houslového momentu. Bohužel dost krátkého.

The Induction Process naznačuje, že už jsme ve vesmíru. Samá elektronika (vesmír totiž musí znít elektronicky, to je nepsané pravidlo chápete ne?;-)). V pozadí je znovu slyšet hrdinské téma, ale elektronika ho doslova přebíjí. Velká škoda. Závěr skladby zachraňuje očividně prozření na planetě, které v sobě má tu správnou hloubku, ale přichází trochu moc pozdě. Vzletný motiv We're Going To Fly Now je povedený, jen začátek zní nepříjemně povědomě. Přesto se však rozvijí za pomocí ženského chorálu a elektrické kytary do jednoho z lepších kousků na albu. Run využívá klasické postupy s budováním atmosféry. Zamrzí, že samply v úvodu nejsou využité dobře. Zachraňují to až témata Paralaxe a Hala. V téhle skladbě je nevětší kříž s elektronikou, některé kousky k doladění celku sedí, ale někdy jsou jako pěst na ucho. Pomalý úvod You Have To Be Chosen s elektrickou kytarou a flétnou je moc příjemným oddechnutím, po akční smršti, kterou si ale budeme o to víc vychutnávat vizuálně. Střed, sedmi a půl minutové skladby je už je jen, taková neurazí - nenadchne omáčka. Závěrečné dvě minutky pak zase dupnou na plyn a jsou místy přímo skvělé. Bohužel zase jenom místy. Kratší a možná až dojemná Hector's Analysis s houslovým závěrem ukáže Howarda v nejlepší formě. Škoda jen, že je skladba tak krátká.

Nejdůležitější kousek na albu, Hal Battles Parallax, které bude hrát při finálním zúčtování zelenáče s velkým mrakem, je povedený. Dominují žesťové nástroje, housle a elektronika. Je jasné, že si přes těch sedm minut neudrží nejvyšší kvalitu, ale jako skladba, která má být slyšet pod velkým finále obstojí bez problémů. Elektronikou prolezlé policejní téma The Corps není vůbec marné. Vlastně je svým způsobem hodně nářezové a na Howarda dost inovativní. Kdo elektroniku nesnáší, ho však zavrhne a ještě na něj do toho prachu plivne. Album, je uzavřené stylovou (Green Lantern Oath) přísahou lampě od Ryana Reynoldse, která je podbarvena heroickým tématem.

Soundtrack vychází ve dvou fyzických verzích (import a U.S.), přičemž ta americká obsahuje navíc pouze dvě skladby. The Corps a dvacetivteřinovou Green Lantern Oath. Verze pro iTunes bonusové skladby obsahuje rovněž. Rozdíly jsou tedy minimální. Celkově jde o dost nevyvážené a podivně poslepované album, které má skvělé momenty, ale neumí je prodat. Howard ho zbytečně zanáší mořem elektronických samplů, které jsou tu pro potěchu mladého publika. Symfonický orchestr nemá šanci vyniknout a je to velká škoda. Jde nicméně o první vysloveně komiksově-hrdinský počin Jamese Newtona Howarda (pokud nepočítáme ve všech směrech naprosto odlišného VYVOLÉNÉHO), který se celkově nepodobá ničemu, co dosud složil. Jako takový za poslech rozhodně stojí a pro fanoušky tohoto skladatele jde přinejmenším o zajímavý kousek.


3DD!3

 
Hudba ***    Album **    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Salt 
 
Skyline 
 
X-Men: First Class 
 

 


Artwork copyright (c) 2011 Warner Bros., review copyright (c) 2011 Martin Tegel

TOPlist