The Big Year
(Theodore Shapiro)

 


1. The Code Writer (1:40)

2. Ultrasound (2:25)

3. Great Grey Owl (2:01)

4. Fallout (4:20)

5. Attu / Great Spotted Woodpecker / Maiting Rituals (3:25)

6. Bostick Sneaks a Peek /
Bird Bait (1:15)

7. Snowcocks (2:08)

8. A Very Big Year (3:31)

9. Final Stretch (1:02)

10. Carpe Annum (2:16)

11. Rustic Bunting / Western Tanager (2:07)

12. Face the Abyss (1:13)

13. Welcome to Attu (2:39)

14. The Shrike (0:46)

16. Day One (1:58)

17. Golden Plover / Ruby Alive / Freak Blizzard (2:35)

18. Coda (1:33)

19. Ornithological Pursuits (3:44)

 

TT 40:38

 
 

  • Hudbu zložil: Theodore Shapiro
  • Dirigoval: Pete Anthony
  • Orchestrace: Pete Anthony, Randy Kerber, Jon Kull
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Produkce: Theodore Shapiro
  • Fox Music 2011 (iTunes exclusive)
 

Hudba / Album

Obtížně žánrově zařaditelný THE BIG YEAR představuje v pořadí již 3. spoluprací režiséra Davida Frankela a skladatele Theodora Shapiro (které předcházely MARLEY & ME a THE DEVIL WEARS PRADA. V současnosti dokončují svůj další společný projekt HOPE SPRINGS). Jejich poslední spolupráce sleduje hrstku nadšenců do ptactva, kteří se vydávají na celoroční pouť napříč Spojenými státy s cílem zpozorovat a zdokumentovat co největší počet druhů. Film tak sleduje skupinu rozmanitých postav - ať již stárnoucího businessmana, který si vybírá svou poslední dovolenou před odchodem do penze (Steve Martin), loňského šampióna (Owen Wilson), tak i trhlého podivína, který má potenciál nastoupit na jeho místo (Jack Black), a nechybí ani Sheldon Cooper. Snímek tak nejen sleduje osudy účastníků a zákulisní intriky tohoto unikátního "sportu", ale rovněž odhaluje i mnohé netušené krásy severoamerické divočiny... Bohužel vzhledem k nepříliš žánrově vymezenému schématu snímku (který rozhodně není čistokrevnou komedií, jak by některé synopse mohly tvrdit) nejspíš nepřekvapí, že čekal na své uvedení téměř celý rok, a když k němu nakonec přecejen došlo, obešel se bez výraznější divácké odezvy.

Nepříliš valný úspěch částečně poškodil i vydání soundtracku, který je stále dostupný pouze na iTunes - navíc s chybou v tracklistu či během uploadu, který neobsahuje 15. track a pořížení celého alba je tak možné pouze nákupem zbývajících 18 jednotlivých skladeb, což odradí i zbytek jeho potenciálních posluchačů a to je bohužel velká škoda. Shapiro hojně využívá bohatou škálu strun, nenápadné elektroniky a nejrozličnějších švitořících dřevěných dechů, jež imitují zpěv jednotlivých ptáků (viz např. "soví houkání" v Carpe Annum v čase 1:26) a tyto atributy následně kombinuje s rozsáhlým orchestrem, jenž dokresluje některé monumentální scenérie a směle tak může konkurovat i podobně laděným nahrávkám k přírodopisným dokumentárním IMAXům z per skladatelů jako Sam Cardon a Alan Williams. Shapiro se pochopitelně nevyhýbá ani svým obvyklým postupům a ve skladbách jako Ultrasound, Attu, Day One (!) a Coda začleňuje rovněž moderní perkuse a občasné drnkání elektrických kytar, jež ale tvoří pouze nepatrný zlomek nahrávky. Ve většině skladeb skladatel naopak kombinuje jednotlivé aspekty nahrávky a přiklání se k jednomu či druhému směru, aniž by kdykoliv sklouzával k čirému modernismu a jeho kompozice tak působí nejen velmi svěžím, ale i rozverným dojmem, jenž ještě umocňují variace některých hlavních témat a vedlejších motivů v provedení sólových partů pro klasickou kytaru, dechy, housle a violoncello.

THE BIG YEAR se na jedné straně řadí ke klasickým Shapirovým kompozicím, na straně druhé tentokrát klade o poznání větší důraz i na etnické nástroje (včetně rozličným forem gongů - viz Great Grey Owl) či postupy bližší minimalismu. K nejpůvabnějším okamžikům nahrávky se ale řadí především orchestrální sekvence (Fallout (!), Great Spotted Woodpecker, Snowcocks, A Very Big Year (!), Welcome to Attu, Ruby Alive a Ornithological Pursuits) či četné sólové party a občasné pěvecké sbory, jež doprovází některé z nejmagičtějších scén snímku (Mating Rituals). V rámci nahrávky pochopitelně nechybí ani komediálněji laděné okamžiky, jež Shapiro doprovází za využití kláves a bohaté škály rozličných rytmizovaných dechů. I když je snímek hojně redukován na "komedii", svým častým střídáním lokací, mnoha záběry velkých prostorů a přírodních krás severní Ameriky získává o poznání epičtější rozměr. Právě zasazení snímku se výrazně promítlo i do podoby nahrávky, která představuje Shapirovo nejsymfoničtější dílo od doby BLADES OF GLORY a svou pozorností k detailům a zásluhou mnohých sólových partů je možné ji směle zařadit mezi naprostou špičku autorovy dosavadní diskografie.



Lokutus

 
Hudba *****    Album ****    Zvuk ***

 

Tiež pozrite:

Cirque du Soleil: Journey of Man 
 
Magic of Marciano 
 
Medicine Man 
 

 


Artwork copyright (c) 2011 20th Century Fox, review copyright (c) 2012 Petr Kocanda

TOPlist