The Rum Diary
(Christopher Young)

 


1. Volare (Nel Blu Di Pinto Di Blu) (2:59)
Performed by Dean Martin


2. Rum Diary (2:41)

3. Suckfish and Snake (2:32)

4. Mother of Balls (3:59)

5. Chenault (2:44)

6. Flagged Me Smiling (2:55)

7. Pink Jelly Remains (2:41)

8. Rockin' On Rooster (with My Dead Monkey's Mother) (3:05)

9. Sweat Bee (2:19)

10. Cock-of-the-Rock (3:54)

11. Black Note Blues (3:56)

12. My Car the Cockroach (3:50)

13. Neon Popsicles (2:30)

14. Hefti-Tefti (2:42)

15. He Must Be a Sadist (3:37)

16. Puerto Rican Piss-Off (3:22)

17. Whacking a Salesman (2:32)

18. The Biggest Crook
in New Jersey (5:30)

19. Desperate Drunks
and Postcard Loons (3:04)

20. The Mermaid Song (instrum.) (1:34)
Performed by Johnny Depp

21. What About El Monstruo? (2:38)
Performed by JD Band

22. Roll Out the Roosters (1:58)
Performed by JD Band

23. Kemp in the Village (1:56)
Performed by J. Depp and JJ Holiday

24. The Mermaid Song (2:09)
Performed by Patti Smith

 

TT 71:18

 
 

  • Hudbu složil: Christopher Young
  • Dirigoval: Brandon Verrett
  • Orchestrace: Joolyun Park, Brandon Verrett, Christopher Young
  • Produkce: Christopher Young, Andrew Spence
  • Lakeshore Records 2011 (LKS-342432)
 

Hudba / Album

50. léta: Puerto Rico. Do tamnějšího zapadlého plátku přijíždí z New Yorku zkrachovalý spisovatel Kemp (Johnny Depp), aby rozšířil jeho redakční řady a současně i přesídlil do prostředí, jenž by umožnilo omezit jeho rumovou závislost a pročistit jeho lihem nasáklou makovici. Netrvá dlouho a hlavní hrdina začne objevovat kolorit své nové domoviny a jejich nejrozličnějších usedlíků - ať již sympatických (např. ještě vychlastanější sloupkař s bohatou kolekcí Hitlerových projevů na LP ve vynikajícím podání Giovanni Ribisiho), jeho sympatický mentor a průvodce Salla (Michael Rispoli) a v neposlední řadě i hrstka zazobaných Američanů plánujících vyplenit poslední zbytky nedotčeného prostředí, v čele se Sandersonem (Aaron Eckhart), na kterém je zdaleka nejzajímavější jeho snoubenka Chenault (Amber Heard). THE RUM DIARY je částečně autobiografickým snímkem, který vychází ze stejnojmenného románu Huntera S. Robinsona, pod jehož filmovou adaptací se podepsal Bruce Robinson (JENNIFER 8), který stejně jako u svého předchozího počinu oslovil ohledně hudby Christophera Younga, který získal další příležitost oprášit své jazzové kořeny...



Youngově kompozici vévodí především rozličné formy jazzu, který nezřídka překlenuje hranici mezi filmovou a zdrojovou hudbou a nabízí tak stylově i tematicky velmi pestrou nahrávku. Většina z instrumentální části alba kombinuje klasické jazzové bicí, klávesy, hammondovy varhany, saxofony a trubky a dalšími nástroji lokální provenience, mezi nimiž nechybí rozličné formy kytar či latinsko-amerických perkusí a v pozdějších momentech i hrstka smyčců. Zatímco v některých skladbách Young pracuje s převážně klasickým ansámblem nástrojů (např. vynikající Rum Diary představující hlavní téma, které se znovu vrací ve skladbách Rockin' On Rooster nebo My Car the Cockroach a Neon Popsicles - kdy ale skladatel již z hlavního tématu pouze vychází u dalších jazzových variací, aniž by jej kdy doslovně citoval), jindy vyžívá spíše eklektický mix rozličných prvků, jež pouze rámují jazzové atributy. Narozdíl od autorových předchozích jazzových kompozic jako THE MAN WHO KNEW TOO LITTLE nebo ROUNDERS je THE RUM DIARY o poznání odlehčenějším a uvolněnějším počinem, jehož nenáročný poslech skladatel příležitostně prokládá některými okamžiky, které doprovází romantický vztah dvojice hlavních postav (Chenault, Flagged me Smiling, Sweat Bee a další). I tyto sekvence, jimž jinak vévodí spíše sólový klavír, jsou pouze nenápadně podkresleny jazzovými variacemi pro bicí, saxofon a skromný orchestr (tvořený smyčcovou sekcí), jež jinak pouze nenápadně podkresluje vybrané okamžiky nahrávky, aniž by kdy získal výsadnější prostor.



THE RUM DIARY nabízí nenáročný i poklidný poslech a svým odlehčeným zvukem vyvolává dojem jazzových improvizací v některém náležitě zakouřeném klubu své éry, čehož atmosféru umocňují i některé příležitostné vokály v Youngově vlastním podání (Black Note Blues). U příležitosti vydání alba Young uspořádal v jednom losangeleském klubu speciální party, která obsahovala i živé provedení celého alba - viz výše linkovaná dvojice videjí. I navzdory svému notně omezujícímu jazzovému základu představuje THE RUM DIARY silné a stylově i tematicky nosné a dostatečně pestré album, které je vhodné především k nenáročnému poslechu, ať již se znalostí snímku či nikoliv. Young se příležitostně nechal inspirovat i některými jazzovými hudebníky dané éry a jeho zatím poslední vydaný počin tak je zajímavým ohlednutím nejen za skladatelovými vlastními kořeny, ale i do historie tohoto spfického hudebního žánru. I když jazz zcela jistě nebude pro každého, i přes svou potenciální stylovou jednotvárnost nabízí album řadu vynikajících okamžiků, jež jistě osloví i posluchače, kterým jinak jazz moc neříká a těm ostatním, kteří naopak tomuto žánru holdují, nabídne velmi stylovou nahrávku, jejíž výsledné hodnocení mohou s klidným svědomím zaokrouhlit o jeden stupeň výš...


Lokutus

 
Hudba ***    Album ****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Catch me if you can 
 
Dinner for Schmucks 
 
Fun with Dick and Jane 
 

 


Artwork copyright (c) 2011 Filmdistrict, review copyright (c) 2012 Petr Kocanda

TOPlist