Krátký snímek STRANGERS, AGAIN, z produkční dílny Wong-Fu Production, vypráví prostřednictvím série flashbacků (uváděných komentářem hlavního hrdiny) o postupném zrodu a rozpadu vztahu s jeho někdejší přítelkyní a jednotlivých fázích jejich společně strávených chvil. V hlavních rolích se pod režijním vedením Philipa Wanga objevuje dvojice mladých herců čínsko-amerického původu: David Choi a Cathy Nguyen. Právě tomuto do značné míry neprozkoumanému segmentu divácké obce se ostatně věnuje veškerá tvorba této úspěšné "internetové" produkční společnosti. Podobně jako v případě dalších snímků a webových sérií z dílny Wong-Fu Production připadlo obstarání hudebního doprovodu zvolna se prosazujícímu skladateli čínsko-amerického původu Georgi Shawovi.
Základem nahrávky je sólový klavír (ve skladatelově vlastním podání), který se prolíná podstatnou většinou alba a variuje dvojici hlavních témat. Klavír v některých částech nahrávky doplňují rozličné formy perkusí, elektronika (imitující zvuk harpsichordu či glass armonicy) a v neposlední řadě i basová a především akustická kytara, jež doprovází některé ze šťastnějších chvil (či vzpomínek) ústřední dvojice - viz skladby Strangers, Shoelace, Meeting a Taken for Granted. Naopak postupný rozpad ústřední dvojice skladatel doprovodil druhým z hlavních témat, jež zaznívá v podání samostatného klavíru - skladby Dissatisfied Unhappy, Becoming Strangers Again a Letting Go. V některých sekvencích pak Shaw obě hlavní témata kombinuje a vzájemně prolíná či nenápadně rozvíjí a z jejich základního melodického nápadu a aranžmá odvozuje další vedlejší melodické fragmenty, jež zaznívají v průběhu nahrávky pouze ojediněle.
Podobně jako v případě své vynikající kompozice pro JUST A LOVE STORY pracuje Shaw pouze s hrstkou nástrojů, jimž vévodí zmiňovaný klavír, jenž získává více prostoru v druhé polovině snímku, zatímco struny dominují v jeho úvodních okamžicích či v pozdějších sekvencích v rámci scén popisujících vzpomínky na společně strávené šťastnější chvíle. Jako samostatná kompozice představuje STRANGERS, AGAIN jednu z rozsahově střídmějších a civilnějších Shawových prací, jenž i přes svůj skromný orchestrační základ v žádném případě nepostrádá množství poutavých okamžiků a navzdory své rozsahově skromné stopáži oplývá nápaditostí, jež by jiným spolehlivě vystačila na kompletní partituru pro celovečerní film.
